Nácvik taktiky: 41 minut, tolik američtí vojáci s HIMARS v Tichomoří potřebovali, aby ho vyložili, vypálili a zase unikli

Vojáci 25. pěší divize americké armády přistáli na atolu Kwajalein, vyložili raketomet HIMARS, odpálili čtyři rány a zase odletěli. Celý cyklus na zemi trval 41 minut.

Američtí vojáci s M142 HIMARS i Zdroj fotografie: Armáda Spojených států amerických
                   

Cíl přitom zněl dostat se pod hodinu. Generálmajor Jeffrey VanAntwerp, velitel divize, výsledek oznámil na tiskovém brífinku po cvičení JPMRC 27-01, které proběhlo v polovině listopadu 2026. Devatenáct minut pod limitem. Na první pohled to může vypadat jako drobnost, ale v prostředí, kde protivník potřebuje právě ty minuty na detekci, rozhodnutí a odvetný úder, je to rozdíl mezi přežitím a zničením.

Co se do 41 minut vešlo

Transportní letoun C-17 přistál na Kwajaleinu po přesunu z Havaje, vzdálenost přes 3 800 kilometrů přes otevřený Pacifik. Pak začal běžet čas. Vojáci vyložili kolový raketomet M142 HIMARS, přešli do palebné polohy, odpálili čtyři střely, naložili odpalovač zpět do letounu a vzlétli. Čtyřicet jedna minut od dotyku kol s ranvejí po odlepení od země.

Nešlo o improvizaci. Než se divize pustila do ostré palby na Marshallových ostrovech, ověřila si celý postup nanečisto, takzvanou „suchou“ misí na havajském ostrově Kauai. Teprve po ní přišla fáze s ostrou střelbou na Kwajaleinu. Armáda tuto misi označuje zkratkou HIRAIN (HIMARS Rapid Infiltration) a definuje ji jako operaci navrženou pro rychlost a přežití.

Proč „unikli“ a před čím

Slovo „unikli“ neznamená dramatický úprk před pronásledovateli. Znamená taktické opuštění palebného místa dřív, než protivník stihne uzavřít svůj odvetný cyklus. Americká polní doktrína FM 3-09 to říká bez příkras: dělostřelectvo má výrazný palebný podpis, který ho po odpalu činí snadno detekovatelným, a disponuje omezenou vlastní obranou proti pozemním i vzdušným hrozbám.

Jakmile raketa opustí odpalovač, protivníkovy senzory (radary, satelity, elektronický průzkum) začnou hledat bod původu palby. Pak běží řetězec: potvrzení, přidělení prostředku, odvetný úder. Může to být protibaterijní palba, dron, řízená střela. Čím kratší dobu HIMARS a jeho transportní letoun na zemi stráví, tím menší šanci protivník dostane. Čtyřicet jedna minut je v tomto kontextu míra toho, jak moc dokáže americká armáda stlačit protivníkův reakční čas v ostrovním prostoru.

Český voják by to pochopil okamžitě. Materiály Ministerstva obrany ČR pracují s identickým principem, „vystřel a zmiz“, a varují, že protibaterijní palba může dopadnout už ve třetí minutě po odpalu.

HIMARS jako švýcarský nůž ostrovní války

M142 HIMARS je šestikolový raketomet, který se vejde do transportního letounu C-130 nebo C-17. Nese jeden odpalovací kontejner, ale právě ten kontejner mu dává překvapivou flexibilitu:

  • GMLRS – šest naváděných raket, dosah přes 70 km
  • ER GMLRS – rozšířený dosah 150 km
  • ATACMS – jedna balistická střela, dosah zhruba 300 km
  • PrSM (Precision Strike Missile) – dva kusy v kontejneru, dosah přes 400 km

Na obzoru je navíc PrSM Increment 4 s plánovaným dosahem přes 1 000 kilometrů, i když ten zatím patří do budoucnosti. Už dnes ale platí, že jeden HIMARS na vzdáleném atolu dokáže ohrozit cíle v okruhu stovek kilometrů, a pak zmizet.

Právě v tom spočívá rozdíl oproti klasickému dělostřelectvu na pevné pozici. HIRAIN není o držení palebného prostoru. Je to nájezd: přiletět, vystřelit, odletět. Žádná trvalá základna, žádný těžký logistický řetězec na místě. Armáda navíc v březnu 2026 testovala i variantu LORAIN, vložení HIMARS z plavidla na nezpevněné pobřeží bez jakékoliv ranveje. Koncept se tedy neomezuje jen na ostrovy s letištěm.

Proti komu a proč zrovna teď

Oficiální materiály 25. pěší divize mluví o „hrozbách hluboko v námořní doméně“ a o schopnostech protivníka typu A2/AD, tedy o systémech, které mají nepříteli odepřít přístup do celých oblastí. V indo-pacifickém kontextu to ukazuje jedním směrem: příprava na potenciální střet s vyspělým státním protivníkem. Armáda Čínu v těchto materiálech výslovně nejmenuje, ale archipelagický charakter cvičení, vzdálenosti a důraz na rychlost nenechávají příliš prostoru pro jiné čtení.

Zajímavý je i nepřímý průnik s Ukrajinou. Americké analytické studie k válce na Ukrajině uvádějí, že ukrajinské posádky HIMARS po každé palebné misi přesouvaly odpalovače během minut, stejná logika přežití, jiné prostředí. K lednu 2025 evidovalo americké ministerstvo obrany pro Ukrajinu více než 40 systémů HIMARS včetně munice. Pacifické cvičení s ukrajinskými dodávkami přímo nesouvisí, ale taktický princip je totožný.

V Evropě přitom NATO tuto taktiku už také procvičuje. Alianční HIRAIN proběhl v Německu a Norsku za účasti amerických, belgických a norských sil, včetně prvního nasazení letounu A400M pro rychlé vložení HIMARS. Česká armáda sice HIMARS neprovozuje, její dělostřelecká modernizace stojí na houfnicích CAESAR 8×8 CZ, jejichž první kusy má 13. dělostřelecký pluk převzít v roce 2026, ale doktrinálně uvažuje ve stejných kategoriích.

Co 19 minut navíc znamená v praxi

Devatenáct minut pod hodinovým limitem není kosmetické zlepšení. Je to rezerva na všechno, co se v reálné operaci pokazí: zpoždění při vyložení, komunikační výpadek, problém s koordinací na ploše, horší počasí. V kontestovaném prostoru, kde protivník aktivně hledá a ničí palebné prostředky, každá ušetřená minuta snižuje pravděpodobnost, že odvetný úder dopadne na obsazený atol.

Samozřejmě, 41 minut je jen pozemní část cyklu. Do plného řetězce od rozhodnutí velení po dopad střely na cíl je třeba přičíst vyhlášení pohotovosti, přípravu techniky, přidělení letounu, samotný let a cílové údaje. Na profilu Havaj–Kwajalein půjde spíš o hodiny. Ale právě ta nejzranitelnější fáze, kdy letoun i raketomet stojí na otevřené ploše uprostřed Pacifiku, je teď prokázaně zvládnutelná pod třičtvrtě hodiny.

Na vzdáleném atolu v Marshallových ostrovech tak americká armáda předvedla něco víc než cvičnou střelbu. Ukázala, že dokáže proměnit prakticky jakýkoliv kus souše s přistávací plochou v dočasnou raketovou baterii, a zase z ní zmizet dřív, než protivník stihne zareagovat.

Dojde na střet mezi USA a Čínou?

Diskuze Vstoupit do diskuze
Autor článku

Aleš Kratochvíl

Zobrazit další články