První česká vojenská pomoc Ukrajině se skládá ze zbraní, které zná každý český voják základní vojenské služby

Česká republika byla jednou z prvních zemí, která začala vojensky Ukrajině pomáhat. Nejprve schválila dodávku dělostřelecké munice ráže 152 milimetrů, po napadení Ukrajiny Ruskem i poskytnutí pěchotních zbraní, které zahrnují kulomety, útočné pušky, samopaly, pistole, odstřelovačské pušky a munici k těmto zbraním. Na Ukrajinu dorazily již 27. února. ČR pošle i těžší zbraně, jaké ale ministryně obrany nechce z taktických důvodů sdělit.

Slavná česká útočná puška

K posílení ukrajinské armády Česko vyčlenilo pět tisíc útočných pušek „samopal vzor 58″. Jde o domácí zbraň od konstruktéra Jiřího Čermáka, která pochází ze Zbrojovky Uherský Brod, a je známá pod přezdívkou „kosa“. Byla dlouhá léta základní zbraní pěšáků československé a české armády, dokud ji nezačaly nahrazovat nové české útočné pušky řady Bren. Ve své době byla považována za jednu z nejlepších zbraní svého druhu na světě. Používá střelivo 7,62 x 39mm vz. 43, standardně užívané v bývalé Varšavské smlouvě, jež by měla mít i Ukrajina ve svých skladech.

Do československé armády začala být zbraň zaváděna v roce 1959. Její hmotnost je 2,91 kilogramu, 3,77 kilogramu s plným zásobníkem (30 nábojů) a nasazeným bodákem, délka 845 milimetrů. Zbraň má kadenci 800 ran za minutu, projektil z ní vylétá úsťovou rychlostí 705 metrů za sekundu. Střelba je přesná na zhruba 600 metrů, ale maximální dostřel činí 2,8 kilometru. Zvláště náboje s tzv. tupou polokulovitou špičkou, původně používané pro cvičnou střelbu, se ukázaly být velice účinné proti živé síle.

Fungují do značné míry jako střely dum-dum, které jsou jinak mezinárodními konvencemi zakázané. Ačkoli je puška vizuálně podobná slavnému AK-47, jde o zcela rozdílné zbraně, jež ve standardu používají jen stejné střelivo. Systém fungování české zbraně je odlišný, česká puška používá systém uzamčení závěru a odebírání plynů z hlavně. Samopal vz. 58 je známý svou mimořádnou spolehlivostí a vyvážel se do mnoha zemí. Jako standardní zbraň zůstává stále ve výzbroji slovenské armády.

Český univerzální kulomet

Ani další zbraň nebude českým záložákům neznámá, protože jde o 3 200 kusů univerzálních kulometů vz. 59. Ty byly zavedeny do tehdejší ČSLA v roce 1961 a vyráběla je Zbrojovka Vsetín, v letech 1960–1975 pod názvem Závody Říjnové revoluce národní podnik Vsetín. Lze jej využívat jako lehký kulomet se speciální lehkou hlavní na dvojnožce (délka 1115 mm, může vystřelit prakticky naráz až 350 ran), ale je možné jej umístit i na těžší trojnožku či lafetovat na nějaké vozidlo, namontovat hlaveň tzv. těžkou.

Také ho lze používat jako těžký kulomet s pevnou podpěrou (délka 1215 mm, lze vystřelit naráz až 500 ran). Technicky i exportně to byla zbraň celosvětově velice úspěšná. Kulomet byl určen v základu pro běžné střelivo 7,62 x 51R milimetrů a mohl použít i náboje pro Sa vz. 58. Později používal náboje s ocelovým jádrem (7,62-59), svítící (7,62-Sv 59), průbojné zápalné (7,62-PZ 59), redukované (7,62-Rd 59) a cvičné (7,62-Cv 59). Ale z velmi jednoduchého a naprosto prozaického důvodu existovala i verze pro standardní náboj používaný v NATO 7,62 x 51 milimetrů.

iZdroj fotografie: Michal Maňas / Creative Commons / CC BY

Tehdejší Československá socialistická republika totiž tímto kulometem vyzbrojovala za potřebné devizy i NATO, kde byl kulomet zaveden jako „Univerzální kulomet vzor 68″. Exportní název tohoto kulometu ze Zbrojovky Vsetín byl příznačný –⁠ RACHOT. Používá se s nábojovým pásem s 50 nebo 250 náboji.

Zbraň je 6,67 kilogramu těžká, její kadence dosahuje 700 až 800 ran za minutu a dostřel má až 4 800 metrů. Lze ji vybavit i zaměřovacím dalekohledem nebo infradalekohledem. V roli univerzálního kulometu je v České armádě nadále používán, i když je pomalu nahrazován SAW kulometem FN Minimi.

Dodávka vz. 61 Škorpion

Česko na Ukrajinu dodalo také 2 085 samopalů vz. 61 Škorpion i se střelivem. Ten byl vyráběn s přestávkami ve Zbrojovce Uherský Brod od roku 1963 do roku 1979. Jeho konstruktérem byl ing. Miroslav Rybář, mimořádně talentovaný zbrojíř a puškař. Zbraň objednalo nejprve čs. ministerstvo vnitra, a proto ráže 7,65 mm, která byla standardní ráží pistolí příslušníků MV a SNB, později ji nakupovala i ČSLA.

Samopal Škorpion je určen především pro speciální jednotky, důstojníky, policii, případně jako zbraň posádek obrněných vozidel. Používá pistolový náboj typu Browning ráže 7,65 milimetrů v 10 nebo 20ranném zásobníku. Je mimořádně vhodný pro boj v uzavřených prostorách a zastavěných aglomeracích.

V licenci byl vyráběn bývalou Jugoslávií. Váží jen 1,28 kilogramu, lze jej nosit v pouzdře na boku jako osobní zbraň. Účinný dostřel samopalu je 150 metrů, maximální 1 500 metrů. Střílí kadencí 750 ran za minutu. V exportní verzi slouží v mnoha policejních sborech po celém světě a je velice oblíbený u příslušníků podsvětí.

Dodávka 30 150 pistolí vz. 82

Nejpočetnější zbraní zastoupenou v dodávce je 30 150 pistolí vz. 82. Sloužily nejen v české armádě, ale byly i ve výzbroji policie. Pistole vznikala nejdříve pro MV v ráži 7,65 mm, avšak od počátku se u ní počítalo i s variantou pro ráži 9 mm ve všech používaných délkových variantách. Hlavním konstruktérem nové zbraně byl Augustýn Nečas ve Zbrojovce, tehdy pojmenované „Přesné strojírenství n.p. Uherský Brod“.

Vyvíjená pistole dostala označení ČZ 033, celý její vývoj krycí označení KOSA (7,65 mm) a KOSA-P (9 mm). ČSLA objednala v roce 1980 verzi s 9 mm nábojem Makarov, kterou po zkouškách zavedla v roce 1983 do výzbroje. Ve své době značně překonávala konkurenci ve světě, její technická řešení chránilo několik patentů a chráněných průmyslových vzorů.

Stala se úspěšným exportním artiklem a vyrobeno bylo celkem 189 772 kusů. Dodané pistole pro Ukrajinu jsou armádní ráže 9 mm s náboji Makarov, které jsou nabíjené do zásobníku s kapacitou 12 nábojů. Také zde se dá předpokládat, že v ukrajinských skladech bude této munice dostatečné množství. Nabitá zbraň má hmotnost 0,92 kilogramu a účinný dostřel činí 25 metrů.

Odstřelovací puška Dragunov

Ukrajinští vojáci dostanou ze skladů České armády i jim známé odstřelovací pušky Dragunov nebo také SVD (snajperskaja/někdy se též uvádí „samozarjádnaja“ –⁠ samonabíjecí/vintóvka systěmy Dragúnova obrazcá 1963 góda). Jde o zbraň vyráběnou v Sovětském svazu a používanou od roku 1963. Jedná se o 4,31 kilogramu těžkou zbraň se zásobníkem na 10 nábojů.

Původně byla tato puška určena jako zbraň střelecké podpory družstva. Lze na ni dokonce nasadit bodák a je komorována pro výkonný náboj 7,62×54 R Mosin. Postupně se však začala více používat jako odstřelovací puška, například velmi úspěšně ve Vietnamu. Stala se standardní zbraní policejních speciálních sil v SSSR a SNB v ČSSR.

iZdroj fotografie: Vitaly V. Kuzmin / Creative Commons / CC BY-SA

Poté přišla rychle do výzbroje všech armád Varšavské smlouvy, a dodnes je používána i u policie v České republice. Ve speciální verzi SVDS se sklopnou ramenní opěrkou je ve výzbroji například speciálních ruských jednotek a výsadkářů. Standardní verze bývá vybavena optickým zaměřovačem se čtyřnásobným zvětšením. S ním má účinný dostřel až 1 300 metrů.

Antimateriálová puška Falcon

Proti vozidlům či lehce obrněným cílům pak ukrajinská armáda bude moci využít české antimateriálové pušky Falcon vzor 99, kterých Česko dodalo 19 kusů. Používá střelivo ráže 12,7 milimetrů. Její dostřel bojovými náboji je až 1 500 metrů ve dne, 1 000 metrů v noci. Účinnou střelbu je možné ale vést ve dne na vzdálenost i 1 600 metrů, v noci z praktických důvodů jen na cca 800 metrů.

Na vzdálenost 100 metrů dokáže střela prorazit homogenní pancíř o tloušťce 25 milimetrů. Zbraň má schránku –⁠ zásobník na 2 střely plněné shora. Tuto schránku lze nahradit nabíjením zespoda ručně, pak je puška jednoranná. V jednoranné verzi je 12,7 kg těžká, s naplněným dvouranným zásobníkem a denním zaměřovačem její hmotnost dosahuje 14,8 kg.

Konstrukce závěru je typu BULLPUP, samotný závěr je otočný s dvojitým uzamčením. Obsahuje dvounožku, denní zaměřovač ZD 10×50 a noční pasivní zaměřovač ZN 6x. Přesto, že se jedná většinou o zbraně, které již nejsou nejmladší, Ukrajinci by neměli mít problém s municí a jedná se o kvalitní, léty prověřené vybavení, které by mělo ukrajinské armádě pomoci.

Jak hodnotíte lehké zbraně, které ČR dodala Ukrajině?

Zdroj: Ministerstvo obrany