MiG-29 je stíhací letoun, o který je dodnes zájem. Pro ukrajinské vojenské letectvo by byl výraznou pomocí

Letouny 4. generace dodnes tvoří páteř výzbroje většiny letectev světa. Konstrukce pocházejí i ze 70. let, přesto se je daří držet na vysoké úrovni.

i Zdroj fotografie: Uživatel KGyST / Creative Commons / CC BY-SA
                   

Jedním z letounů, jehož jméno se v současné válce na Ukrajině asi nejvíce skloňuje, je stíhací letadlo MiG-29. Používají jej obě válčící strany. Na jednom z nich má létat údajné ukrajinské eso s přezdívkou Duch Kyjeva. Hovořilo se i o tom, že by tento stroj Polsko mohlo dodat Ukrajině, z čehož však nejspíše sešlo. Tato stíhačka je ve službě již dlouhá léta, ale stále má své nesporné kvality a v modernizované podobě jako MiG-35 se stále vyrábí.

SSSR potřeboval moderní stroje

V 70. letech začali na Západě a v USA po zkušenostech z války ve Vietnamu vyvíjet nové stíhací letouny 4. generace, proti kterým původní verze MiG-21 a Su-7 neměly už velkou šanci. Avšak i v SSSR vyhodnocovali výsledky a průběh nasazení letadel ve Vietnamu a na Blízkém Východě, a proto zde konstruktéři začali projektovat letadla podobných schopností.

MiG-23 a Su-22 se ukázaly být jen přechodným řešením. Po zalétání typů F-15 a F-16 a jejich zavedení do výzbroje v SSSR pochopili, že také musí vyvinout něco kvalitativně srovnatelného. Podobně jako v USA nakonec proto v SSSR vznikly dvě kategorie nových stíhacích letounů. Větší Su-27, který byl obdobou strojů jako jsou F-15, a menší MiG-29, jenž měl být jakýmsi ekvivalentem F-16 a F-18.

iZdroj fotografie: U.S. Air Force / Public Domain
MiG-29 na letišti

Vznikl tak jednomístný stíhací letoun s řízením FBV, jehož primární úlohou byl boj s jinými letouny. I když má i schopnost bombardování pozemních cílů. MiG-29 se vyznačuje vysokou manévrovatelností a možností provádět obraty až v přetížení 9g. V roce 2001 vznikla i dvojmístná verze letounu. Jako modernizovaná verze vzniklo letadlo s vektorováním trysek motoru, novou elektronikou, radarem a schopností úderu i na pozemní cíle, které je označováno jako MiG-35. Celkem bylo vyrobeno kolem 1 600 letadel všech verzí.

Rusko jej v modernizované verzi objednává, byť v malém množství, až dodnes. První let prototypu MiG-29 známý jako Produkt (Izdělije) 9 se uskutečnil 6. října 1977. V roce 1982 začal být zařazován do výzbroje sovětského letectva ve verzi MiG-29B. Verze MiG-29A byla vyvinuta jako částečně ořezaná verze, například bez možnosti nést jaderné zbraně, která byla dodána do zemí Varšavské smlouvy. Tak se dostala i do výzbroje Československa. Verze s dalšími omezeními pak byly určené na vývoz do dalších států, což se Sovětskému svazu velmi úspěšně dařilo.

Rychlý stroj s krátkým doletem

MiG-29 je 17,37 metrů dlouhý a rozpětí jeho křídel je 11,4 metru. Je poháněn dvojicí motorů RD-33, které mají tah větší, než činí vlastní váha celého letounu, což znamená, že letoun je schopen kolmého letu vzhůru jen na motory. Ty jsou letadlu schopny dodat rychlost až Mach 2,25. Dokáže operovat ve výšce až 18 kilometrů. Bojový dolet na plnou nádrž je u poslední verze MiG-35 jen 1 430 kilometrů, což je relativně krátká vzdálenost.

Původní verze MiG-29 ale dokázaly doletět k cíli a zpět jen do vzdálenosti cca 900 km. Při přeletu však může překonat až 2 100 km, u verze MiG-29SMT až 3 500 km. Letoun byl určen k nasazení v blízkosti konfliktu k vybojování vzdušné nadvlády v prostoru fronty. Jeho konstrukce umožňuje používat letiště i horší kvality a s nezpevněným povrchem, což je u letounů této kategorie velmi nezvyklé.

iZdroj fotografie: Indian Navy / Creative Commons / GODL
MiG-2K na indické letadlové lodi Vikramaditya

Je vybavený jedním kanonem ráže 30 milimetrů se 150 náboji. Jeho hlavní zbraní ale bývají rakety vzduch-vzduch, které mohou být umístěny na 6 závěsných bodech. Letoun bývá osazen radarem naváděnými střelami R-27, indické mají schopnost odpalovat rakety Astra. Ty bývají doplněny 4 střelami krátkého dosahu s infračerveným naváděním R-60 nebo R-73. Letadlo může nést až 6 pum nebo rakety vzduch-země.

Ukrajina čeká na polské letouny MiG

Existuje i verze letadla MiG-29K, která je určena k operacím na letadlových lodích. Má zesílený podvozek, zvětšená skládací křídla se sklopnou náběžnou hranou, přistávací hák a prodloužený dolet. Jejich uživatelem se stala především Indie, jež je zařadila do provozu v roce 2010. Námořní verze MiG-29 označované MiG-29K jako „korabelnyj” byly testovány na ruské letadlové lodi Admirál Kuzněcov. Nakonec si je objednalo i ruské námořnictvo a nasadilo je při operacích v Sýrii.

Protože byly různé verze MiG-29 hojně exportovány, dostaly se do bojových akcí nejen při nasazeních Ruskem. Irák je použil při konfliktu s Íránem a později i neúspěšně při letecké ofenzivě koalice vedené USA po anexi Kuvajtu. Několik jich bylo sestřeleno během náletů NATO na Srbsko. Ve výzbroji je mělo i sjednocené Německo jako dědictví po NDR a má je dnes i Severní Korea a dokonce i USA, které je získaly z Moldavska a využívají je k výcviku svých pilotů.

V současnosti hýbe světem nabídka Polska jejich letadel MiG-29 Ukrajině. V konfliktu je letadlo používáno oběma stranami a ukrajinští piloti by neměli tak velký problém se na modifikované polské verzi zalétat. I přes zamítnutí ze strany Američanů hledá Bidenova administrativa cestu, jak letadla Kyjevu dodat. Nepochybně by se jednalo o významné posílení slabého ukrajinského letectva.

Jak hodnotíte kvalitu letadel MiG-29?

Zdroj: AirforceTechnology

Diskuze Vstoupit do diskuze
58 lidí právě čte
Autor článku

Vít Lukáš

Zobrazit další články