Ruská balistická raketa Jars byla vyvinuta pro snazší překonání protiraketové obrany USA. Vynechala mezinárodní dohody

Když ruský prezident Vladimir Putin nebo některý z představitelů Kremlu v posledních dnech vyhrožuje jadernými zbraněmi, může mít na mysli celou jejich škálu od bomb až po mezikontinentální balistické rakety. Právě ty asi dokážou napáchat největší škody a mohou nést i velký počet hlavic. Tou nejmodernější, kterou nyní ve svém arzenálu Rusko má, je raketa RS-24 Jars.

Reakce na odstoupení USA od mezinárodní smlouvy

Údaje o těchto raketách jsou omezené. Předpokládá se, že Rusko s jejich vývojem začalo někdy kolem roku 2004, údajně v reakci na to, když USA v roce 2001 odstoupily od smlouvy o nerozmisťování systémů protiraketové obrany ABM. Tehdejší prezident Bush již předtím dlouhodobě prohlašoval, že své systémy protiraketové obrany budou USA dál rozvíjet – Bush přímo řekl, že (citace z jeho prohlášení) „nemůžu a nedovolím, aby Spojené státy zůstaly zavázané smlouvou, která nám zabrání budovat efektivní obranu“.

Rusové se začali obávat toho, že stávající ruské strategické střely začaly technicky zastarávat, a hrozilo, že novou protiraketovou obranu nedokážou překonat. To Rusko bralo jako problém, když veřejně prohlašovalo, že taková situace porušuje paritu v oblasti jaderných zbraní mezi Ruskem a zeměmi NATO včetně USA a že mnozí američtí představitelé si začínají myslet, že by po zkompletování americké protiraketové obrany nové generace mohli na Rusko téměř beztrestně zaútočit.

Když poté USA začaly jednat se svými spojenci v Evropě o rozmístění prvků protiraketové obrany na jejich územích, ruská reakce byla jednoznačná, totiž že jde o přímé ohrožení Ruska. Nové rakety v Rusku dostaly zelenou. První zkouška rakety RS-24 byla provedena v roce 2007 a do výzbroje byla zařazena údajně v prosinci 2009, podle ruského prohlášení to bylo v okamžiku, kdy skončila platnost smlouvy START 1 početně omezující jaderný arzenál USA a bývalého SSSR.

iZdroj fotografie: Uživatel Sokolrus / Creative Commons / CC BY-SA

Rusko ji vyvinulo zřetelně v reakci na rozvíjející se protiraketovou obranu USA i západních států a zrušení smlouvy ABM ze strany USA a nijak se s tím netajilo. Nová střela s mnohočetnou hlavicí byla dle zkoušek schopna mnohem snazším způsobem pronikat budovanou protiraketovou obranou USA než starší typy balistických raket.

To dosti komplikovalo přípravu nové smlouvy START II o omezení počtu jaderných zbraní do roku 2026 a v době mezi 5. 12. 2009 (konec platnosti START I) a 8. 4. 2010 (podpis nové smlouvy START II v Praze mezi tehdejším prezidentem Obamou a prezidentem Medveděvem), resp. 26. 1. 2011, kdy smlouva START II vstoupila v platnost, neexistovala v této oblasti žádná podobná závazná mezinárodní smlouva.

Ve skutečnosti se jedná o upravený Topol-M

Velmi rychlý vývoj nové rakety mnozí odborníci vysvětlují tím, že podle nich mezikontinentální střela Jars vlastně ani není nová raketa, ale jen upravená balistická raketa Topol-M. Smlouva START I ale Rusku zakazovala úpravu stávajících raket tak, aby mohly nést větší počet jaderných hlavic. Topol-M může nést čtyři. Proto Rusko v době platnosti START I oznámilo, že vyvíjí novou zbraň, což v rozporu se smlouvou formálně nebylo. Postupovalo ale zřejmě tak, že jen Topol-M zvětšilo a upravilo, aby mohl nést až 10 hlavic a k nim ještě sadu klamných cílů.

Jars je třístupňová raketa. Je zhruba 23 metrů dlouhá a dva metry široká. Její hmotnost je 49,6 tuny. Odhaduje se, že její dosah je 10 až 12 tisíc kilometrů. Při svém letu může dosáhnout rychlosti až Mach 20. Hlavice budou mít sílu zřejmě 150 až 200 kilotun, pokud jich je méně, mohou být i silnější. Ke svému navádění raketa používá systém GLONASS. Cíl by tak měla být schopna zasáhnout s přesností 150 metrů.

Rakety Jars mohou být odpalovány z klasického zpevněného podzemního sila nebo mobilního odpalovacího zařízení TEL. Existuje i modernizovaná mobilní verze Jars – S, která je mírně zmenšená proti její mobilní předchůdkyni. Vyvíjí se údajně i verze, jež by měla být odpalována z vlaku z motorových vozů BHzRK Barguzin. Na konci roku 2020 mělo mít Rusko 136 mobilních odpalovacích zařízení střel Jars a kolem 150 by jich mělo být umístěno v pevných silech.

Proč podle vás Rusko zdokonaluje své balistické mezikontinentální rakety?

Zdroj: MissileThreat