Robotická zbraň by měla být řízena na dálku nebo fungovat autonomně, ale ruský robotický minomet se evidentně bez lidské obsluhy neobejde.
Zeměmi s největším počtem jaderných hlavic na světě jsou Amerika a Rusko. Ale čínský arzenál se velice rychle rozrůstá, jelikož země není limitována.
Některé konstrukce nevydrží ani jediný zásah silnou vojenskou technikou, jednoduše na to nebyly stavěny. Zničení mostu může přitom nepříteli omezit logistiku.
Ruský kulomet používá munici určenou pro útočné pušky. Je přitom lehký, takže si ho s sebou může snadno brát i malá pěší jednotka.
Americký MIM-104 Patriot patří k nejobávanějším zbraním protivzdušné obrany. Kdyby tedy Čína zaútočila na Tchaj-wan, měla by vážný problém.
Pakliže není základna blízko hranic dobře střežena a zaměří se na ni silně vyzbrojené letouny, může být na pouhé dvě rány srovnána se zemí.
Veliké typy dronů s vysokou nosností nejsou sice ničím novým, ale běžně bývají klasické konstrukce. Rusko však nejspíše objevilo efektivní řešení.
Vozidel typu BMP-2 je po světě veliké množství a existuje pro ně celá řada modernizačních projektů. Odstranit jejich největší slabiny je však nemožné.
Moderní systémy protivzdušné obrany by teoreticky měly umět ničit i těžké rakety z raketometů, ale častěji se spíše stanou jejich obětí.
Granátomet RPG-7 je velice univerzální zbraň, jejíž úspěšnost záleží hlavně na tom, jakou do ní vojáci použijí munici – proti pěchotě je dobrá termobarická.