Během války s nacisty potřeboval Sovětský svaz účinnou kontrašpionážní agenturu, která by působila proti německým i dalším špionům. Nejprve tu zastřešovala NKVD, ale nakonec byla na popud Stalina zřízena organizace na kontrarozvědnou činnost. Její název byl SMĚRŠ. Redakce Armádního Zpravodaje je přesvědčena, že byla mimořádně obávaná a úspěšná – a to nejen v potírání špionů, ale i v boji proti lidem, kteří se špionáží neměli nic společného.

Kontrarozvědka v rukou samotného Stalina

Sovětský svaz měl samozřejmě kontrarozvědku již dříve – jako naprostá většina států světa – ale ta spadala pod NKVD a další složky. Bbth však uvádí, že v dubnu 1943 Josif Stalin oficiálně rozhodl o vzniku SMĚRŠ (zkratka vznikla z výrazu „smrt špionům“). Založení v podstatě znamenalo, že činnost přešla z bezpečnostních služeb pod armádu a pod něj. Zajišťovala přitom boj proti agentům nacistického Německa, ale postupně se stala i nástrojem pro odhalování nespolehlivých či neloajálních lidí, dezertérů, kolaborantů a dalších.

iZdroj fotografie: Public Domain

Na jednu stranu SMĚRŠ podle velením Viktora Abakumovova opravdu dělala záslužnou práci, tedy vyvíjela činnost proti německým špionážním aktivitám, a to jak v sovětském, tak i německém týlu. Agentům se třeba podařilo získat plány německého útoku u Kursku, uvádí Wikipedia, a též mnohé špiony odhalili nebo je přetáhli ke spolupráci. Německým agentům dokonce velmi šikovně vnucovala různé dezinformace, a její činnost lze označit za velmi účinnou. Výsledkem SMĚRŠ mělo totiž být 30 tisíc zlikvidovaných agentů a sabotérů.

Činnost proti zrádcům i únosy z ČSR

Existuje ovšem i temná stránka působení SMĚRŠ. Zaměřovala se totiž na potírání dezerce, neloajálních lidí, stejně jako dalších prohřešků proti režimu, byť bývaly často smyšlené. Některé údaje dokonce tvrdí, že byl výsledkem práce organizace 70 tisíc zastřelených, a další lidé skončili v gulazích nebo jinak potrestaní. Po osvobození Polska měly pak jednotky pod velením SMĚRŠ bojovat s polskou protikomunistickou Zemskou armádou, a po osvobození Československa se podílela na únosech československých občanů do gulagů, kde mnozí zemřeli.

Levná, a přesto účinná PVO: 49 dronů najednou zničila vmžiku nová americká mikrovlnná zbraň

SMĚRŠ byla pak v roce 1946 jako již nepotřebná rozpuštěna. Její šéf Abakumov stanul v čele ministerstva státní bezpečnosti, uvádí Ww2db, ale v roce 1951 se stal obětí stalinovských čistek, byl mučen a popraven. V současném Rusku je činnost SMĚRŠ líčena hlavně z té dobré stránky, a tedy vyzdvihovány její zásluhy na úspěšném boji proti špionům. Naopak jsou bagatelizovány kroky, které vedly i k popravě mnoha lidí nebo jejich odsunu do gulagu.