Sovětská věda byla velice sešněrovaná ideologií a předpisy, ale přesto existovala na Sibiři jedna výjimka, kde měli vědci na sovětské poměry neobvyklou volnost.
Během sovětské éry musela činnost celé společnosti sloužit cílům komunistického režimu, a platilo to samozřejmě i pro vědce. Mnozí museli pracovat na zadaných úkolech a nemohli volně zkoumat, což bylo někdy efektivní, ale jindy to vědecký pokrok brzdilo. Svatou výjimkou se stalo město Akademgorodok. Redakce Armádního Zpravodaje na základě dostupných zpráv zjistila, že tam vědci často mohli bádat, po čem chtěli, a měli úžasné výsledky.
„Svobodné“ město na Sibiři plné vědců
Historie sovětského vědeckého města Akademgorodok se začala psát v roce 1957, když bylo otevřeno nedaleko Novosibirsku, uvádí Wikipedia. Na rozdíl od jiných takových míst sloužících vojenskému výzkumu nebylo nikdy izolované. Fungovalo pod patronací Akademie věd SSSR a v době největšího vrcholu tam působilo až 65 tisíc sovětských vědců v mnoha různých oborech. Ve městě pak začala působit i místní Novosibirská univerzita.
Akademgorodok přitahoval vědce z celého Sovětského svazu. Na hlavní třídě, které se říkalo i „nejchytřejší ulice světa“, působilo na 20 vědeckotechnických ústavů zaměřených na genetiku, chemii, fyziku, automatizaci a společenské vědy, popisuje fungování BBC. Nejznámější byl Ústav jaderné fyziky, kde byly sestaveny první hadronové urychlovače. Ve městě zároveň fungoval i bohatý společenský a kulturní život, někdy dokonce připomínající demokracii. To platilo minimálně v počátcích, za Leonida Brežněva se režim o něco zpřísnil.
Na poměry SSSR nabízelo město pohodlí
Vědce lákala nejen možnost spolupráce s jinými kapacitami a práce na projektech, které jinde nebyly možné, ale na sovětské poměry byl Akademgorodok dobře zásobený, a vlastně se v něm velice dobře žilo hned vedle téměř panenské přírody. Armádní Zpravodaj je přesvědčený, že sovětské vedení pochopilo, že se mu takové město vyplatí. Negativem života však mohlo být hlavně sibiřské klima, ale to především mladé vědce neodrazovalo.
Po rozpadu Sovětského svazu si Akademgorodoku všimly západní technologické firmy, což ho vlastně zachránilo, a nakonec tam začaly působit i některé ruské společnosti a vědci v něm založili největší technologický park v Rusku. Gw2Ru uvádí, že v něm pracuje na 9 tisíc lidí v oblastech informačních technologií, biotechnologie a biomedicíny. Třeba ruská vakcína na covid-19 vznikla právě tam, a běží tam i výroba mnoha přístrojů zaměřených na vědu.
Jak se SSSR vyplatilo svobodnější městečko pro vědce?

