Pohnuté dějiny Ukrajiny: bitva o Kyjev 1941 byla největší úspěšnou obkličovací operací v dějinách. Zřejmě přispěla k porážce nacismu

Obklíčení je nejhorší můra vojenských velitelů, proto se mu snaží všemožně vyhnout. Situace obklíčených se dříve či později stane kritickou.

i Zdroj fotografie: Bundesarchiv / Creative Commons / CC BY-SA
                   

Podle odhadů mnoha vojenských analytiků se ruská vojska nyní snaží obklíčit hlavní město Ukrajiny, Kyjev. Ten by se tak mohl teoreticky dostat do situace, ve které se ocitl před 81 lety. Tedy s tou výjimkou, že útok na něj přicházel ze západního směru, protože útočníkem bylo nacistické Německo. Nyní je útočníkem Ruská federace, která vede útok od severu a východu.

Kyjev Němci zpočátku nepovažovali za prioritní cíl

Po spuštění operace Barbarossa německá vojska v roce 1941 kráčela od vítězství k vítězství. Početně sice silnější, ale mnohem hůře vycvičená a především špatně vedená Rudá armáda nedokázala nové taktice blitzkriegu účinně čelit, i když disponovala například až 5x větším množstvím tanků a děl, než útočící vojska nacistů. Hlavní německý nápor směřoval na sever k Leningradu, středem na Moskvu a na jih ke Krymu.

Od jižně útočících vojsk se oddělila menší část, která začala útočit i na Kyjev. Přesto to vypadalo, že Kyjev s okolím zůstal jaksi stranou, a koncem léta 1941 vytvářelo Němci neobsazené území kolem Kyjeva výběžek do německých linií. Jižní skupině německých vojsk se totiž nedařilo z přímého západního směru obranu Kyjeva prolomit, a ještě 19. července stála na západ a jih od města bez pohybu.

iZdroj fotografie: Bundesarchiv / Creative Commons / CC BY-SA
Heinz Guderian (se založenýma rukama) s tankisty na Ukrajině

Sovětský svaz si byl vědom, že Kyjev je důležitá metropole především z hospodářského, politického a propagandistického hlediska, a soustředil na jeho obranu značné síly. V oblouku kolem něho byl rozmístěn jihozápadní front, který disponoval asi 850 tisíci vojáky. Pravdou bylo, že byl oslaben předchozími velkými ztrátami tanků, proto ho většinou tvořila pěchota. I tak se jednalo o sílu, se kterou Němci museli počítat.

Německý vůdce Adolf Hitler se však v té době rozhodl, že je nutné Ukrajinu obsadit, a kyjevské soustředění sovětských vojsk zničit co nejdříve. Zdůvodňoval to nejen vojenskými, ale i ekonomickými důvody. Lákala ho obrovská naleziště uhlí a železné rudy, průmysl na Donbasu a Ukrajinu viděl i jako novou a hlavní obilnici Třetí říše.

A obilí na Ukrajině právě dozrálo. Hitler nebyl zrovna nadán strategickým myšlením a nutno říci, že se v tomto směru setkal s nevolí mnoha německých velitelů. Zvláště když 19. července nařídil, aby se podstatná část vojsk z hlavního směru útoku na Moskvu otočila na jih a vpadla obráncům Kyjeva do zad. Protestoval především Heinz Guderian, jehož tankové divize na hlavním směru útoku postupovaly poměrně svižně směrem na Moskvu.

Rudá armáda čekala u Kyjeva útok ze západu

Hitler se ale nechal ovlivnit zdánlivě snadným postupem německých vojsk do nitra Sovětského svazu a protestující Guderian nakonec dostal přímý vůdcův rozkaz, a tak svá tanková vojska musel poslat na pomoc skupině armád Jih, do jejíhož sektoru Kyjev patřil. Marně Guderian argumentoval tím, že se značně zdrží postup na hlavní město SSSR.

Hlavní obranu Kyjevské oblasti sověti soustředili na pravém břehu Dněpru, protože očekávali útok ze západu. Ten první opravdu v polovině léta začal, ale byl záhy zastaven. Ovšem 23. srpna začala německá vojska, především 2. tanková skupina a 2. armáda, útočit ze severu. Naneštěstí pro obránce daleko východně od Kyjeva na levém břehu Dněpru, kde prakticky chyběla na křídlech obranných postavení Rudé armády jakákoli vojska připravená se bránit.

iZdroj fotografie: Bundesarchiv / Creative Commons / CC BY-SA
Němečtí vojáci ve vesnici nedaleko Kyjeva

A protože vzápětí začala od jihovýchodu vstříc ke Guderianovi útočit i německá vojska armád Jih, především 1. tanková skupina, sovětským silám u Kyjeva naráz hrozilo, že se ocitnou v obklíčení. Někteří sovětští velitelé, především náčelník štábu Rudé armády generál Žukov, navrhovali, aby se vojska od Kyjeva stáhla za Dněpr, a svá postavení hájila více východně, kde sovětská vojska chyběla. Ale Stalin a nejvyšší vedení trvali na tom, že se bude město bránit.

Když už bylo jasné, že odmítnutí přesunu vojsk na východ byla chyba, Stalin náhle kvůli špatnému vedení 13. září odvolal velitele Semjona Michajloviče Buďonného. Ale to už nemohlo pomoci, a o tři dny později německé kleště sklaply u města Lochvica asi 120 kilometrů východně od Kyjeva. V obklíčení se ocitlo přes 600 tisíc vojáků, tedy dvojnásobek počtu Němců obklíčených v pozdější fázi války u Stalingradu.

Z obklíčení téměř nebylo úniku

Německá armáda tlačila i ze západu, a nakonec se jí podařilo prolomit obranu města na pravém břehu, kdy 19. září vstoupila do Kyjeva. Obránci města pak přeci jen ustoupili na východ, ale už bylo pozdě. Ocitli se tak jen v obklíčené kapse, kterou německá vojska svírala ze všech stran.

Některým sovětským jednotkám se podařilo z obklíčení uniknout, ale bylo jich jen minimum. Odhaduje se, že se zpět k hlavním silám Rudé armády probila maximálně desetina obklíčených vojáků. Ostatní bojovali, ale Němci měli drtivou převahu v dělostřelectvu a letectvu, které tak Rudoarmějce neustále napadalo a ničilo.

iZdroj fotografie: Bundesarchiv / Creative Commons / CC BY-SA
Výbuch v Kyjevě během bitvy o město

V bojích s Němci nakonec padl 20. září i nově jmenovaný velitel jihozápadního frontu Michail Kirponos. Obrana se zhroutila a do německého zajetí putovalo kolem 600 tisíc vojáků. Z nich bohužel většina později v německých provizorních zajateckých táborech pomřela hlady, protože Němci pro ruské zajatce neměli vyčleněny žádné potraviny, a na začátku války je nepotřebovali ani jako otrockou pracovní sílu.

Předpokládá se, že se celkové ztráty Rudé armády u Kyjeva v roce 1941 vyšplhaly na 750 tisíc vojáků. Jihozápadní front tak v podstatě přestal existovat, a Rudé armádě nezbylo, než ho vybudovat celý znovu. Ačkoli jde objektivně o jedno z největších vítězství v historii, odborníci se přou o to, zda jím Německo nepřišlo o celkové vítězství ve válce. Stažení vojsk z útoku na Moskvu způsobilo, že se německá ofenziva na Moskvu o měsíc zpozdila.

Wehrmacht se tak k hlavnímu městu SSSR dostal až v zimě naprosto vyčerpán, bez zásob a s podlomenou a téměř nefunkční logistikou. Wehrmacht a Luftwaffe musely bojovat v zimě, na kterou nebyly vůbec připraveny, a nakonec byla vyčerpaná a mrazem až 40 stupňů pod nulou demoralizovaná německá vojska protiofenzivou zahnána o více než sto kilometrů zpět. Zda by Moskvu Němci bez zdržení dobyli, a zda by je početně silná vojska od Kyjeva nemohla v takovém případě ohrozit, jsou dnes jenom spekulace.

Byl útok Němců na Kyjev strategicky správný manévr, nebo měli pokračovat raději k Moskvě?

Zdroj: MilitaryHistory

Diskuze Vstoupit do diskuze
84 lidí právě čte
Autor článku

Vít Lukáš

Zobrazit další články
Události247.cz
Události247.cz
Vstup Ukrajiny do EU: Zelenského nový dokument nepotěší
VědaŽivě.cz
VědaŽivě.cz
Rusko se našich nových tanků od Německa nebojí, protože jsou z 90. let. Je fakt, že naší šanci na obranu nijak nezvýší
JakZdravě.cz
JakZdravě.cz
Rizikem cystitidy (zánětu močového měchýře) je rozšíření infekce do ledvin: Tipy na prevenci a léčbu
adbz.cz
adbz.cz
Naše babičky myly skleničky octem a rýží. Tak se dají vyčistit i úzké nádoby a veškeré sklo se bude lesknout