Mnichovská dohoda ze září 1938 je v Česku vnímána jako zrada západních velmocí, hlavně tedy Francie, která měla – na rozdíl od Velké Británie – s Československem smlouvu o vzájemné pomoci. Dokument v podstatě znamenal, že je Československo necháno napospas Německu, pokud mu nepředá Sudety obývané německou menšinou. To vše je pravda, ale Armádní Zpravodaj se na základě faktů domnívá, že i Češi a Slováci nesou svůj podíl viny.

Československo bylo státem s menšinami

Vytvoření Československa v roce 1918 bylo prezentováno jako vznik společného státu Čechů a Slováků. Ale i když je tak historicky vnímáno, není to tak úplně pravda. Sice tvořili většinu, ale rozhodně ne nějakou extrémně dominantní. Československo bylo totiž státem se silnými menšinami, hlavně tou německou. Wikipedia uvádí, že v roce 1930 tvořili Češi a Slováci 68,35 procent obyvatel, zatímco Němců bylo 21,93 procent, a Rusínů přes 5 procent.

Video: Americká F-35A se zřítila z nebe poté, co se pilot pokusil 2krát přistát. Na vině byla námraza na podvozku

Postavení německé menšiny bylo přitom hlavním záminkou, proč k Mnichovu došlo, uvádí Wikipedia. Faktem totiž zůstává, že se německá menšina cítila nedoceněná, a také na ni velice tvrdě dopadly následky hospodářské krize. Československá vláda prostě nedokázala vyslyšet její požadavky, což vedlo k její silné nespokojenosti. Tato neschopnost tedy nepřímo dala Adolfu Hitlerovi do rukou argument, který mohl použít, soudí Armádní Zpravodaj.

iZdroj fotografie: Public Domain

Nespokojenost Němců se poprvé projevila již ve volbách v roce 1935, kdy se Sudetoněmecká strana Konráda Henleina, která se netajila obdivem k německému nacismu, se 44 mandáty stala druhou nejsilnější stanou v parlamentu, prezentuje výsledky Český statistický úřad. A získala dokonce největší počet hlasů; 22 mandátů měl přitom Autonomistický blok, což byl jiný název pro Hlinkovu slovenskou ľudovou stranu s fašistickými tendencemi.

SSSR nabídl pomoc, vláda však ustoupila

Nesporným faktem také zůstává, že byla v roce 1938 většina obyvatel Československa připravena k obraně země, což se projevilo ochotou narukovat při mobilizaci. Vláda a prezident Edvard Beneš se ale nakonec rozhodli podmínky nadiktované v Mnichově přijmout. Armádní Zpravodaj soudí, že to mohla být chyba, ačkoliv to možná zabránilo válce, kterou by Československo nejspíše nevyhrálo. I když je otázkou, zda by Německo opravdu na Československo zaútočilo.

Video: 29 dronů zaútočilo na ruskou rafinerii 1 000 km od hranic. Škody byly tak rozsáhlé, že ji museli kompletně uzavřít

Některé interpretace Mnichova – nutno dodat že hlavně z období před rokem 1989 – uvádí, že byla chyba nepřijmout nabízenou pomoc SSSR. Ale Wikipedia konstatuje, že vůbec není jasné, nakolik vážně ji myslel, a navíc byla vázána na pomoc Francie, která nás ovšem „hodila přes palubu“. Československo navíc v té době nemělo se Sovětským svazem hranice, což vše komplikovalo. Navíc nelze vyloučit na základě zkušeností s expanzí SSSR v dalších letech, že by Josif Stalin pomoc nezneužil jako záminku k podmanění si naší země.