Ford GPA Seep, obojživelník, pro nějž se nenašla práce z důvodu ne úplně ideální konstrukce

Aktuálnost obojživelné činnosti byla od počátku druhé světové války odborníkům jasná. Proto se na bojišti objevil německý plovoucí Schwimwagen, poté americké DUKW a Seep.

i Zdroj fotografie: S vědomím MVK
                   

Přestože vozidlo nese jméno známé automobilky Ford, první kroky vývoje směřovaly odjinud. Po japonském útoku na Pearl Harbor kontaktovala automobilka Marmon Herrington z Indianapolis firmu Sparkman and Stephens z New Yorku, zabývající se výrobou člunů. Marmon Herrington v té době pracovala na špici technického vývoje.

Plovoucí Ford

Zajímavé je, že základem nového obojživelného vozidla se stal terénní automobil Bantam firmy Bantam Car – Butler – Pensylvania. Jednalo se o konkurenční projekt v soutěži o nový armádní automobil, který nakonec vyhrál slavný Jeep od firmy Willis Overland. Přesto bylo objednáno a vyrobeno 2 675 automobilů Bantam 40 BRC a většina z nich byla exportována do Británie. Díly podvozku Bantamu byly uchyceny do jednoduché karosérie tvaru pontonu, jež se již do značné míry podobala budoucímu GPA. Firemní zkoušky vozidla proběhly s menšími výhradami. Objednávku však získala jiná firma.

Vývojáři od Forda se podle názoru odborníků poučili a převzali koncepci Marmon Herrington. Není jasné, nakolik byly informace legální. Karosérii fordovského prototypu údajně rovněž vyvinula firma Sparkman and Stephens. Oproti konkurenci však tvořily základ pohonné soustavy a podvozku komponenty vozidla známého jako Willis Jeep, vyráběného automobilkou Ford jako Ford GPW.

iZdroj fotografie: S vědomím MVK
Seep s krycí plachtou v Normandii

Výsledkem bylo nejprve třímístné lehké obojživelné vozidlo. Osádka seděla v řadě vedle sebe. Zkoušky proběhly v dubnu 1942. Jejich výsledkem bylo několik zásadních změn realizovaných už u Forda. Jednalo se především o prodloužení kabiny, takže vpředu seděli řidič a velitel a za nimi dvě až tři další osoby. Na příď byl instalován sklopný vlnolam. Boky karosérie-pontonu získaly zesílení pomocí podélných prolisů.

Zkoušky nového prototypu byly úspěšné, což vedlo k zavedení nového obojživelného vozidla do výzbroje v únoru 1943. Neslo označení 1/4 ton amphibian truck, tedy čtvrttunový obojživelný nákladní automobil. K tomu je třeba dodat, že i známý Jeep byl oficiálně veden jako lehký nákladní automobil, tedy 1/4 ton, 4×4, truck. Zařazení bylo dáno předpisem MCM 28. Dokladem válečného spěchu bylo zadání první objednávky č. 398 – QM – 12 937 v dubnu 1942, tedy ještě před oficiálním zavedením vozidla do výzbroje.

Méně úspěšný menší bratr

Objednáno bylo 7 896 vozidel. Později došlo k navýšení. Vozidlo neslo ještě další označení, a to GPA. Jednalo se vlastně o standardní specifikaci. G znamená Gowernment neboli státní zakázku. P označuje Pursuit, tedy průzkumné vozidlo. A znamená Amphibious, tedy obojživelné. Zkratka tedy znamená obojživelné průzkumné vozidlo postavené na základě vládní zakázky.

Celkově bylo vyrobeno pouze něco přes 6 000 Fordů GPA. Tím zdaleka nebyl naplněn vládní kontrakt, který nakonec zněl12 778 vozidel. Menší množství bylo dodáno do Británie a do SSSR. Jednotky Rudé armády byly patrně největším uživatelem na evropském území. V 50. letech posloužil GPA při konstrukci sovětského obojživelného vozidla GAZ-46MAV, jež je v podstatě jeho kopií. Dostalo se rovněž do výzbroje bývalé ČSLA.

iZdroj fotografie: S vědomím MVK
Celkový pohled zepředu

Fordy GPA se zúčastnily prakticky všech obojživelných operací spojenců od poloviny roku 1943. Nezískaly však zdaleka takovou oblibu jako DUKW. Důvody byly taktického i technického rázu. Vozidlo bylo určeno především k průzkumu. Ten se však i v oblastech oplývajících vodou prováděl spíše pomocí lodí nebo stabilnějších DUKW s vyšší zálohou plovatelnosti a nosnosti. Vzhledem k vysoké a dlouhé přední části karoserie řidiči poměrně špatně viděli před vozidlo. Od vojáků získal GPA neformální bojové jméno Seep, tedy jakýsi vodní Jeep.

Faktem je, že vozidlo bylo relativně těžké a jeho výkony pokulhávaly za Jeepem. Rychlost ve vodě dosahovala pouze necelých 10 km/h, přičemž bylo schopno plout pouze 32 kilometry do vyčerpání pohonných hmot. Co horšího, GPA byl o více než 600 kg těžší než Jeep, což jeho taktické možnosti nezlepšovalo. Obecně lze Seep označit za vozidlo, pro něž se nenalezly úkoly odpovídající jeho technickým možnostem a požadavkům v kombinaci s požadavky aktuální bojové činnosti.

​Základní technický popis vozidla Seep

Základ konstrukce vozidla tvoří karosérie ve tvaru pontonu. Jedná se o svařenou soustavu výlisků z ocelového plechu. V její přední části je uchycen motor s převodovkou. Pohon přední i zadní nápravy zajišťují kardanové hřídele z rozvodovky. Obě nápravy jsou také vybaveny uzávěrkami diferenciálů. Základ pohonné soustavy tvoří čtyřtaktní, čtyřválcový, vodou chlazený, zážehový motor GPA-6005 134.2 s rozvodem SV. Ten pohání přes suchou spojku převodovku se třemi stupni vpřed a jedním stupněm vzad. Rozvodovka je dvoustupňová.

Od rozvodovky vede kardanová hřídel pohánějící hřídel třílistého lodního šroubu. Ten se nalézá ve vybrání spodku karosérie v prostoru zádi. Rychlost jeho otáčení určuje první a druhý převodový stupeň převodovky. Změnu směru plavby zajišťuje otáčení předních kol pomocí volantu a zároveň lanový převod od volantu ovládající kormidlo. To je uchyceno na hřídeli ve vybrání karosérie za lodním šroubem. Brzdy jsou bubnové, hydraulické.

iZdroj fotografie: S vědomím MVK
Celkový pohled na pláži v Normandii

Karosérie je zdola prakticky uzavřena s výjimkou výpustných šroubů a těsněných průchodek pohonu kol a šroubu. Na přídi se nalézají shora dva otvory. Zhruba v polovině obdélníkový vstup vzduchu k motoru a jeho chladiči. Jeho kryt opatřený těsněním ovládá řidič pomocí soustavy táhel. Za ním je větší montážní kryt umožňující přístup k motoru. Před poklopy jsou ještě umístěny reflektory a osa navijáku. Ochranu vozidla proti vlnám zajišťuje sklopný vlnolam. Při jízdě po pevnině je na svých čepech sklopen vzad a leží za tlumičem výfuku.

Za motorovou částí se nalézá obdélníková kabina osádky. Po jejím obvodu se zdvíhá zhruba patnácticentimetrová plechová bariéra zesílená prolisy. Slouží k ochraně proti vodě, která se dostane až na palubu karoserie. Zaoblená přední část tvoří základnu sklopného rámu čelního skla. V kabině jsou čtyři sedadla. Řidič ovládá vozidlo standardní soustavou volantu, řadicí páky a pedálů. Dále jsou mezi jeho sedadlem a sedadlem spolujezdce páky k zapojení přídavné převodovky, uzávěrek diferenciálů a zapínání lodního šroubu.

Na zádi se nalézá obdélníkový montážní kryt umožňující přístup k ovládání kormidla. Vedle něj je úchyt náhradního kola a kanystru s benzínem. Po stranách koncová světla. Na zadním čele karosérie je upevněno tažné zařízení. V případě nepohody lze kabinu zakrýt plachtovinovou střechou s plastovými okénky, nataženou na snímatelné rámové konstrukci. Topení v zimě zajišťují dva radiátory od chladiče před nohama řidiče a spolujezdce.

Hlavní takticko-technická data:

Hmotnost 2 150 kg

Délka 4 540 mm

Šířka 1 590 mm

Výška 1 700 mm

Max. rychlost 88 km/h

Max. rychlost na vodě 10 km/h

Dojezd 400 km

Nosnost 400 kg

Proč byl Ford méně úspěšný než Jeep?

Diskuze Vstoupit do diskuze
72 lidí právě čte
Zobrazit další články
Události247.cz
Události247.cz
Prodej uhlí hýbe světem
VědaŽivě.cz
VědaŽivě.cz
Vše o Tollundském muži, 2 400 let starém bažinatém těle. Byl tak dokonale zachován, že byl považován za nedávnou oběť
JakZdravě.cz
JakZdravě.cz
Přírodní prostředky, které odstraní hlen při infekci: Kurkuma, zázvor nebo také horká pára
adbz.cz
adbz.cz
Doba sušení prádla se zkrátí na polovinu: Do pračky stačí přidat ručník, funkční je také metoda „na burrito“