Všemožné pokusy spojeneckých letectev v první polovině 2. světové války o přesné bombardování průmyslových a vojenských cílů selhávaly; strategické bombardéry se dokázaly trefit jenom výjimečně, ačkoliv se stejným neúspěchem se potýkali i Němci. Nakonec se proto stalo jejich cílem město plné civilního obyvatelstva, jemuž chtěli zlomit morálku a znemožnit mu pracovat pro válečný průmysl. Příkladem takového útoku je bombardování Hamburku, tzv. operace Gomora, kdy se městem doslova prohnala ohnivá bouře.

Nálety měly obyvatele Hamburku zlomit

Hamburk byl v Německu důležitým městem, druhým největším. Byly v něm průmyslové podniky a jednalo se o přístav s mnoha loděnicemi. Britské a americké letectvo se však v létě 1943 rozhodlo, že několikadenní vlnou náletů ochromí a zlomí vůli jeho obyvatel. Bombardéry na něj měly svrhávat nejenom tříštivé, ale hlavně zápalné pumy. Spojenci také měli při náletech použít novinku, a sice svrhávat hliníkové proužky k oslepení německých radarů, uvádí BBC, aby tak snížili účinnost velmi silné protivzdušné obrany postavené kolem města.

iZdroj fotografie: Public Domain

Útoky začaly britským nočním náletem v noci z 24. na 25. července 1943 za účasti 790 britských bombardérů. Po nich následovaly dva menší denní útoky amerického letectva 25. a 26. července, a vrchol nastal v noci z 27. na 28 července, kdy bylo množství zápalných pum tak veliké, že se městem prohnala ohnivá bouře a zabila desetitisíce lidí. Němci ráno raději začali město evakuovat, utekl z něj asi milion lidí. Ničivý nálet se opakoval z 29. na 30 července, a pumy zapálily další části města. Poslední chystaný útok na začátku srpna pak selhal kvůli počasí.

Zápalných pum byly i statisíce denně

Britské bombardéry měly strhávat malé pumy vyrobené ze slitiny hliníku a hořčíku naplněného termitovými zápalnými peletami. Díky tomu dokázaly hořet až 10 minut, zatímco jiné měly časovač a vybuchovaly se zpožděním. Za jeden nálet jich letectvo dokázalo shodit i 350 tisíc, uvádí NationalWW2Museum. Zápalné pumy byly často svrhávány až po tříštivých, které nejprve rozbily zástavbu. Letounem použitým k náletům byl třeba britský Avro Lancaster, na jehož palubě mohl být náklad až 6,4 tun pum, a jeho dosah byl přes 4 tisíce kilometrů.

Na rozdíl od Ukrajiny nectí Rusko konvence a neváhá zaútočit ani na civilní nákladní loď, i když při tom zabije nevinné lidi

Následky několikadenního bombardování Hamburku byly strašlivé, zemřelo kolem 40 tisíc lidí. Mnohé z nich ohnivá bouře sežehla na ulici nebo v protileteckých krytech, a zničena byla i více než polovina domů a stovek podniků. Z města celkem uteklo 1,7 milionu lidí. BBC pak uvádí, že už na počátku roku 1944 byla většina podniků včetně místních rafinérií obnovena a vyráběla podobně jako před nálety. O tom, zda byl takový útok ospravedlnitelný, jsou dodnes vedeny veliké diskuze, ale tehdy to někteří vnímali jako cestu nižších vojenských ztrát.