Stalinovo obrněné monstrum IS-3, nejpokročilejší tank druhé světové války se již do akce nedostal

Ve své době představoval těžký tank IS-3 špičku ve svém oboru. Technologie, velikost i používaná munice daly západním spojencům hodně podnětů k přemýšlení. V té době již koneckonců tušili, že společná berlínská přehlídka je na dlouhou dobu poslední a vztahy mezi západem a východem dostanou úplně jinou podobu.

Vývoj a konstrukce těžkého tanku IS-3

Vývoj nového těžkého tanku započal v Sovětském svazu v létě roku 1944. Nejzajímavějším prvkem bylo jeho do špice tvarované čelo se 120mm pancířem a také hlavní kanón. Jednalo se o 122mm kanón D-25T schopný prostřelit pancíř německých Tigerů na vzdálenost 1,5 kilometru. K dispozici měl tank 28 nábojů, obvykle kombinace 18-HE Frag a 10 A.P.

iZdroj fotografie: Nagy Gyula / Creative Commons / CC BY

Čtyřčlennou posádku tvořil velitel, dělostřelec, nabíječ a řidič. Tank IS-3 byl mnohem odolnější než IS-2, vážil 46 tun a zmíněná přední část trupu ve tvaru píky měla tloušťku až 120 mm a přední část ve tvaru věže dosahovala maximální tloušťky 240 mm. Vnější plášť tanku byl pro německá děla prakticky neprůstřelný.

Bojové nasazení těžkého tanku IS-3

Do května 1945 bylo vyrobeno pouze 29 kusů, a ačkoliv se v literatuře občas objevují zprávy o jejich nasazení v bitvě o Berlín, jedná se velmi pravděpodobně spíše o legendu. To samé platí i pro zprávy o bojových akcích v Mandžusku proti Japonsku.

V roce 1946 už ale výroba nabrala obrátky a z výrobních závodů vyjelo na 2 000 kusů. Tanky IS-3 byly následně nasazeny v Maďarsku během potlačování povstání v roce 1956, stejně jako při vpádu sovětských vojsk do Československa v roce 1968.

iZdroj fotografie: Paul Hermans / Creative Commons / CC BY

Do opravdového boje se však IS-3 dostaly v roce 1967, když se na egyptské straně účastnily tzv. Šestidenní války s Izraelem. Tanky však nebyly konstruovány pro pouštní prostředí a jejich pohon kvůli jemnému písku velmi trpěl. Tanky IS-3 si připsaly několik zničených izraelských tanků, samy měly ale velké ztráty. Nepochybně se na tom podepsala i nízká kvalita egyptských posádek.

Zdroj: WarHistoryOnline