Krátce po nástupu Vladimira Putina do funkce prezidenta se ruské námořnictvo rozhodlo ukázat svou sílu. Předchozí léta trpělo vleklou finanční krizí a oproti sovětskému bylo oslabené, a největší cvičení za 10 let mělo dokázat, že se časy mění. Byla do něj zapojena i moderní ruská jaderná ponorka Kursk vybavená řízenými střelami. Místo ukázky síly však cvičení skončilo katastrofou; Kursk se potopil s celou posádkou a nikoho se nepodařilo zachránit. Redakce Armádního Zpravodaje soudí, že byl hlavním důvodem špatný stav a chaos v námořnictvu.

Rusové s pátráním čekali 9 hodin

Vojenské cvičení Severní flotily v srpnu 2000 probíhalo dobře až do okamžiku, než se krátce před polednem z hlubin ozvala detonace a po dvou minutách další. Rusové ji sice zaznamenali, ale vůbec se nedovtípili, že se jedná o havárii na jejich ponorce. Výbuchy zaznamenaly i západní přístroje, a ty vše vyhodnotily správně. Jenomže ani když se ponorka Kursk, které se celá událost týkala, neozvala při pravidelném hlášení, nikdo se nejdříve neznepokojoval. Wikipedia uvádí, že pátrání po ponorce začalo až 9 hodin od doby, co se potopila.

Ukrajina ztratila MiG-29. Havaroval během přistávání a pilot nepřežil. Jde o extrémně důležitý letoun

Kurs byla plavidlem třídy Projekt 949A Antey známé i jako Oscar II. Jednalo se o 154 metrů dlouhou ponorku o výtlaku 16 400 tun, popisuje ji Wikipedia, kterou poháněly dva jaderné reaktory rychlostí až 32 uzlů a mohla se potopit do 500 metrů. Bylo to odolné plavidlo a ruské námořnictvo bylo přesvědčené, že odolá zásahu torpédem. Jeho výzbroj tvořily řízené střely P-700 Granit a torpéda ráže 533 a 650 milimetrů. Na palubě bylo pak 118 námořníků.

iZdroj fotografie: Public Domain

Ruské námořnictvo samozřejmě nakonec přišlo na to, že se ponorka potopila, ale místo našlo až druhý den ráno. Mezitím přitom odmítlo nabídky zahraniční pomoci a vyslalo na místo speciální záchranná plavidlo s miniponorkami, z nichž se jedna mohla spojit havarijním průlezem s Kurskem. To se opakovaně nepovedlo a miniponorka se nakonec vybila a nebyly pro ni náhradní baterie. Až 5 dní po nehodě proto Rusko souhlasilo s pomocí norských a britských potápěčů. Ti nakonec do ponorky pronikli, ale zjistili, že jsou všichni mrtví.

Kursk měl torpéda s nebezpečným peroxidem

Vrak ponorky se později podařilo vytáhnout a vyšetřování zjistilo, že za první explozi může vadné torpédo, z něhož unikalo palivo, uvádí WarHistoryOnline. Jednalo se o nebezpečný peroxid vodíku, který třeba západní námořnictva zavrhla. Po jeho explozi v předním torpédovém prostoru došlo k výbuchu několika dalších torpéd a zničení téměř celé ponorky. V zadní části přežilo 23 námořníků, ale po několika hodinách jim došel vzduch. Armádní Zpravodaj upozorňuje, že na ponorce bylo více věcí v nepořádku, měla i zavařenou havarijní bóji.

Video: Ukrajinský MiG-29 se obratně vyhnul 2 ruským raketám a uletěl dříve, než to nepřítel zopakoval

Velice špatně zpočátku na nehodu reagoval prezident Putin, který byl v době havárie na dovolené. Nakonec se po 10 dnech setkal s rodinami pozůstalých a vše dopadlo velice špatně. Byl teprve 4 měsíce ve funkci a jeho popularita prudce klesla, ale nakonec Kreml rozhodl o vysokém odškodnění pozůstalých a dalších výhodách, čímž kritiku zastavil. Podobný postup používá i ve válce na Ukrajině, kde rodinám padlých vyplácí vysoké částky peněz.