Legendární letkyně ATA na spitfirech, bez nich by se RAF neobešel. Mají klíčovou zásluhu na vítězství druhé světové války

Legendární letkyně ATA neboli Attagirls. Navzdory tomu, jak je společnost ze začátku odsoudila, se ukázaly býti stejně dobrými piloty, jako byli muži. K překvapení tehdejší společnosti měly nemalou zásluhu na vítězství druhé světové.

i Zdroj fotografie: Depositphotos
                   

Druhá světová válka se odehrála nejen na zemi, ale také z velké části ve vzduchu. To bylo umožněno vylepšením letadel, která byla přizpůsobena k bojům ve zvduchu. A proto byla potřeba dobrých pilotů k tomu, aby letouny v pořádku a rychle přepravili z výrobny přímo k letcům RAF. V té chvíli přišli na scénu ženy ATA.

Co bylo ATA a jak fungovalo

ATA bylo zkratkou pro britskou společnost Air Transport Auxiliary, která sídlila na letišti Ehite Waltham. Soustředili se na přepravu letounů po celé Británii. Na svou dobu byli jejich zaměstnanci poměrně nekonvenční, skládali se totiž jak z žen tak mužů. Což nebylo vůbec obvyklé. Navíc se tito piloti zaměřovali pouze na dodání letounů a ne na boj na frontě.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Tím letcům RAF bojujícím na frontě získali více času, protože letadla nemuseli nikam přesouvat. Po dobu války pilotky neboli ženy ATA nalétaly zhruba 415 tisíc hodin, přičemž přepravily přes 309 tisíc letadel. Dodáno bylo 147 typů letadel včetně Spifiru, Hawker Hurricanu, Mustangu a Mosquita.

Nebýt pilotek ATA, neměli by letci RAF čím vzlétnout

Ženy ATA neboli Attagirls byly přezdívány ženy pracující pro společnost ATA. Původem byly buďto z Británie nebo z některé z neutrálních oblastí. I po skončení války zůstaly své práci věrné. Jejich výcvik se od bojových pilotů lišil v zásadní věci. Tou byla dokonalá znalost všech funkcí a používání palubních přístrojů. Oproti letcům na frontě létaly pouze s kompasem, mapou a hodinkami.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Jejich časový plán moc volného času neobsahoval. Většinou to vypadalo tak, že 13 dní létaly a pak měli dva dny pro sebe volna. Vláda si dala záležet na tom, aby všichni dostávali spravedlivý plat, takže tomu i tak bylo. Původně tyto ženy nebyli míněny pro dodávání bojových letadel. Ale nakonec jim bylo povoleno létání se všemi typy používanými RAF a FAA, kromě hydroplánů.

Díky Pauline Gower také ženy dostaly svou příležitost

Tím, kdo vládu přemluvil k tomu, aby i ženy byly zapojeny a měly možnost přispět ve válce, byla Pauline Gower. Žena, která byla zkušenou pilotkou a co sama nalétala přes 3 000 hodin. Díky její vytrvalosti v žádání jí to bylo nakonec povoleno. Byla odpovědná za sestavení ženské letecké sekce. Což i svědomitě a s uvážením provedla.

iZdroj fotografie: Depositphotos

V roce 1939 bylo na den 16. prosince pozváno 12 nejzkušenějších pilotek. Necelý měsíc na to, bylo vycvičeno osm žen, pilotek k přepravě letounů z továren na frontu. Tuto myšlenku, zařazení žen do ATA, mnozí odsuzovali a naprosto s ní nesouhlasili. Dokonce i letci RAF byly s tímto negativním názorem za jedno. Své úhly pohledu však museli rychle změnit po tom, čeho všeho ženy ATA dosáhly a jak přispěly k vítězství.

Zdroj: War History Online

Diskuze Vstoupit do diskuze
101 lidí právě čte
Zobrazit další články