Američtí odstřelovači budili v hustých džunglích Vietnamu v srdcích nepřátel hrůzu. Úspěchy tří těchto ostrostřelců se staly legendou.
Charles Mawhinney, Eric England a Carlos Hathcoc, tito tři muži se staly legendami a vzorem pro mnoho dalších amerických odstřelovačů, kteří přišli po nich. Ve Vietnamu tito tiší profesionálové dohromady nasbírali přes 300 potvrzených smrtelných zásahů, a mnoho stovek dalších nepotvrzených. Jejich dovednosti, profesionalita a pokora jim přinesla nejen v jejich branži slávu a uznání.
Skrytí střelci, kteří děsí nepřítele
Zkušený odstřelovač dokáže do značné míry ovlivnit vývoj na bojišti a je proto velice cennou součástí vojenských útvarů. Je schopný eliminovat taktické cíle na velkou vzdálenost s precizní přesností, provádí pozorování, sbírá informace a jeho přítomnost na bojišti značně snižuje morálku nepřátel. Komu by se chtělo bojovat, s vědomím, že na vás v dálce číhá nepozorovaný střelec s prstem na spoušti, čekající až vystrčíte hlavu z úkrytu.
Odstřelovači americké námořní pěchoty hráli důležitou roli napříč mnoha konflikty historie. Nepozorovaně likvidovali nepřátele od bojišť druhé světové války, až do dnešní doby. Problémem po dlouhou dobu byla skutečnost, že neexistoval žádný ucelený program pro předávání zkušeností mladým aspirujícím sniperům. Vše se změnilo až s Válkou ve Vietnamu.
Carlos N. Hathcock, profík, na kterého vypsali odměnu
Carlos Hathcock, rodák z Arkansasu, dorazil do Vietnamu v roce 1966. Měl zde sloužit jako příslušník vojenské policie. Jelikož se však již v minulosti osvědčil jako znamenitý střelec, stáhl ho k sobě Edward J. Land. Land, který byl také talentovaný odstřelovač, byl pověřen mimo jiné vytvořením výcvikového odstřelovačského programu a Hathcock se mu skvěle hodil. Hathcock se díky svým následným úspěchům stal legendou. Ve Vietnamu mu bylo připsáno 93 potvrzených zabití a několik stovek dalších nepotvrzených.
V roce 1967 dokonce překonal rekord ve smrtelném zásahu na nejdelší vzdálenost, a to na úctyhodných 2,25 kilometru. Nasadil tím laťku tak vysoko, že tento „rekord“ nebyl překonán více než 30 let. Hathcock byl pro nepřátele takovým trnem v patě, že na něj vypsali odměnu ve výši 30 000 amerických dolarů, což ho dostalo do hledáčku řady vietnamských odstřelovačů, lačnících po jeho hlavě. Jedním z jeho neznámějších počinů byl souboj s odstřelovačem, zvaným „Kobra“.
Kobra operoval blízko základny, na které Hathcock působil a likvidoval americké vojáky tak dlouho, dokud nevyprovokoval k souboji svůj cíl, samotného Hathocka. Jejich střet nakonec skončil Hathcockovým vítězstvím, když díky odrazu světla v puškohledu protivníka dokázal Kobru zneškodnit jen vteřiny předtím, než by mu pravděpodobně sám padl za oběť. I přes své úspěchy zůstával Hathcock skromným mužem, a když musel kvůli zraněním Vietnam opustit, pokračoval alespoň v předávání svých zkušeností nováčkům.
Eric R. England, skromný a téměř neznámý sniper
O vojenské kariéře Erica Englanda se toho moc neví, kromě faktu, že měl ještě více potvrzených likvidačních zásahů, než Hathcock a že z toho nedělal velkou vědu. England se již před válkou projevil jako výborný střelec, když exceloval na střeleckých soutěžích. Ve skvělých střeleckých výkonech pokračoval i ve válce, jako člen 3. divize námořní pěchoty. Během pouhých 7 měsíců služby, nasbíral tento rodák z Georgie neuvěřitelných 98 potvrzených zásahů a stovky nepotvrzených.
England o své službě nikdy moc nemluvil. Ze svých úspěchů nedělal velkou vědu, protože jak říkal, nebojoval pro slávu. Považoval se však za nadprůměrného vojáka, neboť jak pravil: „Dobré výstřely dělají lepšího mariňáka“ a on střílel lépe než většina. I přes své značné úspěchy není mimo americkou komunitu odstřelovačů příliš znám, sám Hathcock ho však velmi oceňoval slovy: „Eric je skvělý muž, skvělý střelec a skvělý mariňák.“
Charles „Chuck“ B. Mawhinney, sloužil, aby chránil své kolegy
Chuck Mawhinney byl nejsmrtonosnějším odstřelovačem v historii americké námořní pěchoty. Ve Vietnamu strávil téměř rok a půl a během svého působení dosáhl 103 potvrzených smrtelných zásahů protivníka, a dalších 216 možných. Ačkoliv i pro něj byl Vietnam peklem, záměrně zůstával ve službě, aby mohl díky svým schopnostem pomoci chránit své přátele a kolegy.
Po konci služby se držel v ústraní a celých 20 let nikdo, kromě jeho kolegů, o jeho úspěších nevěděl. Až roku 1991, když jeho přítel a bývalý kolega Joseph Ward, publikoval knihu, v níž popisoval a velmi oceňoval Mawhinneyho činnost jako snipera, měla veřejnost možnost se s jeho příběhem seznámit. Teprve poté se Mawhinney rozmluvil o podrobnostech své služby a svých počinech.
Jsou příkladem pro moderní odstřelovače
Vietnamská válka byla základem pro stvoření moderních odstřelovačských výcvikových programů v USA. Činy mužů, jako byli Mawhinney, England a Hathcock zvýraznily přínosy odstřelovačů ve všech vojenských ohledech. Průměrná spotřeba munice na zabití nepřítele byla pro běžné pěšáky 50 000 nábojů, pro odstřelovače to činilo průměrně 1,3 náboje. Úspěchy legendárních odstřelovačů inspirovaly mnoho mužů a podnítily jejich snahu jít v jejich šlépějích.
Výcvik odstřelovače je dnes velice náročný, ale umí produkovat elitní profesionály. Kromě fyzických a psychických dovedností, musí však každý odstřelovač americké námořní pěchoty podrobně znát své vynikající předchůdce, studovat jejich techniku střelby a jejich způsoby střelecké přípravy. Všem je dnes jasné, že odstřelovačský program v americké armádě existuje dodnes zejména díky úspěchům, kterých předchůdci dnešních sniperů ve Vietnamu dosáhli.
Jak pohlížíte na úspěchy těchto 3 odstřelovačů vy?
Zdroj: Wearethemighty
Galerie
Pozemní technika
|
PŘEČTENÍ: 40103
Události
|
PŘEČTENÍ: 47613
