Nástražné zařízení SM-70, nebezpečný ochránce hranice. Ta byla mezi NDR a SRN prošpikována rozsáhlým a vražedným systémem

Hranice byly osazeny obrovským množstvím min a výbušnin. Pohraničníci neváhali střílet každého, kdo se pokusil projít.

i Zdroj fotografie: Paměť národa / Public Domain
                   

​Mnoho lidí zapomíná, že v podstatě neomezená možnost cestování přes hranice je v zemích středovýchodní Evropy relativně čerstvou záležitostí, a to po několika desítkách let pevně uzavřených hranic tvořících železnou oponu mezi Východem a Západem. Hranice byly doslova výbušné a smrtelně nebezpečné. V Československu byly osazeny různými druhy min a v Německé demokratické republice (NDR/DDR) používali ještě sofistikovanější zařízení.

Tisíce nástražných zařízení na našich hranicích

V naší republice, známé svojí sebestředností, která je kombinací komplexů méněcennosti a velikášství, je považována domácí rezistence proti komunistickému režimu za největší ze všech zemí Varšavské smlouvy a nejeden hrdina z toho patřičně profituje. Situace je ovšem jiná. V Polsku, Maďarsku a Německé demokratické republice byl útlak a odboj silnější než u nás. Obzvláště silný byl ve východní části rozděleného Německa.

Výsledkem byla rozsáhlá emigrace na západ a (což je málo známé) i obchod s lidmi. Představitelé NDR umožňovali svým občanům emigraci za úplatu, takže za vzdělané odborníky platila vláda SRN (Spolková republika Německo) desítky i stovky tisíc marek. Mnozí jiní riskovali život při překonávání hranice. Jednou z hrozeb bylo nástražné zařízení SM-70.

iZdroj fotografie: Zornfalke / Creative Commons / CC BY
SM-70

V období 1971 až 1982 bylo podle různých zdrojů instalováno na 450 km hranic NDR až 54 000 nástražných zařízení SM-70 a SM-70M. Zařízení bylo údajně vyvíjeno již v období druhé světové války Referátem II D4 (zbrojní vývoj) Reichssicherheitshauptamtu řízeným SS Obersturmbannführerem Erichem Lutterem. Mělo sloužit k zajištění obvodu koncentračních táborů. Koncem války ukořistili plány příslušníci Rudé armády.

Použití se našlo v NDR. Roku 1955 došlo k analýze ve věznicích specialisty z řad vězňů. O pět let později byly připraveny plány pro výrobu nástražného zařízení známého také jako Tötungsautomat (zabíjecí automat). Došlo však k odložení výroby a uložení plánu do trezorů Ministerstva státní bezpečnosti ve východním Berlíně.

O sériové výrobě zařízení nesoucího oficiální označení Selbstschussapparat SM-70 (samostřílné zařízení – střílející nástraha) bylo rozhodnuto až roku 1969 a instalace na hranicích zahájena roku 1971. Celkově bylo osazeno podle různých pramenů 200 až 450 km hranic, a to ve třech výškách 0,40, 1,50 a 3,00 metry nad zemí na kůlech hraničního plotu nebo na slavné hraniční zdi.

Přísně střežené hranice

Zařízení SM-70 se stalo součástí pohraničních zátarasů, které směrem na SRN, označovanou také jako Západní Německo, vytvářelo z tehdejší Německé demokratické republiky téměř hermeticky uzavřený prostor. Nejblíže hranici SRN byl val a za ním zpevněná cesta umožňující rychlý přesun pohraničníků na komických bojových Trabantech nebo Roburech. Následoval drátěný plot vysoký 3,2 m lemovaný elektrickým vedením, nesoucí označení GZS.

Podhrabání znemožňovaly betonové desky v zemi. Na něm bylo podélně nataženo 28 signálních drátů a čtyři dotykové nástrahy směřující do vnitrozemí. Plot byl dostavěn roku 1984 podél celé hranice NDR. Narušení elektrického obvodu v plotu bylo signalizováno do „kapličky“, ve které byl napájecí transformátor části plotu dávající napětí 220 a 380 V. Signál byl předáván na pult operátora a zároveň mohl spouštět sirény.

Dále se nalézaly za plotem malé betonové bunkry BT-6 a pohybovali se zde ozbrojení vojáci. Následoval nástražný drát, zhruba 0,8 m nad zemí. Zatažení za něj odpalovalo světlice ze signálního až patnáctihlavňového zařízení typů R-67 nebo SP-1 umístěného na kůlu. Asi metr za drátem stála betonová zeď osazená shora držáky ve tvaru V vedoucími ostnatý drát pod proudem. V některých částech zdi byl ostnatý drát veden na sloupech zdi od země až po hřeben.

iZdroj fotografie: Flickr
Stavba berlínské zdi

Na sloupech se nalézaly samostřílné nástrahy. Po 30 metrech od sebe v každé výše uvedené výšce. Dále byly propojeny se sirénami a světelnou signalizací lokalizujícími prostor narušení. V určitých vzdálenostech se ve zdi nalézaly dvoukřídlé brány opět pod proudem, osazené ostnatým drátem pod proudem. Tato zeď nesla označení SSZ a probíhala cca 500 za plotem GSZ. Byla dokončena roku 1982. Systém doplňovalo kolem 2 000 psů na posuvných vodítkách (aby nevběhli do drátů).

V určitých vzdálenostech od sebe se za zdí nalézaly betonové pozorovací věže s reflektory a zároveň ústřednami pro určitý úsek zátarasů. Obranné pohraniční pásmo dosahovalo hloubky pět kilometrů, přičemž náklady na jeho vybudování vyšplhaly podle odhadu z roku 1979 do výše kolem 1,5 miliardy (západních) marek, tedy asi 14 miliard tehdejších Kčs. V některých prostorech byla ochrana dále zesilována minovými poli v celkové délce 799 km. Samostřílná zařízení byla demontována roku 1984, přičemž jejich znehodnocená provedení se stala objektem zájmu řady sběratelů.

Dvě provedení SM-70

Existovala dvě nepříliš odlišná provedení SM 70. První, pravděpodobně starší, bylo umístěno v plastové skříňce. Skládalo se z nosné trubky, kterou procházel elektrický kabel. K trubce byl přivařen společný držák iniciačního zařízení a kartáčové nálože a tyčka pro uchycení drátů bránící iniciaci zařízení jejich dosednutím na spouštěcí drát. Dále se na trubce nalézala plechová objímka pro uchycení spouštěcího drátu vedoucího k vedlejšímu zařízení.

Druhé provedení nemělo skříňku. Držák iniciačního zařízení a hlavice byl navařen šikmo vzhůru a k němu tyčka pro dva dráty proti ptákům opatřené pružinami. Uchycení hlavice a iniciačního zařízení na čepu umožňovala nastavování různého náměru a jeho fixací pomocí šroubu a křídlové matice a šroubu a matice držáku. Součástí zařízení byl vodotěsný vypínač.

iZdroj fotografie: ChrisO / Creative Commons / CC BY-SA
SM-70

V některých případech se na sloupu nalézal rovněž držák se světly, sirénou a zvonkem signalizujícími pokus o narušení systému a odpálení SM-70. Hlavice se skládá z plechového trychtýře naplněného 102,4 gramy výbušniny pravděpodobně TNT (Trinitrotoluen) plnícího úkol výmetné náplně. Přední část je do tvaru kužele laborována 90 kovovými kuličkami.

Zájem o SM-70 i ze strany československých komunistů

V zadní části trychtýře je našroubován elektrický iniciátor s pentritovou počinovou náplní. Jeho iniciaci zabezpečoval cestou elektrické rozbušky jednoduchý spínač umístěný v izolované trubce. Kovová odpružená tyčka opatřená na konci okem byla drátem uchyceným do oka udržována mezi dvěma kontakty. V případě zatažení za drát iniciovala vnější kontakt. V případě přestřižení drátu ji pružina vrhla proti vnitřnímu kontaktu.

Propojený okruh inicioval výbušninu. Takto popisují činnost německého zdroje. K vnějšímu kontaktu však chybí na dosažitelných fotografiích i obrázcích dráty. Naopak jeden zdroj uvádí na nástražném drátu lámací místo, díky kterému se při zatažení lehce přetrhne. V takovém případě by stačil jednostranný spínač. Nelze vyloučit, že existují dva systémy.

Udivující je použití poměrně složitého systému elektrické iniciace závislého na dodávce proudu, kterou lze přerušit, dále s potřebou izolace proti vlhkosti. Navíc předepínání iniciačního zařízení muselo být i v případě vypnutého obvodu hrou na nervy. Naopak výhodou byla možnost celý systém v určité oblasti vypnout a umožnit bezpečnou činnost pohraničníků (Grenzschutz) v jinak ohroženém prostoru.

Obzvláště pikantní je zjištění, že někdy koncem roku 1971 navštívila NDR delegace z ČSSR a v továrně DDR – Sprengstoff – Werken Schönebeck an der Elbe se zajímala o nákup SM-70, které tato firma vyráběla. Německý systém měl nahradit miny, které ohrožovaly nejen uprchlíky směřující do Německa a agenty chodce pronikající do ČSSR, ale rovněž pohraničníky, přičemž několik z nich přišlo kvůli minovým zátarasům o život. Proč k nákupu nedošlo, se nepodařilo zjistit.

Jaké znáte příběhy o překročení československých hranic?

Zdroj: Archiv Eckharda Bette, Autorský komentář MVK
Diskuze Vstoupit do diskuze
55 lidí právě čte
Zobrazit další články
Události247.cz
Události247.cz
Západ může reagovat na jaderný krok ruského prezidenta hned několika způsoby
VědaŽivě.cz
VědaŽivě.cz
Jak je možné, že lidé přežili dobu ledovou: Museli být kreativní, zruční a dokonale sehraní
JakZdravě.cz
JakZdravě.cz
Šťáva z kysaného zelí je pro tělo ultimátní zázrak. Mimo jiné podporuje hubnutí a ocení ji také diabetici
adbz.cz
adbz.cz
Zázvor je na podzim a v zimě k nezaplacení. Vypěstovat ho je hračka, navíc má až 3krát větší sílu než ten z obchodu