Po stopách ztracených civilizací: Nejzáhadnější civilizace, které zmizely téměř beze stopy

Tajuplné tripolské kultury své osady každých 60 až 80 let pálily do základů a následně je znovu budovaly. Mohlo se jednat o napodobení koloběhu života.

i Zdroj fotografie: Uživatel Jackes / Creative Commons / CC BY-SA
                   

Jen máloco podněcuje naši kolektivní představivost tak, jako pozůstatky starověkých měst a civilizací, které kdysi dávno zažívaly obrovský rozkvět, avšak téměř pokaždé upadly v zapomnění. Ještě více než zaniklé civilizace, jejichž osudy známe, nás pak fascinují ty, které zanikly za okolností záhadných. Určitě jste již slyšeli o starých Egypťanech, Aztécích, či o neutuchající legendě o ztracené Atlantidě. Existuje však hned několik civilizací, které se možná netěší tak velké slávě, avšak odkaz, který zanechaly, nám poskytuje lákavý pohled na zcela odlišný způsob života.

5. Aksumské království

Aksumské království bylo velice významnou říší starověkého světa, které vzniklo v Etiopii v 1. tis. př. n. l. Po celá staletí tato bohatá civilizace doslova vzkvétala. Ovládala rozsáhlá území a měla přístup k rozlehlým obchodním cestám, propojujícím Římskou říši s Blízkým východem a Indií. Hlavní město Aksum bylo doslova metropolí starověkého světa, jejíž počet obyvatel čítal až 20 000.

Zveřejnil(a) Uzi Navot dne Neděle 3. dubna 2022

Velkou pozornost si tato civilizace zaslouží primárně pro své detailně propracované monumenty, psané písmo, a také fakt, že to bylo právě království Aksum, jež rozšířilo křesťanské náboženství do zbytku subsaharské Afriky. Království Aksum stanulo na vrcholu své moci mezi třetím a šestým stoletím n. l. Jednalo se o prosperující společnost, která se dělila na vysokou šlechtu, příslušníky elitních tříd, avšak s nižším postavením než měla šlechta, a prostý lid.

Do osmého století však moc dříve bohatého království zcela upadla. Jednou z hlavních příčin jeho úpadku byla s největší pravděpodobností migrace kočovných národů Beja, jejichž samostatnost ohrožovala nadvládu Aksumu. Rozhodující ranou pak byl příchod arabských muslimů, kteří se v sedmém století stali v regionu dominantní skupinou a převzali námořní kontrolu nad Rudým mořem.

4. Caralská civilizace

Posvátné město Caral odráží vzestup prvních civilizací na území obou Amerik a jedná se o místo vzniku andské kultury. Caral je starý již více než pět tisíc let a rozvíjel se ve stejné době jako další velké kultury v Mezopotámii, Egyptě a Číně. Jako plně rozvinutý společensko-politický stát je tato městská civilizace pozoruhodná především svou komplexností a velkým vlivem na postupné osidlování celého údolí Supe i jeho okolí.

Město leželo na úrodné půdě v blízkosti moře, obydlené především rybáři, zemědělci a zkušenými mořeplavci. Velice zajímavý je také fakt, že obyvatelé města využívali systém uzlového písma, chcete-li adresáře „Kipu“, který rovněž využívali například Inkové.

Zveřejnil(a) Freepackers Peru dne Čtvrtek 23. srpna 2018

Caral, který je dnes zapsán na seznamu světového dědictví, byl rozhodně impozantní starověkou metropolí, která se vyznačovala skvostnou architekturou. Překvapivě, na rozdíl od jiných starověkých civilizací, po sobě však obyvatelé Caralu nezanechali absolutně žádná umělecká díla, a to ani výtvarná, ani keramická. Archeologové do dnešního dne neobjevili žádné malby, sochy či dokonce ani známky toho, že by ve městě byla keramika vůbec využívána. Četné nálezy fléten vyrobených ze zvířecích kostí však poukazují na to, že tito starověcí měšťané byli zřejmě vášnivými muzikanty.

3. Arabský národ Nabatejců

Kočovný kmen Nabatejců začal v průběhu 6. století př. n. l. migrovat z Arábie na území dnešního jižního Jordánska. Kmen začal postupně opouštět svůj kočovný způsob života a jeho příslušníci se usadili na řadě míst jak v jižním Jordánsku, tak v palestinské poušti Nakab a v severní Arábii. Centrem nově vzniklé civilizace bylo legendární město Petra, dnešní pravděpodobně nejvýznamnější jordánská turistická atrakce.

Ačkoli město ještě před příchodem Nabatejců obývali Edómci, byl to právě původně kočovný kmen Nabatejců, kdo dal městu jeho úctyhodnou architektonickou podobu. Nabatejci se chopili příležitosti přetvořit pískovcovou skálu ve velkolepé umělecké dílo a do kamene vytesali mohutné stavby, chrámy i hrobky.

Zveřejnil(a) ‎Nakhwah نخوة‎ dne Středa 5. října 2011

Kolem skalního města následně vystavěli také hradby, ačkoli bylo město přirozeně chráněno okolními pískovcovými skalami. Nabatejci byli rovněž velmi zručnými „vodními inženýry“. Neúrodnou půdu zavlažovali pomocí rozvětveného systému přehrad, kanálů a nádrží. Nutnost hospodařit s vodou plynula ze skutečnosti, že se kmen usadil v doslova vyprahlé poušti.

Mimo jiné se jednalo také o mimořádně zdatné obchodníky, kteří obchodovali například s Čínou, Indií, Dálným východem, Egyptem, Sýrií, Řeckem a dokonce i s Římem. Jednalo se především o luxusní zboží jako koření, kadidla, cukr, zlato, měď, léky, slonovinu, drahé látky a parfémy. Z původně pevnostního města tak postupně vznikla významná obchodní křižovatka, která zajišťovala plynulý chod celé Nabatejské říše. Většina toho, co je dnes známo o nabatejské kultuře, pochází ze spisů římského učence Strabóna.

2. Cucutensko-tripolská kultura

Po dobu téměř 2 000 let byl kulturní komplex nacházející se na východ od Karpat rychle se rozrůstajícím fenoménem. Pozdní období tripolské kultury se datuje od 3200 do 2700 př. n. l. a je reprezentováno několika různými lokálními kulturami, které se nacházely v oblastech s různými životními podmínkami a odlišnými přírodními zdroji, od lesnatých až po stepní pásma. Jednotlivé tripolské kultury se lišily jak v hospodářství, tak ve společenských strukturách. Ty s nejvyšším stupněm rozvoje společenské organizace praktikovaly ekonomiku založenou na dělbě práce.

Zveřejnil(a) UrsaDea dne Pátek 1. listopadu 2019

Velice zajímavým aspektem tripolských kultur je, že lidé měli ve zvyku každých 60 až 80 let své osady ničit, doslova vypalovat do základů, a následně opětovně budovat. Účel pravidelného pálení tripolských obydlí zůstává historikům i archeologům utajen, a jedná se o jeden z hlavních důvodů, proč se o této tajemné kultuře vedou dodnes rozsáhlé diskuze. Nejrozšířenější teorií je, že vypalování osad mělo symbolický účel. Rituální ničení a znovuvzkříšení staveb mohlo být jakousi imitací cyklu života a smrti v přírodě. Přece jen byly tripolské kultury s přírodou velice úzce spjaty.

1. Civilizace Sanxingdui

Čínští archeologové objevili na archeologickém nalezišti v jihozápadní provincii S‘-čchuan stovky artefaktů, které nám umožňují nahlédnout do starověké civilizace z období před více než 3 000 lety. V roce 1987 navrhli čínští vědci pro tyto nálezy společný termín „civilizace Sanxingdui“ a odhadli, že ruiny pocházejí z období od konce dynastie Sia až po dynastie Šang a Čou.

Zveřejnil(a) China Up Close dne Čtvrtek 31. března 2022

Ruiny Sanxingdui se nacházejí ve městě Guanghan, asi 40 km severně od Čcheng-tu, a ukrývají několik artefaktů z království Shu, starodávného státu rozkládajícího se na území dnešní provincie S‘-čchuan. Je známo, že se jedná o největší centralizované naleziště, které kdy bylo v regionu objeveno. Jinými slovy, z vykopávek v Sanxingdui se dozvídáme, že existovala ještě jiná, nezávislá civilizace, která se nacházela daleko od původně předpokládaného místa vzniku čínské civilizace.

Národ Sanxingdui, který vzkvétal přibližně ve stejné době jako dynastie Šang, je dnes známý především díky obdivuhodným bronzovým maskám a sochám, které archeologové nalezli. Ty zachycují poněkud bizarní obličeje s vypoulenýma očima, obříma ušima ve tvaru křídel a mnoha podobnými kýčovitými rysy, kterými se odlišují od ostatních tradičních čínských výrobků.

Které další ztracené civilizace, jejichž existence je zahalena nejedním tajemstvím, znáte?

Zdroj: History

Diskuze Vstoupit do diskuze
95 lidí právě čte
Autor článku

Linda Niesnerová

Zobrazit další články