O Krym se za druhé světové války svedly dvě krvavé bitvy. Němcům se podařilo část vojáků po moři evakuovat

Držení strategických míst nebo symbolů je ve válce velmi důležité. Ovšem obrana za každou cenu, jak to pravidelně vyžadoval Adolf Hitler a předtím i Stalin, nese zbytečné ztráty.

i Zdroj fotografie: Bundesarchiv / Creative Commons / CC BY-SA
                   

Jedním z nejpalčivějších míst rusko-ukrajinských vztahů současnosti je poloostrov Krym. Ačkoli byl součástí Ukrajiny a Rusko se v 90. letech zavázalo respektovat hranice země, přesto ho v roce 2014 anektovalo. Rádo tvrdí, že byl vždy jeho. Ruská posedlost Krymem má řadu důvodů. Počínaje jeho strategickou pozicí a konče nostalgií po dvou velkých bitvách, které o něj za druhé světové války Sovětský svaz musel svést.

Nacistům se Rudá armáda bránila dlouho

Velká bitva o Krym se samozřejmě odehrála v letech 1941 a 1942, kdy se Sovětský svaz bránil útoku nacistického Německa. Především zdejší strategický opevněný přístav Sevastopol odolával německým útokům dlouhé měsíce. Zdolala ho až supertěžká děla a v létě 1942 nakonec padl. Němci tak získali strategický bod na pobřeží Černého moře. Ovšem jejich klidný život zde netrval dlouho.

iZdroj fotografie: V. Ivanov / Public Domain
Rudoarmějci na Krymu v roce 1944

Po porážce u Stalingradu se začala situace na jižní části sovětsko-německé fronty měnit a německá vojska musela ustupovat. V říjnu 1943 se z Kubáně přes Kerčský průliv na Krym stáhly jednotky německé 17. armády. Ovšem již o měsíc později se postupujícím sovětským vojákům podařilo přerušit spojení Krymu s pevninou. Na poloostrově zůstalo odříznuto zhruba čtvrt milionu německých a rumunských vojáků.

Neznamenalo to úplné obklíčení, protože měli spojení přes Černé moře s rumunskými přístavy. Ovšem německé velení se rozhodlo, že bude poloostrov bránit, jak jen to bude možné, a jednotky zůstaly na místě. Krym byl strategickým místem, odkud by šla bombardovat rumunská ropná pole. Navíc by jeho dobytí mohlo ovlivnit postoje k válce ze strany Turecka, které v době bitvy o Stalingrad uvažovalo o vstupu do války na straně Německa.

Útok přišel ze dvou stran

Sověti nechali několik měsíců poloostrov v rukou Němců, ale během té doby připravovali operaci na jeho dobytí. Ta odstartovala 8. dubna 1944 útokem přes Perekopskou šíji. Později se také vylodily jednotky na východní části Krymu. Německé a rumunské jednotky nebyly schopny odolávat a pomalu se stahovaly k Sevastopolu. Toho Rudá armáda dosáhla 16. dubna.

Německé velení doufalo, že by mohlo přístav bránit tak, jak to před 2 lety dělali Sověti. Problém byl, že opevnění během okupace nikdo neopravoval, bylo tedy z velké části zničeno a nešlo využívat. Začala evakuace zraněných a části jednotek, ale tu po nějaké době zastavil příkaz Adolfa Hitlera. Nakonec byla opět obnovena. Provádělo ji rumunské námořnictvo včetně čtyř torpédoborců. Část lodí byla nakonec potopena a řada německých a rumunských vojáků zahynula. Další se odvozu nedočkala a buď byla zabita nebo zajata.

iZdroj fotografie: Autor neznámý / Public Domain
Rumunský torpédoborec Regele Ferdinand

Poslední evakuace za velkých ztrát proběhla 10. května. Rudá armáda německý odpor zlomila o dva dny později. Z Krymu se podařilo odvézt 113 tisíc německých a rumunských vojáků, tedy zhruba polovinu. Kvůli evakuaci a ztrátě Krymu byl německý velitel Erwin Jaenecke postaven před soud a hrozila mu poprava. Zachránila jej až přímluva Heinze Guderiana. Velitel rumunského námořnictva, kontradmirál Horio Macellario, byl za evakuaci naopak vyznamenán.

Němci v období okupace vyvraždili většinu židovského obyvatelstva, celkově přibližně 90 000 civilistů a téměř 50 000 sovětských zajatců. Když SSSR dobyl Krym zpět, začal Stalin účtovat s obyvatelstvem. Obvinil z kolaborace tamní Krymské Tatary, Němce, Bulhary a Armény. Nechal deportovat na Sibiř téměř 250 tisíc lidí. Jen počet obětí na straně Tatarů se blížil 45 000, z toho 8 000 během deportace.

V roce 1954 byl z rozhodnutí sovětských orgánů Krym předán pod zprávu Ukrajinské SSR. Nesmyslné rozhodnutí přineslo současnou krizi, kdy je jednání Ruské federace z hlediska mezinárodního práva naprosto neomluvitelné. Druhou a naprosto přehlíženou věcí je velmocenské hledisko, kdy zase úplně selhala západní diplomacie. V každém případě současný režim Vladimira Putina v Rusku a jeho činy nepatří do Evropy 21. století.

Jak je podle vás v Černém moři strategicky důležitý Krym?

Zdroj: Military-History

Diskuze Vstoupit do diskuze
110 lidí právě čte
Autor článku

Vít Lukáš

Zobrazit další články