Nejtajnější Boeing 737 světa se na krátko objevil před startem Artemis II. Vidět ho je vzácnost

Bylo 31. března 2026, necelých čtyřiadvacet hodin před prvním pilotovaným letem rakety SLS a lodi Orion k Měsíci. Nad Melbourne na floridském pobřeží zachytili letečtí spotteři a open-source trackery stroj s volacím znakem NASA522. Na první pohled Boeing 737. Na druhý pohled něco úplně jiného: mohutný radom na zádi trupu, zásadně přestavěná příď a na hřbetě dosud nezadokumentovaná věžička s elektrooptickými a infračervenými senzory. Šlo o NT-43A, registrovaný pod taktickým volacím znakem RAT55, letoun, který americké letectvo téměř nikdy veřejně nekomentuje a který je dlouhodobě spojován s měřením radarových podpisů nejtajnějších strojů Spojených států.

Proč je RAT55 tak výjimečný

NT-43A vznikl přestavbou vojenské verze Boeingu 737, označované jako T-43. Zatímco běžné T-43 sloužily jako navigační trenažéry, RAT55 prošel zásadní proměnou v radarový a senzorový testbed. Veřejně dostupné zdroje ho opakovaně spojují s letištěm Tonopah Test Range v Nevadě a s operacemi v okolí Area 51 a Edwards AFB, tedy s místy, kde se testují technologie, o nichž Pentagon mlčí roky i desetiletí.

Právě tato vazba na utajené programy z něj dělá stroj, který fotografové zachytí jen výjimečně. Kvalitní snímky se podle The Aviationist objevují typicky až ve chvíli, kdy NT-43A opustí nevadský testovací prostor. A to se stává zřídka.

Co dělal u Kennedyho střediska

Odpověď přišla nezvykle přímo, byť stručně. Mluvčí amerického letectva pro server The War Zone uvedl, že „počínaje sběrem dat při nadcházejícím startu Artemis II“ vstupuje NT-43A do další fáze své kariéry a bude pokračovat v podpoře „nejpokročilejších schopností země“. Víc neřekl.

Kontext ale mluví sám. Artemis II odstartovala 1. dubna 2026 v 18:35 EDT z rampy LC-39B, šlo o první pilotovaný let SLS/Orion a NASA u něj jako prioritu definovala získání co nejširšího objemu letových dat, ověření systémů životní podpory, komunikace, navigace i nouzových postupů. Každá sekunda výstupu rakety s čtyřčlennou posádkou na palubě byla datově i bezpečnostně kritická. Nasazení další specializované sběrné platformy v takovém okamžiku dává jasný smysl.

Jaká přesně data NT-43A sbíral, Air Force nezveřejnilo. Z toho, co je o stroji známo, tedy kombinace radarových radomů a elektrooptické a infračervené věže, lze usuzovat, že mohl doplnit sledování startovní konfigurace, tepelného chování motorů, separačních událostí nebo chování plamene v kvalitě, kterou čistě obrazové platformy neposkytují.

Tradice, ne anomálie

Zapojení vojenského letounu do civilní kosmické mise může na první pohled působit neobvykle. Ve skutečnosti jde o pokračování praxe staré přes půl století. Už v éře programu Apollo zajišťovaly letouny EC-135N ARIA dvoucestný hlasový přenos mezi kosmickou lodí a řídícím střediskem, příjem a záznam telemetrie i pokrytí úseků, kde nestačily pozemní a námořní stanice. Podle dokumentace NASA tyto stroje podporovaly lunární i orbitální mise od oddělení velitelského modulu až po přistání.

U Artemis II počítala NASA v tiskové dokumentaci i s podporou amerického námořnictva při přistání na hladině, které proběhlo 10. dubna 2026. RAT55 tedy nebyl cizorodý prvek v jinak civilní operaci, byl další vrstvou v tradičně meziagenturní podpoře pilotovaných letů.

Proč zrovna teď a co bude dál

Zajímavá je i praktická stránka. NASA provozuje trojici vysokovýškových letounů WB-57F, které běžně zajišťují obrazovou podporu startů. Jenže v době Artemis II byl jeden z nich mimo provoz po lednovém incidentu v Houstonu, kdy přistál bez podvozku, a podle přehledu flotily k 9. dubnu 2026 byl plně dostupný jen jediný stroj. NT-43A tak podle nás nebyl jen efektní doplněk, mohl pokrýt senzorovou mezeru, kterou zmenšená flotila WB-57 nedokázala zaplnit.

Zda RAT55 poletí i u dalších startů programu Artemis, veřejně potvrzeno není. Formulace mluvčího Air Force o „další fázi kariéry“ ale naznačuje, že floridský výlet nebyl jednorázová záležitost. NASA mezitím přestavěla harmonogram: Artemis III je nově plánovaná jako demonstrace na nízké oběžné dráze v roce 2027, první přistání na Měsíci se přesouvá až na Artemis IV v roce 2028.

Nejpozoruhodnější na celém příběhu není to, že tajný Boeing 737 letěl nad Floridou. Je to signál, který jeho přítomnost vysílá: platforma desetiletí schovaná za ploty nevadských polygonů dostává novou, viditelnější roli. A americké letectvo to poprvé, byť jednou větou, přiznalo.