Operace Lité olovo byla prvním svárem Izraele a Hamásu. Už tehdy Izrael ukázal, jakou silou vládne, ale problémy to spíše prohloubilo

První velký konflikt mezi Izraelem a Hamásem se odehrál již před nějakou dobou. Z důvodu obrovské kritiky však skončil nerozhodně a nic nevyřešil.

Tank Merkava 4 i Zdroj fotografie: Michael Mass / Creative Commons / CC BY-SA
                   

Boje mezi Palestinou a Izraelem se datují až do vzniku samostatného židovského státu, ale ve 21. století mu vyrostl i nový a silný nepřítel. Jedná se o palestinské hnutí Hamás ovládající pásmo Gazy. Střety mezi ním a izraelskou armádou byly dlouhodobé, ale první opravdu veliký konflikt se odehrál na přelomu let 2008 a 2009. Známý je jako operace Lité Olovo a její výsledky lze hodnotit jako velice rozporuplné, přičemž napětí mezi stranami spíše zvýšily.

Hamás se ujal moci v Gaze násilím

V roce 2005 se Izrael dohodl s představiteli Palestinců na tom, že jeho armáda odejde z pásna Gazy a přenechá ji pod správou Palestinců – sliboval si od toho vyřešení dlouholetého nepřátelství – a skutečně, na nějakou dobu zavládlo mezi znesvářenými stranami příměří. Na začátku roku 2006 pak ve volbách v Gaze zvítězilo hnutí Hamás a vojensky porazilo konkurenční Fatah, uvádí Wikipepia, načež Gazu ovládlo. Jeho příslušníci pak začali Izrael odstřelovat raketami a v roce 2008 se dohodli na půlročním příměří, ale poté útoky obnovili.

Granátomet RPG-7 zabavený Hamásu iZdroj fotografie: Izraelské obranné síly
Granátomet RPG-7 zabavený Hamásu

Situace se vyhrotila natolik, ze Izrael 27. prosince 2008 odpověděl vojensky, a to operací nazývanou Lité olovo, uvádí izraelská armáda na svých internetových stránkách. Cílem bylo zničit infrastrukturu na výrobu raket, jimiž Hamás izraelská města odstřeloval, a zároveň chtěla židovská země ukázat, čeho je schopna. Operace začala leteckými údery, a po dvou dnech se do ní zapojilo i námořnictvo, a nakonec 3. ledna 2009 vstoupila do Gazy také pozemní armáda. Kromě ničení infrastruktury bylo cílem také zajetí některých členů Hamásu.

Útoky si vyžádaly také civilní oběti

Izraelským ozbrojeným silám se během operace podařilo zabít několik významných velitelů Hamásu a zničit řadu domů, které hnutí užívalo k různým účelům. Zbořeno však bylo i mnoho podzemních tunelů, jimiž hnutí například pašovalo zbraně, přesouvalo zásoby, vojáky apod. Na druhou stranu se izraelské útoky neobešly bez civilních obětí, takže se na židovskou zemi snesla z arabských i západních zemí kritika. Izraelská armáda nakonec pod tlakem okolností nepostoupila až do hloubky Gazy a po 22 dnech trvání operaci ukončila.

Izraelský systém Iron Dome

1 důvod, proč i nejlepší izraelské zbraně jako Iron Dome a David’s Sling neustojí útok několika tisíc raket, i když přesně proto existují

Během této vojenské akce Izrael zaznamenal 13 mrtvých, kdežto Palestinci jich měli 1 417, a to včetně 313 dětí, a více než 5 500 bylo zraněných. TheGuardian tvrdí, že 83 procent palestinských obětí byli civilisté, ale přesně nelze údaj ověřit. Operace sice na nějakou dobu snížila schopnost Hamásu útočit na cíle v Izraeli, ale rozhodně nepřinesla jeho zničení, naopak. Odstřelování čelila země i v následujících letech a problém trvá dodnes.

Boje Hamásu a izraelské armády

Jak by se dalo vyřešit nepřátelství Hamásu a Izraele?

Diskuze Vstoupit do diskuze
141 lidí právě čte
Autor článku

Vít Lukáš

Zobrazit další články