Komunikace za první světové války zažila doslova revoluci. Od vlajek přes holuby až po telefon

Vojáci během první světové války mohli využít nové technologie ke vzájemné komunikaci. Ale často se spolehli i na starší osvědčené způsoby.

i Zdroj fotografie: Uživatel Hp.Baumeler / Creative Commons / CC BY-SA
                   

Komunikace mezi vojenskými jednotkami je jedním z klíčů úspěchu v moderní bitvě. Platilo to tak odjakživa. Problémem bylo, že v minulosti se vojáci mohli spoléhat jen na primitivní metody, které v hluku boje buď zanikaly nebo umožňovaly předat jen velmi jednoduché zprávy. Situace se radikálně změnila v první světové válce. Hlavně díky využití elektřiny bylo možné spojení přímo s první linií. Ale využívaly se i starší metody, tohle jsou některé z příkladů.

Metody před elektřinou

Důležitým způsobem, jak se komunikovalo před zavedením telegrafu a rádia v námořnictvu, byly signální vlajky. Lze se s nimi domlouvat mezi plavidly i mezi lodí a pevninou. Jejich efektivitu předvedl lord Nelson při bitvě u Trafalgaru. Na podobném způsobu funguje semafor. Lodě dodnes používají ke komunikaci světelný semafor, vojáci na pevnině mívali semafory na dohled a mohli jimi přenášet i složité zprávy. Stejně se dá komunikovat za pomoci vlajek nebo slunce v zařízení zvaném heliograf.

iZdroj fotografie: Pxhere

Tyto metody sice za první světové války stále fungovaly, ale přednost dostala elektřina. Prvním jejím způsobem využité byl telegraf. Zprávy se vysílaly hlavně za pomoci morseovy abecedy po drátech. Podobnou, ale bezdrátovou technologii, využívalo rádio. Nejčastěji sloužilo v námořnictvu. Protože bylo jasné, že vysílané signály může zachytit nejen příjemce, ale kdokoli, bylo nutností zavést pro tento způsob spojení šifrování.

iZdroj fotografie: Public Domain

Telefon umožnil spolu mluvit

Opravdovým převratem se stal ale telefon, který v roce 1876 vynalezl Graham Bell. Umožňoval přímou hlasovou komunikaci. Na západní frontě spojenci natahali desítky tisíc kilometrů drátů, které sloužily k vzájemnému telefonnímu spojení. Ke komunikaci měli k dispozici 134 stálých telegrafních kanceláří a 273 telefonních ústředen. Dráty vedly přímo do zákopů v první linii, odkud mohli velitelé dostávat bezprostřední zprávy.

iZdroj fotografie: Komlós Péter / Creative Commons / CC BY-SA

Problémem bylo, že drátové spojení v bitevní linii bylo velmi náchylné k přerušeni. Velmi často se stávalo, že ho poškodilo dělostřelecké bombardování nebo jiný druh závady. K opravám byli určeni speciálně vycvičení vojáci, ale ani to často nestačilo. Mnohdy tedy velitelům nezbývalo, že si posílat lidské posly. Když ne na velitelství, tak alespoň k nejbližšímu fungujícímu telefonu.

iZdroj fotografie: David McLellan / Creative Commons / CC0

Nevyužívali se jen lidé, ale někdy i zvířata. Například u amerických jednotek platilo, že velitelé v přední linii by s sebou měli mít alespoň dva holubi. Využili se velmi často a byli schopní úspěšně doručit až 95 procent odeslaných zpráv. V zákopech se využívali i psí, kteří se dokázali pochybovat rychleji než lidé a v zákopech se i snáze ukryli.

Zdroj: Usmcmuseum

Diskuze Vstoupit do diskuze
60 lidí právě čte
Zobrazit další články
Události247.cz
Události247.cz
Velké firmy začínají propouštět po tisících. Zaměstnanci se bojí, co přijde dál
VědaŽivě.cz
VědaŽivě.cz
Proč se kočky bojí okurek: Jedna z teorií říká, že jim připomíná zvíře, které je jejich dávným nepřítelem
JakZdravě.cz
JakZdravě.cz
Jak provést domácí klystýr: Kdy je to skutečně potřeba a za jakých okolností je lepší se mu vyhnout
adbz.cz
adbz.cz
Sušička bude sloužit až o 10 let déle: Čistit by se měly nejen filtry, ale i senzory vlhkosti