Ekonomický model fungování SSSR s masivními investicemi do zbrojení byl neudržitelný. Nestačil mu a vše urychlily demokratické reformy.
Největším oponentem nebo nepřítelem Západu i největší zemí světa byl na konci studené války Sovětský svaz. Vše ovšem skončilo v roce 1991, kdy se rozpadl, ačkoliv jeho velká část zůstala jako Rusko, což bylo zdaleka největší území svazu, po němž vzniklo dalších 14 nezávislých států. Redakce Armádního Zpravodaje je na základě studia historických faktů přesvědčena, že za jeho rozpadem stály vnitřní faktory, například hroutící se ekonomika, větší otevřenost režimu, nebo také touha kolonizovaných národů po samostatnosti.
Území SSSR tvořily i kolonizované regiony
Území Sovětského svazu se na konci 80. let 20. století – s výjimkou některých území – téměř shodovalo s územím carského Ruska. Někteří o něm přitom často mluví jako o Rusku, ale to není přesné, protože se jednalo o území s mnoha národy a kulturami. Carské Rusko je totiž kolonizovalo během svých výbojů od 17. do 19. století, uvádí Wikipedia, a další území pak připojil Sovětský svaz. Mnohá z těchto území nebyla rusifikována a místní národy dlouhodobě toužily po vlastní státnosti – a toho využily, až se komunistický režim zhroutil.
Největším důvodem zhroucení byla ekonomika, a příčiny lze hledat na domácí půdě – vliv Západu byl marginální. Britannica uvádí, že Sovětský svaz trpěl nedostatkem různého spotřebního zboží a bujel v něm černý trh, který mohl představovat až 10 procent HDP. V 80. letech také prudce poklesly ceny ropy, která byla důležitá pro příjmy režimu. Tisknutí dalších a dalších peněz pak způsobilo vysokou inflaci, což vedlo k dalším problémům. Armádní Zpravodaj se domnívá, že to vedlo z rozpadu konsensu mezi masami a režimem.
Zbrojení odsávalo sovětské zdroje
Velkým hřebíčkem do rakve bylo také sovětské zbrojení. Kreml se snažil držet krok s ekonomicky mnohem silnějším Západem. Na ozbrojené síly mohla jít přímo nebo nepřímo plná pětina sovětského HDP, takže nezbylo na jiné potřeby státu a obyvatel. K tomu byla sovětská armáda angažovaná v Afghánistánu, upozorňuje WorldAtlas, což si vyžádalo nejen mnoho peněz, ale bylo to nepopulární i kvůli obětem mladých sovětských vojáků.
Faktorem byly i demokratizační změny prosazované Michailem Gorbačovem. Obyvatelé SSSR se dozvídali více kritických informací a zmenšily se represe. Wikipedia uvádí, že snahy o vymanění se začaly nejdříve v Pobaltí, konkrétně v Estonsku a Litvě, a v létě 1991 se konzervativní komunisté pokusili Gorbačova svrhnout, ale nepadl hlavně díky aktivitám ruského prezidenta Borise Jelcina. SSSR mělo nahradit Společenství nezávislých států, ale to se nepovedlo.