Sovětsko-Finská válka prošla překvapivým zvratem, který zásadně změnil její průběh aneb Stalin v hlavní roli

Na konci listopadu 1939 začala první sovětsko-finská válka, známá především jako „zimní válka“. Finské hranice tak zaplavily tisíce tanků, letadel a statisíce sovětských vojáků.

i Zdroj fotografie: Military Museum of Finland / CC BY
                   

Když se v roce 1939 svět soustředil na invazi nacistického Německa do Polska, Josef Stalin se rozhodl situace využít a zaútočil na Finsko. Vpád proběhl i přesto, že Finsko a Sovětský svaz měly od roku 1932 podepsaný pakt o neútočení. Následovala válka, která měla za cíl vrátit Finsko zpět do područí Ruska. Pokus o invazi však neproběhl bez povšimnutí, a tak došlo například k vyloučení Sovětského svazu ze Společnosti národů.

Boje v mrazivém prostředí přišly sověty draho

Sověti vstoupili do Finska s více než půlmilionovým vojskem a s tisíci tanků. Zdálo se proto, že malé Finsko převálcují bez sebemenšího problému. Bohužel pro Stalina tomu tak nebylo, což bylo způsobeno zejména špatným výcvikem a neorganizovaností sovětských vojáků. Jednalo se o důsledek Stalinových čistek, během kterých bylo kolem třiceti tisíc vysoce postavených důstojníku uvězněno, zabito, nebo posláno do trestných táborů.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Čistky tedy zbavily sovětskou armádu kvalitních a zkušených důstojníků, kteří byli nahrazeni nezkušenými Stalinovými stoupenci. Druhým hlavním problém – pro sovětskou armádu, byl nedostatek zásob a nedostatečné vybavení (včetně oblečení) pro boj ve finském mrazivém podnebí. Finští vojáci oproti tomu byli v boji v mrazivém prostředí zběhlí, dokázali proto maximálně využít charakter bojiště a měli i notnou dávku motivace.

Voňavá klobása může sloužit také jako nebezpečná zbraň

Přibližně deset kilometrů od hranic zahájil dne 10. prosince 1939 sovětský 718. střelecký pluk nečekaný útok na finské jednotky u vesnice Ilomantsi. Sověti v první vlně útoku donutili Finy k ústupu a obsadili jejich pozice. Jenže delší boje a drsné podmínky přinesly překvapivý zvrat. Finové pro své vojáky zajistili dušené klobásy s vysokým obsahem tuku, které jim v krutých mrazech pomáhaly udržovat energii.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Vůně klobás představovala pro sovětské vojáky značné pokušení, kterému nebyli s to odolat. Když se tedy sovětské vojsko utábořilo, aby se nasytil ohromný počet vojáků, využili toho Finové, kteří sověty obklíčili a zahájili útok. S narazenými bajonety si tak s okupanty rychle poradili. Bitva, oficiálně známá jako bitva u rybníka Valorampi, tak dostala mezi vojáky nový název, a sice „klobásová válka“.

Navzdory prohrané bitvě, ale Sověti válku zvítězili. Finsko bylo totiž okolnostmi donuceno podepsat Moskevskou mírovou smlouvu, která válku ukončila ve prospěch Sovětů. Válka, ve které Sověti ztratili 130 000 až 170 000 vojáků, odhalila nedostatky sovětské armády a Hitlerovi vnukla myšlenku snadného dobytí Ruska. Ironií je, že získané zkušenosti v zimní válce nakonec významně pomohli k porážce Němců.

Zdroj: War History Online

Diskuze Vstoupit do diskuze
53 lidí právě čte
Zobrazit další články
Události247.cz
Události247.cz
Falešná rakovina nebo pomoc lidem v tíživé situaci: Podvodníci lákají z lidí peníze přes sociální sítě
VědaŽivě.cz
VědaŽivě.cz
Co když se střetnou moderní tanky T-90M a Leopard 2: Stroje Ukrajiny jsou rychlejší, ale ruští vojáci mají lepší dovednosti
JakZdravě.cz
JakZdravě.cz
Jaká je ideální teplota v bytě a proč: Zdraví dospělí by neměli jít pod dvacet, senioři a nemocní po 18 °C
adbz.cz
adbz.cz
Starý chleba najde uplatnění při smažení i vaření vývaru. Přišla na to kdysi jedna moudrá hospodyňka