Vánoční příměří: nečekaný projev lidskosti obyčejných vojáků za Velké války

Nečekaná přátelství, překvapivé a pozitivní události, podání si ruky s nepřítelem, ochutnání vánočního menu protivníka, sblížení, dočasný mír. I taková byla Velká válka.

Christmas truce i Zdroj fotografie: Uživatel L‘imaginarie / Creative Commons / CC0
i Zdroj fotografie: Autor neznámý / Creative Commons / CC BY SA
i Zdroj fotografie: Uživatel Egghead06 / Creative Commons / CC BY SA
i Zdroj fotografie: Autor neznámý / Public Domain
i Zdroj fotografie: Autor neznámý / Creative Commons / CC BY SA
Další 1 fotografie
Další 1 fotografie
                   

Často se zapomíná, že vojáci byli obyčejní lidé, vystavení peklu války, které je drásalo a často vyvolávalo jen to nejhorší. Lidé se svými starostmi, potřebami, rodinami, které byly náhle nepředstavitelně vzdálené, jak fyzicky, tak často i psychicky. Většinou bojovali za svou zemi, ale hrůzy bojů by nepochybně rádi vyměnili za teplo domova a klidný život. Nepochybně jeden z důvodů vánočního příměří v roce 1914.

Celá rodina Seidelova se ve fotoateliéru před fotoaparátem příliš často nescházela. Foto kolem roku 1914.

Zveřejnil(a) Muzeum Fotoateliér Seidel dne Neděle 9. května 2021

I na Štědrý den za první světové války platil rozkaz, aby se muži navzájem zabíjeli. Dva neuposlechli. Setkali v zemi nikoho, neprolili krev, místo toho britský důstojník obdaroval německého barona švestkovým pudinkem a na oplátku ochutnal německý pivní chléb. Zbraně toho dne utichly, britský kapitán Clifton Stockwell a německý baron Maxmillian von Sinner vyjednali jednodenní příměří a popřáli si mnoho zdraví.

Fotbalový zápas mezi Brity a Němci

Brzy potom se obě strany zapojily do fotbalového zápasu, ve kterém Němci nad Brity zvítězili. Povídali si mezi sebou, kouřili cigarety a ukazovali si obrázky svých rodin. K příměří došlo roku 1914 ve Frelinghein v severovýchodní Francii. Přesně v 11:00 dopoledne na Štědrý den vyšel německý voják nad zákop a s rukama za hlavou se vydal k jednotkám Royal Welsh Fusiliers. Nepřátelský voják udělal totéž. Když se setkali, německý voják daroval britskému vojáku krabici doutníků.

Fotbalový zápas mezi Německem a Británií iZdroj fotografie: Autor neznámý / Creative Commons / CC BY SA

Když ostatní vojáci viděli, že jim nehrozí nebezpečí, vyšli ze zákopů také. Kapitán Stockwell zavolal na důstojníka z druhé strany, aby se s ním setkal a mohli si podat ruce. Oba důstojníci se dohodli na příměří, které trvalo jeden celý den. S touto dohodou němečtí vojáci ze 134. batalionu saské pěchoty přinesli sudy piva, a podělili se o ně s britskými jednotkami. Nakonec obě strany vyrobili transparenty k veselým Vánocům a vyvěsili je nad zákopy.

Clifton a Maxmillian se vzájemně podělili o švestkový pudink a pivní chléb. Velkou válku oba vojáci přežili. Přesto o této události nikdy neřekli svým rodinám. Stockwell o tom psal jen ve svém válečném deníku. Tento deník byl poté použit do časopisu Royal Welsh. Kromě těchto zpráv v deníku psal i básně, které se taktéž ukázaly v časopisu.

Setkání dvou vnuků

Po sto letech od příměří se setkali vnuci obou vojáků a vrátili se na místo, kde se tato událost odehrála. Povídali si a pili pivo, které onoho dne přinesli i jejich dědové. Tito muži, 71letý britský major ve výslužbě Miles Stockwell a 63letý německý plukovník ve výslužbě Joachim Freiherr von Sinner, šli ve stopách svých předků a snažili se sloužit v příslušné vojenské organizaci svých zemí.

Vánoční příměří mezi nepřáteli iZdroj fotografie: Uživatel Egghead06 / Creative Commons / CC BY SA

Podle Milese, který také sloužil v Royal Welsh, je příběh mezi jejich dědy pozoruhodný. Bylo jim nařízeno, aby se nikdy nepřátelili s nepřítelem, a proto nikdy nebyly pořízeny snímky obou vojáku spolu. Neuposlechnout rozkazy bylo riskantní, ale přesto šli vpřed, aby se setkali v zemi nikoho.

Miles a Joachim uctili své dědečky roku 2014 tím, že přinesli a vyměnili švestkový pudink a pivo, přesně na místě, kde stáli jejich předkové. Německý voják měl dvě piva a jedno dal Britskému kapitánovi. Připili si na zdraví a rozhodli se pro krátké příměří. Seděli na rovné zemi, popíjeli pivo a kouřili doutníky. Miles pak ukázal na to, že tento příběh jen pokračuje tím, že ukazuje, jaké věci se stanou, když lidé přestanou válčit a začnou spolu mluvit.

Zpět do války

Zatímco událost je v Británii slavena, v Německu se o ní příliš nehovoří. Joachim, který je vojenským právníkem se specializací na evropské vojenské právo řekl, že o příměří, kterého se jeho dědeček účastnil nevěděl nic, dokud mu nezavolal historik a neinformoval ho o tom. Jeho první reakce byl šok, protože nemohl uvěřit, že se to stalo.

Příměří mezi Británií a Německem iZdroj fotografie: Autor neznámý / Public Domain

Poznamenal, že pro oba důstojníky muselo být těžké se po příměří rozejít a začít proti sobě znovu bojovat. Mluvili spolu hodně o vlastních rodinách a uvědomovali si, co by pro ony rodiny znamenala smrt toho druhého. V den setkání oba vnuci poděkovali svým předkům za tuto úžasnou událost, která jim umožnila velmi zajímavé, pietní setkání.

Příměří i pro jiné jednotky

Zatímco výše zmíněná událost se odehrála mezi jednotkami z Walesu a Saska, o kousek dál probíhaly fotbalové zápasy mezi Skoty a Němci. Pokud neměli míč, použili plechovku či srolovanou bundu. Dochoval se výsledek jednoho zápasu, kdy Němci zvítězili 3 : 2. Příměří probíhalo na jednotlivých úsecích fronty pokaždé jinak. Někde probíhaly pohřby mrtvých, někde vánoční bohoslužby či jen výměny dárků.

Den smíření iZdroj fotografie: Autor neznámý / Creative Commons / CC BY SA

Na sever od Frelingheinu pekli britští a němečtí vojáci prase. Jinde probíhalo představení německého kejklíře a britského vojáka v ženské sukni, která byla nalezena v opuštěném statku poblíž. Bylo také zaznamenáno, jak britský voják věnoval německému důstojníkovi na památku dva knoflíky z kabátu Jiný doložený příběh vypráví, jak holič stříhal vojáky obou stran.

John Krijnen, historik, který zkontaktoval oba vnuky, jak kapitána Stockwella, tak plukovníka von Sinner řekl, že v té chvíli mezi jednotkami nepanovala žádná nenávist, a mezi zákopovými liniemi panovalo velmi přátelské prostředí. Někde příměří platila v průběhu vánočních svátků, ale některá trvala až do ledna.

Jak na toto smíření pohlížíte vy?

Zdroj: Warhistoryonline

Galerie

Další 1 fotografie
Další 1 fotografie
Diskuze Vstoupit do diskuze
140 lidí právě čte
Zobrazit další články