Ve vyhlazovacím táboře Sobibor byly nalezeny medailony, jeden z nich vyrobil vězeň z Československa

Ve vyhlazovacím táboře Sobibor, který se nachází se na území Polska, byly nalezeny tři přívěsky s motivy izraelské modlitby „Shema Yisrael“, česky „Slyš, Izraeli“. Dva z nalezených amuletů zobrazují náboženského a vojenského vůdce Mojžíše držícího Desatero přikázání. Motlitba „Shema Yisrael“ má pro židy velký význam a potvrzuje výjimečnost a královské postavení Boha. Židé tuto modlitbu tradičně pronášejí jako poslední slova před smrtí.

Všechny tři medailony jsou ručně vyrobené ve východní Evropě

Každý z nalezených medailonů se liší a jedná se o velmi významný nález. Dva z přívěsků byly nalezeny na místě, kde byli vězni nuceni se svléknout, než byli nahnáni do plynové komory. Třetí medailon se nacházel poblíž masového hrobu. Vědci také odhalili, že všechny tři medailony byly vyrobeny ručně a pocházejí z východní Evropy. Jeden pochází z ukrajinského Lvova a další dva z Polska a Československa. Na místě obestřeném smutkem, kde nacisté v letech 1942 až 1943 zavraždili desetitisíce židů, probíhaly za asistence místních obyvatel téměř desetileté vykopávky.

Z 6 milionů židů, tělesně znevýhodněných, Poláků, Romů a dalších Slovanů, kteří přišli o život během druhé světové války, zemřelo v Sobiboru asi 250 000 lidí, převážně polských židů a obyvatel z Němci okupovaných částí Sovětského svazu. Jelikož se ovšem vyhlazovací tábor Sobibor nacházel na trase železnice, po které byli převáženi vězni z celé Evropy, je velice pravděpodobné, že konečný počet obětí byl mnohem vyšší.   

Vyhlazovací tábor Sobibor vedl fanatický opilec

Vyhlazovací tábor s názvem Sonderkommando Sobibor fungoval od počátku května 1942 do poloviny října 1943 a jednalo se o jeden z největších vyhlazovacích táborů zřízených pro potřeby operace Reinhard, krutého nacistického plánu na vyvraždění židů žijících v polském Generálním gouvernementu.

V čele tábora stál, mimo jiných, vyšší důstojník SS a policie Odilo Globocnik, sadistický opilec, který židy opovrhoval již od svého mládí, čímž upoutal pozornost říšského vůdce SS, Heinricha Himmlera. Od května do října roku 1942 přijížděly do tábora transporty z Lublinského distriktu. Od listopadu 1942 do října 1943 pak transporty vozily vězně převážně z Belgie, Francie a Nizozemí. A v září 1943 přišli na řadu zajatci ze SSSR.

V táboře se nacházely celkem čtyři plynové komory a k usmrcení zajatců se používaly výfukové plyny ze spalovacích motorů. Těla obětí byla naházena do masových hrobů, kterým se často přezdívalo “jámy smrti“. Od konce roku 1942 pak začali Němci těla vězňů spalovat. Vyhlazovací tábor měl být v souladu s nařízením Heinricha Himmlera proměněn na koncentrační tábor, Konzentrationslager Sobibor, ve kterém měli vězni, tak jako v ostatních koncentračních táborech, pracovat například v dílnách na opravu zbraní či zpracování střeliva.

Dne 14. října 1943 se vězni v táboře vzbouřili a asi 300 zajatců z něj úspěšně uniklo. Mnozí z nich však byli během pronásledování zabiti. Vzpoura urychlila rozhodnutí o likvidaci tábora, u které vypomáhali například vězni ze zrušeného vyhlazovacího tábora Treblinka.

Proč podle vás není vyhlazovací tábor Sobibor, navzdory obrovskému počtu obětí, tak známý?

Zdroj: Livescience, Encyclopedia