Od sterilizace po plynové komory: Na konferenci ve Wannsee přední úředníci nacistické říše plánovali, jak naloží s miliony židů

V historii židů má konference 15 předních představitelů nacistického režimu ve Wannsee, na předměstí Berlína, která se uskutečnila 20. ledna roku 1942, velký symbolický význam. Neznamenala začátek masového vraždění židů v Evropě, to již dávno probíhalo. Byla koordinačním fórem, na kterém přední úředníci pod vedením Reinharda Heydricha naplánovali, jak na tom budou spolupracovat. Oficiálně začali mluvit i o takzvaném konečném řešení židovské otázky, což byl termín pro masové vyvraždění židů.

Židé byli perzekuováni od nástupu Hitlera

V Německu začali být židé perzekuováni již od roku 1933, kdy se dostal k moci Adolf Hitler. Nejprve jim zákony začaly odepírat vykonávání různých povolání, v roce 1935 takzvané Norimberské zákony perzekuci ještě prohloubily. Mnoho německých židů proto ze země emigrovalo. Když začala válka a Němci obsadili některé evropské země, ocitly se pod jejich vládou miliony židů. Jenom v Poslu se jednalo asi o 3,5 milionu lidí.

iZdroj fotografie: Uživatel A.Savin / Creative Commons / CC BY-SA

Po okupaci těchto zemí začalo jejich systematické vraždění. Existovaly jednotky Einsatzgruppen, jejichž příslušníci desetitisíce židů na okupovaných územích popravili. V Polsku, ale i dalších státech, vznikala ghetta, kde byli členové židovské populace shromažďováni. V průběhu 1941 Adolf Hitler schválil plán jejich vyvraždění. Například v zemích Sovětského svazu byli považováni automaticky za partyzány a nebezpečné. Konference také neznamenala ani začátek vyhlazovacích táborů, s jejich budováním se začalo před ní.

iZdroj fotografie: Gustav Hille ​/ Public Domain

Účastníci konference

Jednou z historických zvláštností je, že prakticky neexistují podpisy Adolfa Hitlera na rozkazech týkajících se Holokaustu. Hitler vydával především ústní rozkazy, jako by se dopředu kryl, že on celou genocidu nezavinil. Kromě Heydricha se konference neúčastnil jediný vysoce postavený nacista, ačkoliv se zde rozhodlo o konečném řešení židovské otázky.

Účastníci výrazně řešili možnost masové sterilizace svých obětí. Ve skutečnosti již Heydrich s Eichmannem znali způsob, jak židy vyhladit. Konference pouze byla formální záležitostí, která měla dovést všechny složky nacistické mašinérie ke spolupráci na genocidě a připravit půdu pro hladký průběh transportů a zdánlivost legálnosti. Existují důkazy, že když samotný Eichmann na vlastní oči viděl, co se s židy děje, udělalo se mu špatně.

Setkání se účastnili ortodoxní antisemité, kteří klepáním klouby o stůl dávali najevo spokojenost pokaždé, když se zmínilo konečné řešení. Jednalo se o příslušníky SS či vysoce postavené úředníky, kteří zastupovali nacistické špičky a jen prezentovali postoje svých úřadů. Od polského Gouvernementu, přes ministerstvo spravedlnosti, po Göringovo impérium.

Plánovali, co se všemi Židy v Evropě

Heydrich, který setkání řídil, například účastníkům sdělil, že v Evropě, včetně Ruska, je kolem 25 milionů židů, se kterými bude nutné se vypořádat. Počítal do tohoto počtu i židovské obyvatele zemí, které neměli Němci pod kontrolou. Seznámil je například s plánem, že velká část z nich bude poslána na východní území, kde by budovali infrastrukturu. Počítalo se s tím, že mnoho z nich zahyne. Ti, co přežijí, měli být eliminováni, aby vyhlazení židů bylo úplné. Židům už také bylo zakázáno emigrovat.

iZdroj fotografie: Bundesarchiv / Creative Commons / CC BY-SA

Účastníci konference také diskutovali o tom, kdo bude a kdo nebude považován za žida, především se jednalo o problematiku míšenců. Také se shodli, že na smrt by neměli být posíláni lidé starší 65 let, váleční veteráni z 1. světové války a nositelé Železného kříže. Ti měli být umístěni do ghetta v Terezíně. I v něm jich ale mnoho zahynulo

iZdroj fotografie: Bundesarchiv / Creative Commons / CC BY-SA

Celá konference trvala jen 90 minut, ale nakonec znamenala zpečetění osudu milionů lidí. Vznikl z ní protokol autorizovaný Adolfem Eichmannem. Většina dokumentů byla zničena, ale nakonec se v roce 1947 podařilo jeden nalézt. I když záměrně obsahoval nejednoznačné termíny, byl použit jako jeden z klíčových důkazů při norimberských procesech. Do roku 1945 zavraždilo nacistické Německo kolem šesti milionů evropských židů.

iZdroj fotografie: Adam Carr ​/ Public Domain

V domě, kde se konference konala, je od roku 1992 muzeum a památník připomínající oběti holokaustu. Technický a cynický průběh jednání je jednou z nejodpornějších událostí v historii lidstva, jež je plná nelidskosti, nenávisti a skryté brutality. Je důkazem, čeho je člověk schopen na jiném člověku, a navždy by měl být mementem utrpení, nespravedlnosti a ubohosti.

Co podle vás nacisty vedlo k nenávisti k Židům?

Zdroj: United States Holocaust Memorial Museum