Z nemocnice, kde se léčil Adolf Hitler, jsou většinou ruiny. Posloužily i jako kulisy ke známým filmovým dílům

Během velkých válečných konfliktů jsou potřeba obrovské komplexy nemocnic, které se starají o raněné. Těch mohou být tisíce, bez řádné péče by mnozí zemřeli.

i Zdroj fotografie: Uživatel Lindaglinda / Creative Commons / CC BY
                   

Pokud milovník architektury a historie zavítá do Braniborska, nejspíše by si neměl nechat ujít návštěvu města Beelitz. Najde zde obří areál, z větší části zchátralý, v němž se nachází bývalé sanatorium Beelitz-Heilstätten. I když jde samo o sobě o jedinečný komplex, který ve své době býval jakýmsi samostatným městečkem, je pozoruhodné i historicky. V roce 1916 se zde ze zranění na frontě léčil budoucí nacistický vůdce Adolf Hitler.

Skvělé místo pro léčbu tuberkulózy

Celý areál, jenž se nachází asi 50 kilometrů jihovýchodně od Berlína, se rozkládá na ploše 200 hektarů a tvoří ho 60 budov. Ty jsou v současné době památkově chráněné. Sanatorium v těchto místech začalo vyrůstat v roce 1898. Budovat ho začal státní pojišťovací ústav a areál měl sloužit pro pacienty, kteří trpěli tuberkulózou. V té době velmi obtížně léčitelnou nemocí, na niž mnozí lidé umírali.

Původně byl komplex stavěn pro 600 pacientů, ale v letech 1908 až 1910 byl areál rozšířen a počet lůžek se zvedl na 1 200. Další fáze výstavby pak pokračovala ve 30. letech 20. století. K areálu byla přičleněna i vlastní elektrárna, která zajišťovala dostatek energie. Celé sanatorium bylo vlastně jakýmsi soběstačným městečkem. Byl zde i pekař, řezník nebo vlastní pošta a další služby.

iZdroj fotografie: Bundesarchiv / Creative Commons / CC BY-SA
Adolf Hitler (vpravo) za 1. světové války

Hitler tu byl dva měsíce

Ačkoli zde byly pro pacienty s tuberkulózou vynikající podmínky, situace se výrazně změnila po vypuknutí první světové války. Císařská armáda potřebovala vybavené nemocnice, kde by se mohli léčit vojáci zranění na frontě. Sanatorium bylo ideálním místem. Když byl poté v říjnu 1916 v bitvě na Sommě do levého stehna zraněn budoucí říšský kancléř Adolf Hitler, byl převezen k léčbě právě do těchto míst. Strávil zde dva měsíce. Léčit se tu mělo 17 500 vojáků.

K podobnému účelu se pak sanatorium již ve své zvětšené podobě vrátilo během druhé světové války. I když některé informace dokonce naznačují, že se v jedné z jeho částí mohly konat i nelegální pokusy na lidech. V závěrečné fázi války pak byl areál poškozený. Podle dochovaných údajů odtud dokonce německá armáda evakuovala kolem 3 000 raněných pacientů do bezpečí na západ.

iZdroj fotografie: Uživatel Membeth / Creative Commons / CC BY
Stěny sanatoria Beelitz-Heilstätten

Největší sovětská nemocnice

Po druhé světové válce převzala areál Rudá armáda. V době NDR tu byla největší sovětská nemocnice na území státu. Dokonce se tu měl na začátku 90. let léčit i bývalý východoněmecký vůdce Erich Honecker se zhoubným onemocněním. V tu dobu na něho byl vydán zatykač, ale nebylo možné ho zadržet, protože sovětští vojáci ho chránili. Nakonec byl převezen do Moskvy.

Po odchodu sovětských, respektive ruských vojsk získal areál soukromý vlastník, ale ten na začátku století skončil v insolvenci. Velká část sanatoria tím nesmírně utrpěla a stala se i cílem nájezdů zlodějů kovů a stavebního materiálu. Ovšem v posledních letech se do některých částí začalo investovat a stav se alespoň na některých místech zlepšuje. Natáčely se zde scény filmu Romana Polanského Pianista, ale i snímky jako Operace Valkýra nebo Nemocný dům.

Zdroj: TechInsider

Které lékařské zařízení se podle vás může rovnat sanatoriu Beelitz-Heilstätten?

Diskuze Vstoupit do diskuze
99 lidí právě čte
Autor článku

Vít Lukáš

Zobrazit další články