Airbus vytáhl na Portugalsko finanční trik, aby porazil F-35. Eurofighter Typhoon má šanci, o jaké se mu dlouho ani nesnilo

Ke konci září 2026 se na Pyrenejském poloostrově odehrává souboj, jaký obranný průmysl v Evropě dlouho neviděl. Portugalsko hledá náhradu za své stárnoucí F-16M a Airbus se rozhodl nečekat na formální tendr, který Lisabon dosud ani nevyhlásil. Místo toho připravil nevyžádanou nabídku, v níž vedle dvoumotorového víceúčelového bojového letounu generace 4++ prodává i něco, co F-35 Lightning II od Lockheed Martinu tak snadno nenabídne: rozložení plateb pomocí veřejného a soukromého financování, zapojení portugalského průmyslu do evropských dodavatelských řetězců a politický argument o strategické suverenitě starého kontinentu.

Co přesně Airbus nabízí, a proč to není žádný podvod

Označení „finanční trik“ zní dramaticky, ale ve skutečnosti jde o legitimní obchodní nástroj. Podle agentury Reuters Airbus Portugalsku navrhuje kombinaci veřejných a soukromých finančních zdrojů, které mají „zmírnit platební kalendář“. Přesná konstrukce (kdo poskytne úvěr, jaká bude splatnost, jaké garance za ním stojí) zveřejněna nebyla. Známé jsou čtyři pilíře nabídky:

• Financování: rozložení splátek tak, aby Portugalsko nemuselo platit celou částku v prvních letech.
• Průmyslová participace: zapojení portugalských firem, zejména leteckého podniku OGMA, do výroby a údržby.
• Vojenská spolupráce: sdílení know-how se zeměmi konsorcia Eurofighter (Německo, Španělsko, Itálie, Velká Británie).
• Evropské vazby: argument, že nákup Typhoonu posílí pozici Portugalska v rámci evropského obranného rámce SAFE, jehož národní investiční plán Lisabon získal od Evropské komise zelenou už v lednu 2026.

Právě tady Airbus cítí prostor. Portugalská vláda sama aktivně pracuje s evropským rámcem SAFE a klade důraz na začlenění domácího průmyslu do evropských hodnotových řetězců. Typhoon do tohoto narativu zapadá přirozeněji než americký F-35.

Proč je F-35 pořád favorit, a Airbus to ví

Tady je jádro celého příběhu. Generál João Cartaxo Alves, náčelník portugalského letectva, v dubnu 2025 veřejně prohlásil, že příští stíhací letoun má být páté generace, a že tuto podmínku dnes splňuje pouze F-35. Jedno jediné vyjádření, které Typhoonu podráží nohy víc než jakýkoli technický parametr.

A čísla programu F-35 mluví jasně. Ke květnu 2026 Lockheed dodal více než 1 335 strojů dvaceti partnerským zemím, které dohromady nalétaly přes milion hodin. Mezi evropské zákazníky patří Německo, Česko, Řecko i Rumunsko. Švýcarsko v červnu 2021 vybralo 36 kusů F-35A s odůvodněním, že nabídly nejvyšší celkový užitek při nejnižších celkových nákladech, a to v otevřené soutěži, kde Typhoon byl jedním z poražených.

Technické srovnání obou strojů ukazuje, proč Airbus raději mluví o penězích:

Typhoon je rychlejší a v čistém vzdušném boji na krátkou vzdálenost mimořádně nebezpečný. Jenže pátá generace není jen o rychlosti. Je o schopnosti proniknout nepřátelským vzdušným prostorem neviděn, o fúzi senzorových dat v reálném čase, o síťovém propojení s celou alianční infrastrukturou. Právě proto portugalské letectvo mluví o páté generaci jako o imperativu.

Třetí hráč ve hře a průmyslový boj na všech frontách

Airbus není jediný, kdo v Portugalsku hraje průmyslovou kartu. Švédský Saab nabízí Gripen E, jednomotorový letoun s radarem AESA, infračerveným vyhledávačem IRST a deseti závěsníky, který staví na výrazně nižších provozních nákladech. Viceprezident programu Gripen Daniel Boestad na briefingu ve Stockholmu v březnu 2026 řekl, že portugalská OGMA má „velký potenciál“ pro výrobu části Gripenů přímo v Portugalsku, a obě strany už podepsaly memorandum o spolupráci.

Ani Lockheed Martin nezůstává pozadu. Už v červnu 2025 podepsal s AED Cluster Portugal memorandum o průmyslové spolupráci pro potenciální program F-35. Airbus tedy nebojuje proti „holému“ americkému letounu, ale proti nabídce, která už také umí prodávat domácí průmyslovou stopu. Průmyslový argument, na kterém Typhoon staví velkou část své strategie, tak přestává být jeho exkluzivní zbraní.

Co to znamená pro Česko a širší evropský kontext

Nabízí se otázka, zda portugalský souboj může ovlivnit i dění ve střední Evropě. Odpověď je stručná: přímo ne. České ministerstvo obrany ve výroční zprávě počítá s pořízením 24 kusů F-35A a současně plánuje provozovat gripeny JAS-39 C/D do roku 2035, aby byl zajištěn plynulý přechod. Rozhodnutí padlo.

Symbolicky ale portugalský tendr může být důležitý. Pokud Typhoon v Lisabonu uspěje, posílí narativ, že evropský letoun dokáže porazit F-35 tam, kde rozhodují finance, průmysl a politická vazba, ne jen technická generace. Pro budoucí tendry v zemích, které ještě volbu neuzavřely, by to byl silný precedent.

Kdy padne rozhodnutí, a proč asi ne letos

K 24. září 2026 Portugalsko stále nevyhlásilo formální tendr. Airbus plánoval podat svou nevyžádanou nabídku na přelomu října a listopadu. Celý souboj se tak odehrává v předtendrové fázi, což je pro Typhoon paradoxně výhoda; v otevřené soutěži s jasným zadáním na pátou generaci by startoval z výrazně horší pozice.

Harmonogram SAFE počítal s předfinancováním už v první polovině roku 2026, ale proces výběru stíhacího letounu zjevně sklouzl. Rozhodnutí v letošním roce už nepůsobí pravděpodobně. Realistický scénář předpokládá, že Lisabon nejprve obdrží a vyhodnotí konkrétní nabídky od všech tří uchazečů a teprve poté stanoví finální parametry soutěže.

Airbus vsadil na to, že peníze a politika mohou přebít technologický náskok. Na čistě vojenském zadání by Typhoon proti F-35 dál startoval z horší pozice, to je fakt, který žádný platební kalendář nezmění. Ale v Portugalsku roku 2026 se nerozhoduje jen o letounu. Rozhoduje se o tom, kam země patří průmyslově, finančně a strategicky. A právě v tomhle zápase má Eurofighter Typhoon šanci, jakou dlouho neměl.