Amerika chce novou jadernou pumu pro taktické údery, Rusko může jenom tiše sledovat. NDS-A ponesou nejdražší bombardéry světa

Program se jmenuje Nuclear Deterrent System-Air-delivered, zkráceně NDS-A, a v rozpočtových tabulkách americké Národní správy jaderné bezpečnosti (NNSA) se objevil jako zahájení nového programu Phase 6.X s první žádostí o 99,794 milionu dolarů. Nejde o další verzi osvědčené pumy B61 ani o kosmetickou modernizaci. Je to nový program nové schopnosti, a jeho kořeny sahají k rozhodnutí, které Pentagon učinil v říjnu 2022, když v Nuclear Posture Review vyřadil z arzenálu devítimegatunovou B83-1 a zároveň nařídil vyvinout „trvalou schopnost“ pro lepší ničení hluboko zakopaných a zodolněných cílů. Mezi těmito dvěma větami uplynuly tři roky ticha. Teď se z ticha stal rozpočtový řádek.

Proč stávající arzenál nestačí

Americké letectvo dnes disponuje dvěma novějšími variantami řady B61. B61-12, dokončená v prosinci 2021, přinesla vyšší přesnost navedení a nižší výnos, nahrazuje starší modely B61-3, -4 a -7 a slouží i v rámci NATO. B61-13, jejíž první kus NNSA sestavila 19. 5. 2025, přidává vyšší výnos srovnatelný s původní B61-7 a rozšiřuje paletu možností proti tvrdším a rozlehlým vojenským cílům. Ani jedna z nich ale nebyla navržena jako specializovaný nástroj pro průnik do desítek metrů horniny a betonu.

Stárnoucí B61-11 tuto roli zastává od devadesátých let. Jenže její životnost má své limity a Pentagon po odchodu B83-1 přišel o jedinou megátunovou gravitační pumu, která mohla kompenzovat nedostatečnou penetraci čistou silou výbuchu. Vznikla mezera. NDS-A ji má zacelit, nikoli jako provizorní záplata, ale jako trvalé řešení.

Návrat mise, kterou Kongres kdysi pohřbil

Myšlenka specializované jaderné zbraně proti podzemním cílům není nová. Na počátku tisíciletí Pentagon rozjel program Robust Nuclear Earth Penetrator (RNEP). Kongres ho ale v roce 2005 zastavil, vyřadil financování a přesměroval čtyři miliony dolarů na výzkum konvenčních penetrátorů. Nuclear Weapons Council studii oficiálně ukončila 25. 1. 2006.

Co se od té doby změnilo? Prakticky všechno.

• Čína dramaticky zrychlila jadernou expanzi. Pentagon ve své výroční zprávě za rok 2024 uvádí přes 600 operačních hlavic, výstavbu nejméně 30 nových šachet pro DF-5 v centrální Číně a další strategickou infrastrukturu.
• Rusko udržuje dlouholetou tradici hluboko zakopaných velitelských komplexů, o nichž se v odborné debatě mluví desetiletí.
• Írán se stal živou laboratoří pro konvenční variantu řešení: v červnu 2025 americké B-2 úspěšně nasadily třicetitunový konvenční penetrátor GBU-57 Massive Ordnance Penetrator proti íránským podzemním jaderným zařízením.

Právě zkušenost s GBU-57 je důležitá pro pochopení NDS-A. MOP je nejnásilnější nenukleární nástroj, jaký USA mají. Funguje. Ale má své fyzikální stropy, a Pentagon zjevně počítá se scénáři, kde tyto stropy nestačí.

Nejdražší bombardéry jako jediný možný nosič

NDS-A ponese to, co dnes nese B61-11 i GBU-57: stealth bombardéry. B-2 Spirit s jednotkovou cenou přibližně 1,157 miliardy dolarů (ve fiskálních dolarech roku 1998) a jeho nástupce B-21 Raider s průměrnou pořizovací cenou 692 milionů dolarů (v dolarech roku 2022). Dohromady jde o nejdražší bojové letouny, jaké kdy vznikly.

Důvod je prostý: aby zbraň určená proti hluboko zakopaným cílům měla smysl, musí ji nosič doručit přes nejtvrdší protivzdušnou obranu na světě. Žádný jiný americký bombardér to neumí. B-52 je viditelný na radaru za stovky kilometrů. B-1B nemá jadernou certifikaci. Zbývají dva stealth stroje, a právě tato kombinace neviditelného nosiče a specializované munice je to, co dává USA asymetrickou výhodu.

Moskva ani Peking veřejně nedisponují srovnatelnou dvojicí: stealth bombardér schopný hlubokého průniku plus specializovaná jaderná penetrační zbraň. Rusko může reagovat posilováním protivzdušné obrany, rozptylem klíčové infrastruktury nebo hlubším zakopáváním. Symetrická odpověď stejného typu ale z veřejně dostupných zdrojů nevyplývá.

Co zatím nevíme, a proč na tom záleží

Veřejné dokumenty k NDS-A jsou zatím skoupé na detail. NNSA sama přiznává, že po fiskálním roce 2027 nemá dostatek podkladů pro kvalifikovaný požadavek, tedy ani samotná agentura zatím nemá uzamčené požadavky na další roky.

Klíčové otevřené otázky:

• Forma zbraně. Rozpočet používá neurčitý název „System-Air-delivered“, nikoli „bomb“. Bude to gravitační puma vyžadující přelet přímo nad cílem, nebo řešení odpalované z bezpečnější vzdálenosti? Rozdíl je zásadní: gravitační puma znamená, že B-2 nebo B-21 musí proniknout až k cíli; varianta odpalovaná ze vzdálenosti by dramaticky zvýšila přežitelnost nosiče.
• Časový horizont. Pro srovnání: hlavice W93 ukončila Phase 1 ve fiskálním roce 2022 a její první produkční kus je plánován na rok 2035. Hlavice W87-1 míří na rok 2033. Pokud NDS-A nebude rychlý derivát hotových komponent, vstup do služby před polovinou třicátých let je málo pravděpodobný.
• Celková cena. Zatím známe jen prvních sto milionů. V kontextu 27,4 miliardy dolarů, které NNSA žádá na Weapons Activities, jde o drobnou položku. Jaderné programy ale mají tendenci růst, a NDS-A bude soutěžit o peníze s modernizací W87-1, W93 i dalšími projekty včetně dvou nových iniciativ Rapid Capability Team.

Signál, ne zbraň

NDS-A dnes není bomba. Není střela. Je to rozpočtový řádek, politické rozhodnutí a strategický signál. Říká protivníkům: vaše nejhlubší, nejodolnější úkryty nejsou nedotknutelné, a my jsme ochotni investovat do toho, aby takovými nikdy nebyly. Pro kredibilitu amerického odstrašení, včetně toho rozšířeného vůči spojencům v Evropě, je právě tento signál možná cennější než hotová zbraň v muničním skladu.