Americké námořnictvo nemá odpověď. Čína vlastní už 250 stealth letounů J-20, s nimiž dokáže oslepit celou letku

Čísla pocházejí z odhadu FlightGlobal pro rok 2026, který pracuje s přibližně 300 vyrobenými a 250 operačně zařazenými kusy J-20. Oficiální čínské přiznání neexistuje, Peking počty stealth strojů nezveřejňuje. Americká strana ale trend sleduje roky. Ministerstvo obrany USA ve své výroční zprávě Kongresu z prosince 2024 popsalo, že Čína od začátku roku 2023 navyšovala výrobní kapacitu J-20 a stavěla novou montážní halu. O rok později, v prosincové zprávě 2025, už Pentagon zmiňoval i dvoumístnou variantu navrženou k řízení bezpilotních dronů typu „loyal wingman“. Nejde o překvapení. Jde o akceleraci, na kterou americké námořnictvo reaguje pomaleji, než by potřebovalo.

Proč „oslepit“ neznamená sestřelit stíhačku

Klíč k pochopení hrozby J-20 neleží v představě dogfightu nad Jihočínským mořem. Leží v tom, co letí za stíhačkami, a co je drží pohromadě.

Americká úderná skupina letadlové lodě stojí a padá s letounem E-2D Advanced Hawkeye. Námořnictvo ho oficiálně nazývá „oči flotily“: turbovrtulový stroj s mohutným radarovým diskem, který zajišťuje širokoplošné pokrytí, velení a řízení a prodlouženou vytrvalost díky vzdušnému tankování. Bez něj palubní letectvo ztrácí včasnou výstrahu, koordinaci a podstatnou část bojového přehledu. Úderná skupina se fakticky stává krátkozrakou.

J-20 je navržen právě pro tento typ úderu. Už v roce 2012 popisoval americký analytik Andrew Erickson z Naval War College čínský stealth letoun jako platformu určenou k útočnému potlačení vzdušných sil zaměřenému na letouny včasné výstrahy a tankery. Kombinace nízké radarové pozorovatelnosti a dlouhého doletu, přičemž veřejné odhady se pohybují od 1 200 do 2 700 km, dává J-20 šanci dostat se na vzdálenost odpalu dřív, než ho podpůrné letouny vůbec zachytí. Vytlačit nebo vyřadit E-2D z operačního prostoru znamená oslepit celou letku, aniž by padl jediný výstřel na stíhačku.

Číselná převaha, která dává smysl až v kontextu

Srovnání 250 operačních J-20 s americkou flotilou F-22 vypadá na první pohled jednoznačně. Americké vzdušné síly uvádějí celkový inventář 183 Raptorů; jiné oficiální texty připomínají strop 187 operačních kusů a 195 celkem včetně testovacích strojů. GAO navíc dlouhodobě upozorňuje, že míra bojové připravenosti taktického letectva nedosahuje stanovených cílů. Papírový počet a reálně nasaditelné stroje jsou dvě různé věci, a to na obou stranách.

Přesto je trend výmluvný. Pentagon odhaduje, že čínské továrny dokážou zařazovat zhruba 48 až 60 nových J-20 ročně. Americká výroba F-22 skončila v roce 2011, politicky ořezaná kombinací vysoké ceny za kus, postchladnoválečných priorit a ekonomické situace. USA vsadily na model malé elitní flotily Raptorů doplněné masovější produkcí F-35. Čína teď buduje J-20 v období, kdy přímo soupeří o regionální vzdušnou převahu v západním Pacifiku.

A pak je tu ruský Su-57. Část analytiků zpochybňuje, zda vůbec dosáhl plného standardu páté generace; CRS u něj zmiňuje vývojové problémy. Zatímco Su-57 bývá popisován jako platforma s důrazem na manévrovatelnost a vektorování tahu, J-20 je koncipován jako stealth interceptor zasazený do čínského síťového „systému systémů“. Početně i doktrinálně je v jiné lize.

Okno zranitelnosti: roky 2026 až začátek třicátých let

Americké námořnictvo dnes na palubách letadlových lodí provozuje F-35C Lightning II, stealth letoun páté generace se špičkovou avionikou a schopností fungovat jako síťový uzel celého leteckého křídla. To není zanedbatelná odpověď. Ale F-35C byl navržen jako univerzální úderný letoun, ne jako specializovaný protějšek dlouhodosahového interceptoru.

Skutečná generační odpověď se jmenuje F/A-XX, palubní víceúčelový letoun šesté generace, který námořnictvo teprve vyvíjí. Podle přehledu Congressional Research Service by mohl vstoupit do služby až ve třicátých letech, po boku bezpilotních collaborative combat aircraft. Konkrétní datum počáteční operační způsobilosti veřejně potvrzené není.

Mezi dneškem a nástupem F/A-XX leží okno, v němž Čína rychle navyšuje kapacity a americké námořnictvo se opírá o vylepšování stávající sestavy: E-2D s prodlouženou vytrvalostí, F-35C s postupně modernizovaným softwarem, stávající palubní letecké křídlo. Pentagon krátkodobě sází na zmírňování rizik, ne na skokovou náhradu.

Co to znamená pro NATO a Česko

Washingtonská deklarace NATO z července 2024 výslovně říká, že ambice a nátlakové politiky Číny zpochybňují zájmy, bezpečnost a hodnoty Aliance. Pro Českou republiku se to nepromítá do automatického nasazení do Pacifiku, ale do aliančního plánování, protivzdušné obrany, zpravodajského pokrytí, logistiky a obranného průmyslu. Velmocenská soutěž drží globální poptávku po moderních zbraňových systémech pod tlakem. CRS upozorňuje na zpoždění klíčové modernizace F-35 (TR-3/Block 4) a problémy v dodavatelském řetězci. Úzké místo je zatím spíš v softwaru a hardwarovém upgradu než v přímém přesměrování dodávek z Evropy do Pacifiku, ale tlak roste.

Největší hrozba J-20 nakonec není v samotném letounu. Je v tom, že nutí Američany bránit oči a nervy svého svazu, a že na tu obranu zatím nemají na palubách lodí nic, co by patřilo do příští generace.