Čína vyvinula útočný vrtulník Z-21, který má překonat americký AH-64 i ruský Ka-52. A odpověď asi neexistuje

V březnu 2024 se na snímcích z čínského testovacího letiště objevil vrtulník, jaký Peking dosud neměl. Otevřenými zdroji označovaný jako Z-21, svou velikostí, šířkou trupu i viditelnou senzorovou výbavou překračuje vše, co dosud čínský vrtulníkový průmysl vyrobil v útočné kategorii. Nejde o evoluci dosavadního lehčího Z-10, ale o zcela novou platformu, první čínský pokus o těžký bitevní vrtulník, který se konstrukčně řadí vedle amerického AH-64E Apache a ruského Ka-52 Alligator. A právě v tom spočívá znepokojení: zatímco Čína staví nový stroj od nuly, Spojené státy v únoru 2024 zrušily program FARA a Rusko odpovídá pouze modernizací stávajícího Ka-52M. Nový západní ani ruský protivník stejné generace dnes veřejně neexistuje.

Co je na Z-21 vidět, a co zatím ne

Analytici z The War Zone i Janes se shodují na několika pozorovatelných znacích. Z-21 má výrazně širší trup než Z-10, což naznačuje prostor pro silnější pancéřování a větší vnitřní zásobu paliva. Nad rotorem nese radarový systém, po stranách trupu jsou vidět prvky komplexní obranné sady: varovače před raketami, laserové varovače, systémy elektronického boje i směrová infračervená protiopatření. Výfuky jsou vyvedeny vzhůru, což snižuje infračervenou stopu. Počítá se se šesti závěsníky pro řízenou i neřízenou munici a s 30mm kanonem.

Konstrukčně stroj vychází ze zázemí transportního Z-20, který je v čínské armádě ve službě od roku 2019. To znamená sdílení motorů, rotorového systému i výrobní infrastruktury, tedy logistickou výhodu, kterou západní analytici nepodceňují.

Co ale vidět není: rychlost, dolet, nosnost, přesný radarový výkon, odolnost pancéřování. Čína nezveřejnila žádný oficiální datový list. Veškerá srovnání s Apache nebo Ka-52 proto stojí na tom, co zachytily satelity a fotografové, nikoli na ověřených číslech.

Here’s the original one without the heavy edits! https://t.co/H6siYadeMZ

— @Rupprecht_A (@RupprechtDeino) March 21, 2024

Tvrdý benchmark: Apache a Ka-52 v číslech

Právě absence čínských dat činí srovnání asymetrickým. U konkurentů jsou parametry veřejné a ověřitelné.

AH-64E Apache:

• Maximální provozní hmotnost: 10 433 kg
• Výzbroj: až 16 řízených střel Hellfire, 76 raket ráže 70 mm, 1 200 nábojů pro 30mm kanon
• Verze v6.5 poprvé vzlétla v roce 2023
• Více než 1 200 kusů ve službě po celém světě

Ka-52 Alligator:

• Maximální vzletová hmotnost: 10 800 kg
• Užitečné zatížení: 2 500 kg
• Maximální rychlost: 300 km/h
• Dolet: 460 km
• Rusko vyvíjí modernizovanou verzi Ka-52M s novým radarem AESA

Z-21 míří do stejné váhové třídy. Podle viditelné konfigurace může nabídnout více ochranného prostoru a modernější senzorovou architekturu navrženou od čistého stolu. Ale „může nabídnout“ a „prokazatelně nabízí“ jsou dvě odlišné věci. Bez veřejných parametrů je fér mluvit o rivalovi, ne o doloženém vítězi.

Proč odpověď zatím chybí

Nikdo dnes veřejně nevyvíjí nový těžký útočný vrtulník jako přímou protiváhu.

Americká armáda 8. února 2024 oficiálně ukončila program FARA, průzkumný a útočný vrtulník nové generace, který měl nahradit stárnoucí Kiowy a doplnit Apache. Peníze přesměrovala do modernizace Apache a do bezpilotních průzkumných a úderných systémů. Krátkodobě to dává smysl: drony jsou levnější, riskantnější pro protivníka a na moderním bojišti, jak ukazuje Ukrajina, extrémně účinné. Dlouhodobě to ale znamená, že USA nemají ve vývoji žádný nový pilotovaný bitevní vrtulník.

Rusko jde cestou upgradu. Ka-52M dostává nový radar Rezec s aktivním elektronickým řízením paprsku a modernizovaný elektrooptický systém. Je to výrazný posun, ale pořád evoluce třicet let staré platformy, ne nový stroj.

V Evropě je situace ještě řidší. Italský Leonardo v červnu 2024 označil svůj AW249 za „jediný západní čistě nový bojový vrtulník ve vývoji“. Airbus tlačí Tiger MkIII, ale jde o hlubokou modernizaci stávajícího typu s plánovaným prvním letem v roce 2026 a dodávkami Francii a Španělsku nejdříve na přelomu dekády. Žádný z těchto strojů není přímou odpovědí na Z-21.

Co Z-21 mění už teď

I bez ověřených parametrů Z-21 něco zásadního signalizuje. Čína si sama nastavuje standard pro válku vysoké intenzity. Dosavadní Z-10 byl kompromis, původně navržený s výkonnějšími importovanými motory, nakonec šel do výroby s domácími pohonnými jednotkami, a proto zůstal lehčí a méně chráněný, než konstruktéři zamýšleli. Z-21 tento kompromis opouští. Staví na dozrálém domácím motorovém zázemí rodiny Z-20 a od počátku počítá s misemi, kde lehký vrtulník nestačí: eskortování výsadků, přímá podpora pozemních sil v prostředí nasycené protivzdušné obrany.

Pro Indo-Pacifik to má konkrétní důsledky. NATO ve svém Strategickém konceptu z roku 2022 výslovně označilo ambice a nátlakovou politiku Číny za výzvu pro bezpečnost a zájmy Aliance. Česká strategie pro Indo-Pacifik jde ještě dál: uvádí, že napětí v Tchajwanském průlivu může přerůst v globální konflikt s přímými dopady na Evropu. Z-21 do tohoto rámce zapadá jako další vrstva schopností, kterou si Peking buduje pro scénář, o kterém doufáme, že nenastane.

Důležitý je i korektiv. Čínský vrtulníkový průmysl sice technologicky roste, ale exportně zatím neprorazil. Ani aktivně nabízený Z-10ME podle Shephard Media v únoru 2024 nezískal jediného zahraničního zákazníka. Technologický pokrok a mezinárodní konkurenceschopnost nejsou totéž.

Z-21 je zatím prototyp, jehož skutečné schopnosti zná jen Peking. Ale právě to, že ho Čína vůbec staví, a že nikdo jiný dnes nestaví nic srovnatelného, je zpráva sama o sobě.