NATO vybralo 16 systémů proti dronům a zrychlí jejich nákup. Obří investice dosáhne 870 miliard korun za 5 let

Dne 5. listopadu 2026 NATO oznámilo krok, který mění způsob, jakým se třicet dva spojeneckých armád vyzbrojuje proti dronům. Agentura NCIA dokončila centrální soutěž, vybrala šestnáct řešení od pěti firem a výsledek zabalila do online katalogu nazvaného Counter-UAS Marketplace. Členský stát, včetně Česka, si teď může objednat konkrétní protidronový systém podobně, jako firma objednává z rámcové smlouvy: bez nového výběrového řízení, bez měsíců papírování. Celý mechanismus je součástí iniciativy Drone Edge, kterou lídři Aliance odstartovali na červencovém summitu v Ankaře. A právě tam padl i závazek, který dává katalogu finanční páteř: přes 40 miliard dolarů, v přepočtu kurzem ČNB zhruba 870 miliard korun, investují spojenci do protidronových schopností během následujících pěti let.

Co přesně je v katalogu a kdo dodává

Veřejně dostupné oznámení NATO jmenuje pět vítězných firem: Alta Ares, Axon Enterprise (s platformou Dedrone), Northrop Grumman, britskou OSL UK a německý Quantum Systems. Šestnáct vybraných řešení ale Aliance nerozepsala jménem po jednom. Zadávací dokumentace NCIA, zveřejněná v únoru 2026, ukazuje proč: soutěž byla strukturovaná do devíti kombinací scénářů nasazení (statické, transportovatelné a mobilní systémy křížené s bodovou obranou, plošnou obranou, ochranou hranic a ochranou konvojů), přičemž každá kombinace měla variantu „nejlepší hodnota“ a „nejnižší cena při splnění technických požadavků“. Teoreticky tak mohlo vzniknout až osmnáct rámcových kontraktů. Výsledných šestnáct znamená, že dvě pozice zůstaly neobsazené nebo sloučené.

Jediná firma, která veřejně upřesnila svůj podíl, je Alta Ares. Získala šest lotů v kategoriích plošné obrany a ochrany hranic, tedy nejvíc ze všech pěti dodavatelů. Quantum Systems přichází s bojově prověřenými interceptory, kterých na Ukrajinu dodal patnáct tisíc kusů, a s průzkumným dronem Vector AI s více než dvaceti tisíci operačními hodinami v ukrajinském nasazení. Axon staví na systému Dedrone, nasazeném podle firmy i u ukrajinského ministerstva obrany. Katalog tedy není teoretický, opírá se o technologie, které prošly reálným válečným provozem.

Proč je katalog důležitější než samotné číslo 16

Dosud fungoval protidronový nákup v NATO jako mozaika národních tendrů. Každý stát si definoval požadavky, vypsal soutěž, hodnotil nabídky a uzavíral smlouvu. Výsledek: roky zpoždění, nekompatibilní systémy a obrovské rozdíly v cenách. Marketplace tento model obrací. NCIA provedla centrální soutěž, technické posouzení i vyjednání rámcových podmínek. Členský stát už jen vybírá z hotového seznamu a objednává.

Rámcové kontrakty platí osmnáct měsíců s možností prodloužení. Dokumentace navíc počítá nejen s klasickým nákupem, zahrnujícím dodávku, testování, instalaci, výcvik i záruku, ale i s leasingem až na čtyři roky. To je klíčové pro menší spojence, kteří potřebují schopnost rychle, ale nemají rozpočet na jednorázovou investici.

A NATO samo říká, že seznam není zamrzlý. Aliance plánuje pravidelné opakované soutěže, protože drony i protiopatření se vyvíjejí v řádu měsíců, ne let. Katalog je koncipován jako živý nástroj, ne jako jednorázový výběr vytesaný do kamene.

870 miliard v kontextu: hodně, nebo málo?

Závazek „přes 40 miliard dolarů za pět let“ oznámil generální tajemník Mark Rutte na summitu v Ankaře 7. července 2026. Při kurzu 21,80 Kč za dolar jde o zhruba 872 miliard korun, tedy přibližně 174 miliard ročně. Částka pokrývá nejen nákupy přes marketplace, ale i národní akvizice mimo katalog, budování kompatibilních kapacit, výcvik a plánované zpětinásobení počtu operátorů dronů do konce roku 2027.

Je to hodně? V segmentu protidronové obrany bezprecedentně. Společné rozpočty NATO jako organizace dosahují v roce 2026 maximálně 5,3 miliardy eur. Drone Edge je tedy násobně větší než cokoli, co Aliance dosud řešila centrálně. Zároveň ale 8 miliard dolarů ročně představuje nízké jednotky procent celkových obranných výdajů evropských spojenců a Kanady, které v roce 2025 přesáhly 574 miliard dolarů. Nejde o převrat celého aliančního rozpočtu. Jde o cílený, masivní nárůst v jedné konkrétní oblasti, a právě ta cílenost je to, co dělá Drone Edge výjimečným.

Důležité je odlišit ještě jednu částku: 3,1 milionu eur. To je doprovodný fond na další testování vybraných řešení pro státy nebo velitelství NATO. Oproti 40 miliardám dolarů jde o drobné, ale právě tento fond umožňuje spojencům vyzkoušet systém z katalogu v reálných podmínkách, než se rozhodnou pro plný nákup.

Co to znamená pro Česko

Česká republika může z katalogu nakupovat jako každý jiný spojenec. Odpadá fáze kvalifikace dodavatelů a základního porovnání, to už udělala NCIA. Scénáře výběru přitom zahrnují přesně ty situace, které řeší i česká bezpečnostní debata: ochranu kritické infrastruktury, letišť, energetických zařízení, logistických uzlů.

Jenže technika je jen polovina rovnice. Druhá polovina je oprávnění ji použít. Česko si právě dopracovává legislativu, která má operátorům kritické infrastruktury umožnit zasahovat proti dronům. Návrh zákona zavádí „prostor s rozšířenou možností zamezení letu bezpilotního letadla“ a výslovné oprávnění subjektu kritické infrastruktury proti dronu zasáhnout, ale za přísně stanovených podmínek. Alianční katalog tedy neznamená automatické právo sestřelit dron nad českou elektrárnou. Znamená, že technika bude dostupná rychleji. Právní rámec pro její použití si ale musí Česko vytvořit samo.

Ukrajina jako zkušební polygon celé iniciativy

Rutte při spuštění Drone Edge nemluvil v abstraktních hrozbách. Řekl, že drony „zásadně změnily charakter moderní války“ a staly se „rozhodujícím faktorem na bojišti“. Explicitně odkázal na Ukrajinu, Blízký východ i opakované dronové incidenty přímo u spojenců. NATO v listopadovém oznámení potvrdilo, že vybrané schopnosti už slouží v aliančních zemích i na Ukrajině.

U konkrétních firem je to vidět ostře. Alta Ares staví software na datech z ukrajinského bojiště a cílí na drony typu Šáhid. Quantum Systems má na Ukrajině patnáct tisíc interceptorů a desítky tisíc operačních hodin. Axon označuje Ukrajinu za „zkušební polygon“ budoucnosti protidronové obrany. Válka, která začala jako regionální konflikt, se tak stala největší živou laboratoří protidronových technologií v dějinách, a NATO z ní teď systematicky těží.

Katalog šestnácti řešení od pěti firem není konečný seznam. Je to první vlna systému, který má být průběžně obnovován, jak se mění hrozby i technologie. Pro třicet dva spojenců to znamená jednu věc: protidronová obrana přestala být pomalým národním projektem a stala se aliančním zbožím na poličce.