Čínští piloti J-10 přišli na to, jak bojovat se stealth stíhačkami. Přechytračí je a jejich výhodu prakticky smažou

Příběh, který v září 2026 přinesl Global Times na základě rozhovoru s velitelem Bu Ťia-wenem, nezní jako technologický průlom. Žádný nový radar, žádná zázračná střela. Místo toho roky opakovaných cvičení, rozborů po každém letu, studium slabin protivníka a hlavně jedno poznání: proti stealth stíhačce nemá smysl bojovat sám. Bu Ťia-wen to shrnul jako odchod od „konvenčního myšlení“. V praxi to znamenalo přestat se snažit vidět neviditelné vlastníma očima a začít se dívat očima celé sítě.

Jak „přechytračit“ neviditelný letoun

Stealth stíhačka má jednu zásadní výhodu: vidí protivníka dřív, než ji protivník vidí. V leteckém boji to znamená první výstřel, první zásah, konec souboje. Piloti J-10C v čínském letectvu PLAAF ale zjistili, že tuto výhodu lze rozbít, pokud se změní pravidla hry.

Klíč spočívá v tom, co analytici nazývají „kill chain“, tedy řetězec od detekce cíle přes navedení střely až po zásah. J-10C sám o sobě stealth letoun spolehlivě neodhalí. Ale nemusí. V jednom veřejně popsaném cvičném scénáři pilot J-10C odpálil střelu na J-20, ztratil vlastní kontakt s cílem a požádal přátelskou jednotku o doskenování. Ta mu cíl znovu našla a střela dorazila. Nebyl to triumf jednoho letounu. Byl to triumf sítě.

Síť místo sólového výkonu

PLAAF tento přístup buduje systematicky a dlouhodobě. Už v roce 2020 čínská média ukazovala smíšené formace J-20, J-16 a J-10C cvičící společně. Dnes je tento koncept propracovanější. V bojových sestavách figuruje letoun včasné výstrahy KJ-500 jako vzdušný radar s přehledem nad celým prostorem, J-16D jako platforma elektronického boje schopná rušit protivníkovy senzory a komunikace a J-10C jako úderný prvek, který dostává cílová data zvenčí.

Čínská státní televize CCTV v lednu 2026 popsala uzavřený výcvikový cyklus, který PLAAF používá:

• Výzkum – analýza slabin protivníka
• Trénink – opakované drily proti reálnému stealth letounu J-20
• Vyhodnocení – podrobný rozbor každého letu
• Úprava – změna taktik na základě zjištění

Bu Ťia-wen uvedl, že celý proces trval zhruba jeden až dva roky, než jeho jednotka dospěla k funkčním postupům. Žádný jednorázový nápad, ale metodická práce.

Co „smazat výhodu“ skutečně znamená

Důležité je říct, co tato slova neznamenají. Neznamenají, že stealth přestala fungovat. Ani čínská strana to netvrdí: CCTV popisuje J-20 jako „špičku budoucích vzdušných operací“ a PLAAF do ní masivně investuje, včetně vývoje nových motorů WS-15, které jsou podle South China Morning Post ve fázi předávacích testů.

„Smazat výhodu“ znamená něco konkrétnějšího: v určitém scénáři, v určitém okně boje, s podporou správných platforem dokáže J-10C zmenšit hlavní benefit stealth letounu natolik, že přestane být nedotknutelný. Stealth protivník už nemá jistotu prvního výstřelu. A to mění celou dynamiku souboje.

Veřejně doložený případ se přitom týká vlastních čínských J-20 v domácích cvičeních. Nejde o doložený střet s americkým F-35 ani evropským strojem. Ale princip je přenositelný, a to je právě to, co by mělo západní plánovače znepokojovat.

Květen 2025: když teorie potkala realitu

Že nejde jen o cvičnou teorii, naznačil indicko-pákistánský konflikt v květnu 2025. Pákistánské letectvo nasadilo exportní verzi J-10CE a podle rekonstrukce agentury Reuters sestřelilo nejméně jeden indický Rafale; podle některých amerických zdrojů možná víc. Rozhodující nebyla samotná platforma. Rozhodl dosah čínské střely PL-15, datové propojení přes Data Link 17 a schopnost pákistánské sítě dodat pilotům informace dřív, než je Indové čekali.

Náčelník indické obrany Anil Čauhán 31. května 2025 nepřímo přiznal, že první dny dopadly jinak, než Indie očekávala, a že bylo nutné „opravit taktiky“. Britští analytici z think-tanku RUSI, Justin Bronk a Greg Bagwell, četli květnové boje nikoli jako triumf jednoho typu letounu, ale jako důkaz, že rozhoduje situační povědomí a funkční kill chain.

Co to znamená pro země spoléhající na stealth

Pro státy NATO, které investovaly miliardy do F-35, z toho neplyne, že stealth ztrácí smysl. Plyne z toho, že stealth sama o sobě není automatická pojistka vítězství. Protivník s kvalitním systémem včasné výstrahy, elektronického boje a datového propojení dokáže výhodu neviditelnosti zúžit víc, než bylo pohodlné si připouštět. A PLAAF není jediná armáda, která na tom pracuje.

J-10C přitom není žádný zastaralý stroj. Má moderní radar s aktivním elektronickým řízením paprsku, infračervený vyhledávač a je dobře integrovaný do síťového boje. Bu Ťia-wen ho popsal jako letoun „v nejlepších letech“. Podle nás je nejsilnější zpráva celého příběhu právě tato: relativně levnější platforma generace 4,5 může v dobře postaveném systému donutit stealth protivníka bojovat za podmínek, které si nevybral. A to je pro budoucnost vzdušného boje podstatnější než jakékoli katalogové srovnání.