Evropa vsází na dvojici dvoumotorových bojových letounů – Dassault Rafale a Eurofighter Typhoon. Oba jsou velmi dobré a mohou si konkurovat.
Evropský letecký průmysl nevyrábí vlastní letoun 5. generace, ačkoliv je i v Evropě produkován Lockheed Martin F-35 Lightning II. Jde však o licenční výrobu ve spolupráci s Amerikou; sám má ale skvělé letouny 4,5. generace. Představiteli těch dvoumotorových, tedy těžších, jsou Dassault Rafale z Francie a Eurofighter Typhoon, což je společný projekt Německa, Velké Británie, Španělska a Itálie. Armádní Zpravodaj se domnívá, že pokud se někdo podívá na jejich papírové parametry, bude těžké se pro jeden z nich rozhodnout.
Flexibilní letouny pro různé mise
O tom, že jsou Rafale a Eurofighter vlastně velice podobné, svědčí několik charakteristik, a shodují se v tom i jejich prezentace. Francouzský Dassault popisuje svůj profukf jako velmi flexibilní, schopný vykonávat široké spektrum misí, a s vysokou mírou přežití. Flexibilitou se potom u Eurofighteru chlubí i oficiální prezentace konsorcia, které za ním stojí. Vyzdvihuje ale také schopnost vykonávat celou řadu různých druhů misí. V obecném popisu jde tedy o letouny, které letectvu dají v podstatě stejné schopnosti.
Eurofighter je letoun o délce 15,6 metrů s rozpětím křídel 10,95 metrů, jehož maximální rychlost je Mach 2,35, a existuje v jedno nebo dvoumístné verzi. Wikipedia potom uvádí, že má bojový dosah až 1 389 kilometrů. Rafale je zase letoun s délkou 15,27 metrů a rozpětím křídel 10,9 metrů, a též existuje v jednomístné i dvoumístné verzi. Wikipedia u něj udává jako maximální rychlost Mach 1,8 a bojový dosah 1 850 kilometrů.
Rozdíly tedy nalézt lze, ale vlastně minimální. Eurofighter je rychlejší, ovšem pravdou je, že v současnosti u bojových letadel na rychlosti tolik nezáleží, protože je boj veden na dlouhé vzdálenosti, i když schopnost vzdálit se od nepřítele přece jenom někdy roli hrát může, i když ne významnou. Rafale zase může letět na misi na delší vzdálenost, ale rozdíl není příliš veliký a oba letouny mají schopnost tankování za letu, což dosah prodlužuje.
Kanony i střely mají letouny podobné
Také výzbrojí jsou si letouny velice podobné. Oba mají kanon, Rafale ráže 30 mm a Eurofighter 27 mm. Oba mohou používat nejmodernější západní radarem naváděnou střelu MBDA Meteor nebo řízenou střelu Storm Shadow/SCALP-EG, ale některé typy používaných střel, pum nebo protilodních zbraní se liší, i když lze říci, že mají velice podobné parametry.
Rozdíly mohou být v některém vybavení, ale ty se velice těžko posuzují. Letouny, minimálně v těch nejlepších verzích, mají moderní radary typu AESA s podobnými výkony. Oba také používají materiály pohlcující radarové paprsky — sice nemají schopnost stealth, ale jejich radarový průřez není veliký. Disponují pak také schopnostmi elektronického boje a dalšími, ale podrobnosti nejsou pochopitelně známé, a navíc jsou tyto systémy průběžně upravovány.
Armádní Zpravodaj nicméně soudí, že dva rozdíly nahrávají francouzskému letounu. SipleFlying uvádí, že Rafale, na rozdíl od Eurofighteru, může sloužit jako nosič jaderných zbraní, a existuje také ve verzi schopné operovat z letadlových lodí, což druhý stroj neumí. Na druhou stranu ani jednonaprostá většina zemí nepotřebuje a nikdy potřebovat nebude; výjimkou může však být Indie používající Rafale. Proto o tom, jaký si některý stát vybere letoun, nejspíše rozhodne kombinace ceny, schopností, vybavení a politiky.
Jaký letoun se vám zamlouvá více?

