Nejnovější verze F-16 je možná tím nejvyspělejším letounem 4. generace na světě, ale to je současnost. Nutné je podívat se také do budoucna.
Ačkoliv vstoupil bojový letoun General Dynamics F-16 Fighting Falcon do služby již v roce 1978, je stále vyráběn. Ovšem nikoliv v původní podobě, během desetiletí pochopitelně prošel různými úpravami, a i když je vzhledově v podstatě identický, jde o zcela jiný stroj. Jeho současná nejmodernější verze je označována jako F-16 Block 70/72, a je o ni veliký zájem jako u evropských zemí, tak dále ve světě. Třeba z našich nejbližších sousedů si ji pořizuje Slovensko, ale mezi zájemci nebo uživateli je také Tchaj-wan, Řecko a další země.
F-16 je nejpokročilejší letoun 4. generace
Změny, které se u letounu za více než 40 let udály, jsou více než zásadní. Jeho současný výrobce Lockheed Martin na svých stránkách tvrdí, že verze Block 70/72 je nejpokročilejším letounem 4. generace na světě, což v podstatě znamená, že by měla být lepší než všechny existující letouny, tedy pouze kromě těch 5. generace. Ty má ale ve výzbroji jen několik zemí, i když se seznam pomalu rozšiřuje. Zájem o F-16 však nasvědčuje, že je považována za excelentní letoun.
Výhodou F-16 je možnost využít výrobní infrastrukturu a celosvětovou podpůrnou síť pro tento typ letadla, jak uvádí ShephardMedia. F-16 je ve světě velmi rozšířená a je pochopitelné, že něco takového je nutnost. U nejnovější verze navíc byla znatelně prodloužena životnost – počítá se, že by mohla létat až do roku 2070. Její provoz je potom výrazně levnější než u moderních letounů páté generace, a samozřejmě i chystaných letounů generace šesté.
Nový radar nebo vybavení kokpitu
Jednou z nejdůležitějších úprav je u letounu F-16 Block 70/72 jeho radar APG-83 AESA, díky němuž získal podobné radarové schopnosti jaké mají americké letouny páté generace. Nejenom že tak vidí dále, ale rovněž je mnohem rychlejší než radary předchozích verzí – data z něj potom piloti využijí i díky novému displeji na středovém podstavci s mnoha funkcemi. Kupříkladu jim dává dokonalý přehled o bitevním prostoru, ale zobrazení jdou přepnout i na displej na přilbě. Cíle ale letoun vidí i prostřednictvím IRST senzoru detekujícího tepelné signatury.
Nový letoun je také vybaven pokročilým antikolizním systémem, který zabraňuje různým typům nehod. Hardware a software F-16 Block 70/72 dokonce umožňuje používat zhruba 180 různých typů zbraní, a to včetně nejmodernějších střel vzduch-vzduch, řízených střel a přesně naváděních pum. Vzhledem k rozšířenosti F-16 lze předpokládat, že budou existovat aktualizace, s nimiž bude možné používat i zbraně, které dnes zavedeny nejsou.
F-16 je známá skvělou manévrovatelností
I když je Block 70/72 vysoce modernizovaná verze, její parametry jsou s tou předchozí velmi podobné. Jde o jedno nebo dvoumístný letoun dlouhý 15,06 metrů s rozpětím křídel 9,96 metrů, a pohybovat se dokáže rychlostí až Mach 2,05, přičemž unese 7,7 tun výzbroje. F-16 Block 70/72 má však prodloužený dolet, protože má větší nádrže. Piloti se tradičně budou moci spolehnout i na dobré letové vlastnosti a manévrovatelnost, udává AF, čímž je F-16 známá.
Možná se nabízí otázka, proč mnoho zemí volí letouny Lockheed Martin F-35 Lightning II a ne levnější novou verzi F-16. Oproti letadlům 5. generace nemá F-16 třeba klíčovou vlastnost stealth, a rovněž nedisponuje tak sofistikovanými senzory nebo sdílením dat. I když nelze o kvalitě F-16 pochybovat, lze předpokládat, že začne někdy po roce 2040 rychle zastarávat, a určitě rychleji než generace pátá. Zvláště pak v případě, pokud v té době již budou zaváděna do výzbroje letadla šesté generace, která přinesou další nové schopnosti.
Myslím si tedy, že na dalších min. 15 let dostane Slovensko velice schopné letouny, které budou dobrou posilou evropského letectva, ale poté by nejspíše mělo zvážit jejich výměnu nebo doplnění – i tou dobou starší verze F-16 budou stále pro některé úkoly velice schopné, takže by mohly sloužit i jako „sekundární“. Závisí to nicméně i na budoucích možnostech, aktuálně jde vývoj všude ve světě hodně kupředu.