Ačkoliv se nejedná o schopnost, kterou by jiné letouny již v minulosti neměly, v případě těch páté generace dlouho všechny zaostávaly. Změnila to až F-35.
Na světě jsou v současné době v činné službě jenom 4 bojové letouny páté generace, i když některé země pracují na dalších. Asi netřeba dodávat, že jsou všechny velmi vyspělé, ale jeden má oproti ostatním něco jedinečného. Jde o letoun Lockheed Martin F-35 Lightning II, konkrétně o variantu A, startující z pozemních základem (variant B a C se to netýká). Ten je schopen nést a svrhávat jaderné pumy, což ostatní „pětkové“ letouny nemohou, i když to neznamená že by toho nemusely být v budoucnu schopny, a možná již velmi brzy.
Jaderné pumy má F-35 teprve od roku 2023
Spojené státy americké i jejich spojenci, kteří se na programu sdílení jaderných zbraní podílí, vždy počítali s letounem F-35A i jako s jaderným nosičem, i když to není jeho primární úloha. Schopnost nosit jadernou zbraň ostatně získal až na podzim 2023, kdy dostal certifikace na americké jaderné pumy B.61-12, uvedl BreakingDefense. Jde o nejmodernější americkou jaderné pumy, ty starší nosit nemůže. Síla jedné je od 0,3 až po 50 kilotun.
Žádný z dalších letounů 5. generace, tedy americký Lockheed Martin F-22 Raptor, čínský Chendu J-20 Mighty Dragon a ruský Suchoj Su-57 Felon, tuto schopnost nemá. U F-22 je to pochopitelné, postaven byl hlavně jako stíhač a jeho možnosti útoku na pozemní cíle jsou omezené, kdežto u čínských a ruských letounů jsou důvody trochu jiné, ale v podstatě nic nebrání tomu, aby v budoucnu jaderné pumy odpalovaly rovněž. Letectva o to ostatně mohou mít zájem už jenom proto, že díky stealth může být bombardování mnohem úspěšnější.
Suchoj Su-57 má nosit raketu Kinžal
Ruský letoun není od schopnosti nosit jaderné zbraně daleko, a dokonce je možné, že tím již disponuje, i když se nejspíše nejedná o pumy. EurAsianTimes již v roce 2020 informoval o tom, že ruský Su-57 bude nosit hypersonické zbraně podobné Ch-47M2 Kinžal, a možné je, že i přímo tuto hypersonickou balistickou raketu. Ta přitom může být osazena i jadernou hlavicí. Letoun by sloužil jako odpalovací platforma, přičemž má Kinžal dolet 2 000 km.
Vyloučit však nelze ani to, že by se stal nosičem jaderné zbraně čínský J-20; má to však několik „ale“. PopularMechanics uvádí, že by to nezapadalo do čínské jaderné doktríny, a letoun by také potřeboval úpravy, protože nosič jaderných bomb musí disponovat speciální elektronikou, a to nejspíše stíněnou, ale Čína pravděpodobně nemá pumy ani střely určené pro vnitřní prostory letadla, aby zůstalo zachováno stealth. Úprav letadla i konstrukce pumy je nicméně Čína bezesporu schopna, takže není vyloučeno, že to ještě přehodnotí.