Evropské země se možná v minulosti dopustily chyby, když se nesoustředily na vývoj vlastního bojového letounu páté generace, takže je dnes situace taková, že jsou v Evropě produkovány 3 typy vlastních bojových letadel 4,5. generace, a chce-li nějaká evropská země letoun generace páté, koupí americký Lockheed Martin F-35 Lightning II. A i když na jejich výrobě některé evropské firmy spolupracují, ve velké míře to znamená, že může evropský letecký průmysl ztratit schopnost produkovat vyspělé vojenské bojové letouny a stát se závislým na USA.

Ne o všechny evropské letouny je zájem

Některé evropské země vyrábí vlastní bojová letadla a rozhodně nelze tvrdit, že by to neuměly. V současné době je na trhu francouzský Dassault Rafale, švédský Jas-39 Gripen a Eurofighter Typhoon produkovaný ve spolupráci 4 zemí. Asi nejsložitější pozici má Švédsko se svou nejnovější verzí Jas-39E, kterou téměř nikdo nechce, a uchytila se krom domoviny jenom v Brazílii. To zbylá dvě letadla mají zákazníků více nejen v Evropě, ale i ve světě, takže firmy mají zakázky, jimiž si mohou mj. vydělat na vývoj budoucích letounů.

Video: turecká stíhačka 5. generace Kaan je náhradou za americké F-35 a budoucností, má ambice vyrovnat se nejlepším na světě

Asi nejlépe je na tom Rafale, nové zakázky by měl mít z Indie a Saudské Arábie, uvádí BreakingDefense, což by mělo Francii pomoci letecký průmysl udržet nad vodou. Letouny létají kromě Francie i v dalších zemích jako je Řecko, Katar, Egypt, a brzy v Indonésii. Je to důležité, neb Francie se stejně jako další evropské země již rozhodně nehodlá pouštět do vývoje letadla generace páté, ale plánem je vyvinout rovnou generaci šestou.

iZdroj fotografie: Indian Air Force / Creative Commons / GODL-India

Podobně je ta tom i Eurofighter Typhoon, protože kromě jeho producentů z Německa, Velké Británie, Španělska a Itálie si letouny pořídil třeba Omán či Saudská Arábie. Wikipedia uvádí, že jich bylo nebo bude vyrobeno téměř 700 kusů. A i když Typhoon není letoun generace páté, má řadu vyspělých schopností, a to včetně zmenšeného radarového průřezu, což ale neznamená, že by se jednalo o stealth; řadu technologií na něm ovšem lze odzkoušet a udržet.

Evropské země by se měly spojit

Evropa má na letoun 6. generace dva programy; prvním je Global Combat Air Program se zapojením Velké Británie, Itálie a Japonska, uvádí TheDefensePost, ale iniciativa je otevřena i dalším zemím včetně mimoevropských; druhým je pak program Future Combat Air System, což je spolupráce Francie, Španělska a Německa. Občas ale zaznívá hlasy, že by se Německo mohlo chtít připojit ke konkurenčnímu Future Combat Air System, uvádí NationalInterest.

Britové vyvíjí vlastní stíhačku 6. generace Tempest: bude tím nejlepším ve světovém žebříčku, její havárie bude téměř nemožná

Evropské letouny šesté generace by tedy nakonec vzniknout mohly, ale dle všeho bude záležet i na tom, zda se země budou schopné zkoordinovat ve svých zájmech. Vývoj letounů je tak drahý, že si to nejspíše už jenom jediná země nemůže dovolit, a k kdyby ano, zřejmě by to bylo na úkor jiných součástí ozbrojených sil. Pozitivní ale je, že jsou evropské země připravené do armády investovat a věnovat se vývoji. Případný konkurent amerického letounu šesté generace by byl jistě přínosný, protože monopol nikdy nedělá dobrotu.