Oproti protějškům ve světě má obrovský náskok, neboť když ponese jadernou pumu F-35A, může se během letu spoléhat na stealth.
Bojový letoun 5. generace Lockheed Martin F-35 Lightning II má oproti svým konkurentům stejné generace několik výhod. Jednou může být verze B s krátkým vzletem a kolmým přistáním, což jí umožňuje operovat třeba z výsadkových lodí nebo ostrovů s krátkou dráhou, zatímco verze C zase může startovat z letadlových lodí. Nejrozšířenější „áčko“ má pak mj. schopnost, která z něj dělá nejspíše nejničivější letoun páté generace na světě – může totiž svrhávat na cíl jaderné pumy, což je mj. silný vzkaz pro americké rivaly.
Jaderné pumy zvládne jenom několik letadel
Americké ozbrojené síly používají v pozici jaderné pumy bombu B61, kterou má i několik spojenců v rámci sdílení jaderných zbraní. Aby je mohlo nějaké letadlo nosit, musí k tomu být certifikované, a hlavně být vybavené speciální elektronikou. Wikipedia uvádí, že kromě trojice amerických strategických bombardérů jsou takto certifikovány rovněž americké McDonnell Douglas F/A-18 Hornet, McDonnell Douglas F-15E Strike Eagle, McDonnell Douglas F-15E Strike Eagle, a jediný evropský Panavia Tornado vyvinutý VB, Německem a Itálií.
A posledním letounem, který tuto certifikaci dostal, je F-35A, zatímco varianty B a C tuto schopnost nemají. BreakingDefense uvádí, že certifikace byla ukončena v říjnu 2023, a všechny náležitosti měly být vyřízeny na začátku roku 2024. Dosažení této schopnosti je varovné vůči dalším jaderným mocnostem, hlavně tedy Rusku, Číně a Severní Koreji, i když i dalším státům. F-35 je letoun se schopností stealth a pumu by mohl kamkoliv dopravit téměř nepozorovaně, i když stealth neznamená neviditelnost, ale jenom obtížnou zaměřitelnost radary.
Jaderná puma B-61-12 má různé síly hlavice
Pumou, kterou může F-35A nést, je nejmodernější verze B61 označovaná jako B61-12. Airforce-Technology uvádí, že byly její testy ukončeny již v roce 2020, přičemž je 374 kilogramů těžká a 365 centimetrů dlouhá. Bojová hlavice je pak umístěna ve středu pumy a má sílu 0,3, 1,5, 10 nebo 50 kilotun. Puma má inerciální navádění, díky němuž je její přesnost udávána na 30 metrů. Vzhledem k síle i té nejmenší hlavice je to ke zničení mnohých cílů dostatečné.
Schopností svrhávat jaderné zbraně však disponují i jiné letouny – kromě strategických bombardérů to je třeba ruský Suchoj Su-34 Fullback nebo francouzský Dassault Rafale. Jejich nevýhodou je však právě absence stealth, což znamená, že by je měly být radary protivzdušné obrany schopné zachytit i na stovky kilometrů daleko. Následně k nim mohou odstartovat stíhací letouny nebo se mohou stát cílem pro protiletadlové rakety, což je oproti F-35A obrovská nevýhoda – i ta se sice může stát cílem, ale v méně případech a na kratší vzdálenost.