Francie slíbila Ukrajině 16 stíhacích letounů Rafale do roku 2028, ale objednávku dosud nikdo nezadal. Odkud je vezme?

Stalo se to v den, kdy Francie slaví svůj státní svátek. 14. července 2026 podepsali Emmanuel Macron a Volodymyr Zelenskyj společnou deklaraci, která Ukrajině přislíbila první šestnáctku víceúčelových bojových letounů Rafale i s kompletním zbraňovým balíkem: střelami MICA, Meteor, naváděnými bombami AASM a střelami s plochou dráhou letu SCALP. První čtyři kusy mají být převedeny po dokončení výcviku pilotů a techniků, který může začít ještě letos. Letouny mají nad Ukrajinou operovat v letech 2028–2029. Jenže mezi politickým slibem a skutečným letounem na pojezdové dráze leží propast, kterou vyplňuje jediná věc: podepsaná a zaplacená objednávka. A ta zatím chybí.

Co říkají účetní knihy Dassaultu

Osm dní po slavnostní deklaraci, 22. července 2026, zveřejnil Dassault Aviation výsledky za první pololetí roku. Backlog firmy činil 208 letounů Rafale. Ukrajinský kontrakt mezi nimi nefiguroval. Ve finanční zprávě za stejné období se objevuje jen zmínka o „plánovací mapě pro akvizici 16 Rafalů pro Kyjev“, tedy o plánu, nikoli o pevné objednávce.

U francouzských vojenských letounů objednávku výrobci formálně zadává DGA, tedy generální ředitelství pro vyzbrojování. Přesně tak to proběhlo na konci roku 2023, kdy DGA podepsala tranche 5 na 42 Rafalů pro francouzské letectvo. Pro ukrajinský balík ale žádná analogická notifikace veřejně doložena není. Financování se má teprve čerpat z tranší 2026 a 2027 nástroje Ukraine Support Loan. Slib tedy existuje. Smlouva nikoli.

Dvě cesty, jak sehnat šestnáct draků

Dassault vyrábí Rafale v Mérignac u Bordeaux tempem zhruba dvou strojů měsíčně. Fronta je plná. Vedle zbývajících 43 francouzských kusů z tranche 5 v ní stojí Spojené arabské emiráty, Srbsko s kontraktem na dvanáct strojů podepsaným v srpnu 2024, Indonésie, která první várku převzala začátkem roku 2026, a indické námořnictvo s objednávkou 26 palubních Rafalů M. Kam mezi ně vtěsnat Ukrajinu?

Reálně se rýsují jen dvě varianty:

• Přesun exportního slotu. Některý ze zahraničních zákazníků by musel souhlasit s odkladem části své dodávky výměnou za politickou nebo obchodní kompenzaci. Veřejně to nikdo neoznámil a žádný stát se k tomu nepřihlásil.
• Odebrání z francouzské fronty. Paříž už jednou ukázala, že se svou vlastní objednávkou umí pracovat pružně: Dassault ve finanční zprávě potvrdil, že francouzský stát požádal o odložení dvaceti vlastních Rafalů z let 2031–2032 do let 2033–2034. Pokud by Francie obdobně uvolnila dřívější sloty z tranche 5, mohla by je přesměrovat na Kyjev.

Analytický server Opex360 rozebírá právě tuto logiku a dochází ke stejnému závěru: bez zásahu do existující fronty se šestnáctka pro Ukrajinu neobejde.

Termín 2028 pod lupou

Šéf Dassaultu Éric Trappier při slyšení ve francouzském Senátu koncem června 2026 uvedl, že průměrná doba dodávky jednoho Rafale činí zhruba tři a půl roku od zadání objednávky. Pokud by pevný kontrakt vznikl třeba na podzim 2026, první stroj by podle tohoto průměru sjel z linky nejdříve na jaře 2030.

Rok 2028 je tedy reálný hlavně pro první schopnost, tedy pro první čtveřici, která by mohla pocházet z přeskládaných slotů nebo z již rozpracovaných draků. Pro pohodlné a bezkonfliktní dodání celé šestnáctky bez přeházení fronty to z veřejných podkladů doloženo není.

Precedent Mirage 2000 to potvrzuje. Macron oznámil dodávku těchto strojů Ukrajině 6. června 2024 a slíbil je do konce roku. Ukrajinské ministerstvo obrany oficiálně potvrdilo příchod prvních Mirage 2000 až 6. února 2025, tedy skluz osmi měsíců. A Mirage 2000 je starší, jednodušší platforma, která se už nevyrábí a šlo o předání z francouzských zásob. Rafale je jiná liga.

Co Rafale znamená pro Ukrajinu, a proč na tom záleží

Dassault Rafale je dvoumotorový víceúčelový bojový letoun čtvrté a půlté generace se 14 závěsníky, maximální nosností výzbroje 9,5 tuny a maximální rychlostí Mach 1,8 (přibližně 1 900 km/h). Oproti jednomotorovému F-16, který Ukrajina už provozuje, nabízí výrazně širší spektrum misí, od vzdušného boje na velké vzdálenosti střelou Meteor s dosahem přes 100 kilometrů po hluboké údery střelami SCALP s doletem kolem 250 kilometrů.

Pro srovnání: ruský ekvivalent v kategorii víceúčelových strojů, Su-35S, má sice vyšší maximální rychlost (Mach 2,25) a větší dolet, ale Rafale ho převyšuje v avionice, fúzi senzorů a integraci západní munice. Ukrajina by s Rafaly získala schopnost, kterou dnes nemá, kombinaci dálkového vzdušného boje, přesných úderů a sofistikované elektronické obrany v jednom stroji.

Deklarace navíc počítá s licenční výrobou bomb AASM a střel SCALP přímo na Ukrajině ještě před koncem roku 2026. To je ambiciózní krok, který by snížil závislost na dodavatelském řetězci z Francie.

Politické hodiny tikají

Francouzské prezidentské volby jsou oficiálně stanoveny na 18. dubna a 2. května 2027. Pokud do té doby nebude kontrakt na šestnáct Rafalů uzavřen, zaplacen a výrobně alokován, nový prezident nebo nová politická většina mohou tempo celého projektu změnit. Uzamčená smlouva před volbami by manévrovací prostor politiky výrazně zúžila. Otevřená roadmap nikoli.

Česká republika se do příběhu zapojuje jinou cestou. Premiér Babiš 13. července 2026 v Paříži akcentoval společný evropský projekt protivzdušné obrany. Česko je členem Air Force Capability Coalition v rámci Ramsteinu a podle ukrajinského ministerstva obrany poskytuje výcvikové letouny L-39 i lehké stroje Alto NG. Přístup je systémový (munice, výcvik, protivzdušná obrana), nikoli platformový jako francouzská nabídka konkrétního bojového letounu.

Slib šestnácti Rafalů pro Ukrajinu není prázdné gesto. Je za ním výcvikový plán, zbraňový balík i finanční nástroj. Ale jeho úzké hrdlo neleží na tiskovce v Elysejském paláci, leží v továrně v Mérignac, ve výrobním slotu, který někdo musí uvolnit, a ve smlouvě, kterou někdo musí podepsat a zaplatit.