Čínská J-35 se ukázala se zrcadlovým povrchem, jaký dosud testovaly jen nejlepší americké letouny. Obavy jsou na místě

Čínský palubní letoun páté generace se v srpnu 2026 objevil s neobvykle reflexním povrchem, který dosud veřejně nesly jen americké F-22A a F-35C v testovacím režimu.

Letící čínské letoun J-35A i Zdroj fotografie: China News Service / Creative Commons / CC BY
                   

Od poloviny srpna kolují snímky letounu Shenyang J-35, na nichž je místo obvyklého matně šedého stealth nátěru vidět stříbřitě lesklá vrstva připomínající zrcadlo. Čína k úpravě nezveřejnila jediné slovo, ani složení, ani účel. Právě ta mlčenlivost v kombinaci s vizuální podobností s americkými experimenty vyvolala vlnu analytické pozornosti, která přesahuje běžné komentáře k čínským vojenským fotografiím. Nejde totiž o to, jak letoun vypadá. Jde o to, co se za tím leskem může skrývat.

Co přesně je na snímcích vidět

Fotografie, které jako první rozebral server Army Recognition, ukazují J-35 s vysoce reflexním povrchem pokrývajícím velkou část draku. Na rozdíl od amerických testovacích strojů, kde byly patrné dlaždicové segmenty a vynechaná místa kolem senzorů a přístupových panelů, působí čínská úprava jako souvislejší, plošnější vrstva. Nelze z toho vyčíst, zda jde o stejný materiál, stejnou technologii, nebo zcela odlišné řešení se shodným vizuálním výsledkem.

Tři hlavní hypotézy, které v otevřených zdrojích kolují:

  • Experimentální nízkozjistitelná vrstva zaměřená na radarovou nebo infračervenou signaturu.
  • Ochranný či výrobní film, který chrání povrch při přesunech nebo zkouškách a nemá se stealth výkonem nic společného.
  • Přechodová fáze povrchové úpravy, tedy meziprodukt, který bude ještě překryt finálním nátěrem.

Žádná z nich zatím nemá důkaz silnější než samotný vzhled.

Americká paralela: F-22A a F-35C jako měřítko

Podobný „zrcadlový“ efekt veřejnost poprvé zaregistrovala na konci roku 2021, kdy spotteři u základny Nellis zachytili F-22A Raptor s reflexní vrstvou. Raptor je přitom stroj, který americké letectvo oficiálně prezentuje jako špičkový stealth letoun pro vybojování vzdušné nadvlády, dvoumotorový koncept s maximální rychlostí kolem Mach 2,25 (přibližně 2 410 km/h), bojovým rádiem přes 750 km a radarovou odraznou plochou řádově menší než u konvenčních stíhaček.

O necelý rok později se totéž objevilo na F-35C Lightning II, palubní variantě amerického víceúčelového bojového letounu páté generace, konkrétně u testovací jednotky VX-9 na základně Point Mugu. Stroj F-35C (délka 15,7 m, rozpětí 13,1 m, rychlost Mach 1,6, tedy přibližně 1 960 km/h) je prvním stealth letounem navrženým přímo pro katapultové starty a přistání na háku. Na některých snímcích z roku 2025 byly vidět i poškozené či odloupané segmenty reflexní vrstvy, což naznačovalo, že úprava prochází zátěžovými testy, nikoli rutinním nasazením.

Výsledky těchto amerických experimentů nikdy nebyly zveřejněny. Důvod je téměř jistě bezpečnostní, šlo by o citlivá data k zjistitelnosti, infračervené stopě a životnosti stealth povrchů. Veřejně tedy víme, že USA testovaly, ale nevíme, co zjistily.

Proč povrch letounu není kosmetika

Na první pohled se může zdát paradoxní, že vysoce lesklý povrch by mohl zlepšovat neviditelnost. Vizuální nápadnost a radarová zjistitelnost jsou ale dvě zcela odlišné veličiny. Radarový stealth stojí primárně na tvarování draku, úhlech hran, konstrukci vzduchových vstupů a vlastnostech materiálů absorbujících záření. Letoun může být pro lidské oko výrazný a přitom řešit jinou část elektromagnetického spektra, třeba infračervenou stopu.

Právě infračervená signatura je v moderním námořním boji klíčová. Pasivní senzory, které nevysílají žádný signál a tím se samy neprozrazují, dokážou sledovat tepelný otisk letounu na desítky kilometrů. Vrstva, která by snížila vyzařování tepla z povrchu, by proto měla reálný taktický dopad.

K tomu přistupuje tvrdý provozní problém. Program F-35 v květnu 2025 oficiálně přiznal, že zavedl novou povrchovou vrstvu kvůli zabarvení, korozi a degradaci stealth povlaků v námořním prostředí. Mořská voda, oleje, provozní kapaliny, výfukové plyny, to vše stealth nátěr ničí. Každý katapultový start a každé přistání na háku znamená extrémní mechanické namáhání. Údržba povrchů palubního stealth letounu je samostatná inženýrská disciplína, ne vedlejší položka.

J-35 v kontextu čínského nosičového letectva

Letoun J-35 není izolovaný prototyp. Podle zprávy agentury AP je součástí leteckého křídla budovaného kolem letadlové lodi Fu-ťien, kde probíhají katapultové zkoušky společně s modernizovaným J-15T a letounem včasné výstrahy KJ-600. Čína tedy nestaví jen bojový letoun, buduje kompletní palubní sestavu srovnatelnou s americkým leteckým křídlem.

Otevřené odhady, například ze studie tchajwanského Institutu pro výzkum národní obrany a bezpečnosti, přisuzují J-35 délku kolem 17,3 m, rozpětí přibližně 11,5 m, dvoumotorovou koncepci, rychlost v rozmezí Mach 1,8 až 2,2 (přibližně 2 200 až 2 700 km/h) a bojový rádius odhadovaný na 1 200 až 1 350 km. Oproti jednomotorovému F-35C by tedy mohla být rychlejší a s delším dosahem, ale americký stroj má transparentněji doloženou senzorovou fúzi, prověřenou logistiku a roky reálného palubního provozu. Pentagon v prosinci 2024 veřejně odmítl k J-35 uvádět detaily nad rámec výroční zprávy o čínské vojenské síle.

Proč jsou obavy oprávněné, a kde končí jistota

Skutečná obava nespočívá v tom, že čínský letoun vypadá jako zrcadlo. Spočívá v tom, že Čína zjevně experimentuje přesně v té oblasti, kde se potkává nízká zjistitelnost, řízení infračervené stopy a provozní odolnost na letadlové lodi. To je průsečík, na kterém pracují i Spojené státy, a kde ani ony dosud veřejně neprezentovaly hotové řešení.

Pokud by se ukázalo, že jde o funkční multispektrální vrstvu, dopad by pocítily především státy v západním Pacifiku: USA, Japonsko, Tchaj-wan a jejich spojenci. Schopnější palubní stealth letoun by ztížil včasnou detekci čínských úderných svazů, zvýšil tlak na průzkumné a tankovací prostředky a zkomplikoval obranu v tchajwanském průlivu. NATO ve své washingtonské deklaraci z roku 2024 označuje čínskou vojenskou modernizaci za systémovou bezpečnostní výzvu, a silnější nosičové letectvo je přesně ten typ schopnosti, kterou má Aliance na mysli.

Pro Českou republiku z toho neplyne přímé a bezprostřední ohrožení. Nepřímý dopad je ale reálný: čím víc amerických kapacit váže Indo-Pacifik, tím víc se mění rovnice evropské bezpečnosti.

Jedna fotografie nedokazuje průlom. Ale signál je dost silný na to, aby se J-35 přestala odbývat jako „další snímek z čínských sociálních sítí“. Klíčové bude sledovat, zda se reflexní povrch objeví na dalších kusech, zda přežije katapultové starty z Fu-ťienu a zda Peking k úpravě někdy promluví. Do té doby zůstáváme u experimentu, jenže právě experimenty jsou místa, kde se rodí budoucí převaha.

Jak se J-35 vyrovná americkým strojům?

Diskuze Vstoupit do diskuze
Autor článku

Oto Dufek

Zobrazit další články