Jediný čínský J-20 dokáže zahltit celou americkou letku. Předělala ho na velitelství roje dronů, proti F-22 vyhraje v 95 % případů

V lednu 2026 čínská státní média zveřejnila dosud nejpodrobnější popis toho, co má dvoumístný stealth víceúčelový bojový letoun J-20S vlastně dělat. Ne létat rychleji, ne nést víc bomb. Řídit z kokpitu celou distribuovanou formaci autonomních dronů, fungovat jako létající velitelství. Druhý člen posádky přebírá komunikaci, koordinaci wingmanů a taktické velení, zatímco pilot letí a bojuje. Peking tím veřejně deklaruje doktrinální posun, který mění pravidla vzdušného boje: pilot přestává být operátorem jednoho stroje a stává se „playmakerem“ celé sítě.

Co přesně říká ta simulace s 95 %

Číslo pochází z čínské akademické studie publikované v odborném časopise Systems Engineering and Electronics, kterou v listopadu 2024 podrobně popsal SCMP. Scénář: digitální souboj jednoho J-20 proti jednomu F-22 v prostoru severně od Tchaj-wanu. J-20 měl v simulaci záměrně nastavené horší technické parametry než jeho americký protějšek. Klíčem k výsledku nebyl samotný letoun, ale spolupráce se dvěma až třemi drony, kteří rozšířili senzorový dosah, přidali střelecké kanály a fungovali jako návnady i rušiče.

Není to tedy příběh o zahlcení celé americké letky jedním strojem. Je to příběh o tom, jak dva až tři relativně levné autonomní wingmany dokážou v simulačním prostředí převrátit poměr sil. Plná sada vstupních parametrů studie veřejně k dispozici není, reálné schopnosti F-22 jsou utajené a šestistupňová simulační platforma s algoritmem strojového učení realitu boje zjednodušuje. Číslo 95 % proto ukazuje směr čínské doktríny, ne spolehlivou předpověď skutečného poměru ztrát.

Dron FH-97A: senzor, muniční sklad i návnada v jednom

Srdcem celého konceptu je autonomní wingman FH-97A, kterého v roce 2022 představil hlavní konstruktér Teng Šuaj z vývojářské skupiny Feihong spadající pod CASC. Teng ho tehdy popsal třemi rolemi: senzor, muniční sklad a inteligentní asistent pilota. Interní zbraňová šachta má pojmout až osm menších střel vzduch-vzduch. Dron může nést i rušicí nebo průzkumné kontejnery a propojit se datalinkem nejen s mateřským J-20S, ale i s dalšími drony ve formaci a s různými typy letadel.

Mechanismus zahlcení protivníka pak vypadá takto:

• Senzorové rozšíření — drony letí vpředu, detekují hrozby a předávají data pro řízení palby zpět velitelskému stroji.
• Násobení střeleckých kanálů — místo jednoho letounu s omezeným počtem raket útočí na cíl tři až čtyři platformy současně.
• Elektronický boj a návnady — wingmani mohou imitovat radarový odraz stíhačky nebo aktivně rušit nepřátelské senzory.
• Rozhodovací přetížení — protivník musí najednou sledovat a prioritizovat více cílů, z nichž některé jsou postradatelné.

Kolik kusů FH-97A reálně slouží u čínského letectva, z otevřených zdrojů zjistit nelze. Čína stroj veřejně profiluje a prezentuje, ale důkaz o sériovém zavedení v konkrétních počtech chybí.

USA nejsou zaskočené, ale závod běží

Pentagon ve zprávě o čínské vojenské síle za rok 2024 výslovně zmiňuje rostoucí počet čínských autonomních systémů a konceptů pro rojení v rolích vzduch-vzduch i vzduch-země. Americká odpověď ale už existuje a nabírá tempo.

V březnu 2025 USAF oficiálně označilo dva prototypy kolaborativních bojových letounů jako YFQ-42A a YFQ-44A. O půl roku později, v říjnu 2025, letoun F-22 Raptor v letovém testu přímo řídil bezpilotní MQ-20 Avenger, což byl první veřejně doložený americký teaming pilotovaného a bezpilotního letounu se stealth platformou. Kratos se svou XQ-58 Valkyrie uvádí spolupráci s F-35, F-22, F-15EX i F/A-18 a dolet přes 5 560 km (3 000 námořních mil). Australský Boeing MQ-28 Ghost Bat už absolvoval provozně relevantní demonstrace s RAAF a řízení z letounu včasné výstrahy E-7A.

V Evropě Airbus od léta 2024 veřejně ukazuje koncept Wingman a program FCAS počítá s Remote Carriers a plným teamingem pilotovaných a bezpilotních letounů od raných třicátých let. Česko v tomto kontextu staví na dvou pilířích: pořízení 24 letounů F-35 s plánovaným příchodem v roce 2031 a plnými operačními schopnostmi kolem roku 2035, a paralelně na budování bezpilotních kapacit přes 533. prapor bezpilotních systémů. Vlastní český program bojového wingmana pro taktické letectvo veřejně doložen není.

Proč v kokpitu zůstává člověk

Nabízí se otázka: když drony řídí algoritmus, proč J-20S potřebuje druhého člena posádky? Čínská oficiální média mu přisuzují komunikaci s wingmany, správu situačního přehledu, elektronický boj a taktické velení celé formace. Americký program DARPA ACE, který řeší totéž z druhé strany Pacifiku, dává odpověď obecněji: autonomie zvládá lokální taktické chování a manévry, ale vyšší úroveň rozhodování, tedy prioritizace cílů, volba efektu a adaptace na měnící se situaci, zůstává u člověka.

Kdo v čínském řetězci velení nese odpovědnost za chybný autonomní zásah dronu, veřejné zdroje neříkají. Je to díra, kterou Peking zatím neosvětlil, a v éře, kdy se autonomní bojové systémy blíží reálnému nasazení, je to díra podstatná.

J-20S oficiálně potvrdili v listopadu 2024, na přehlídce se ukázal v září 2025, podrobnosti o jeho doktrinální roli přišly v lednu 2026. Jde tedy o fázi veřejného profilování, ne o prokázanou masovou bojovou schopnost. Ale směr je jasný a závod o to, kdo první plně integruje člověka a roj dronů do jedné bojové sítě, už běží na obou stranách Pacifiku naplno.