Dnes je již nepochybné, že nebe moderního bojiště ovládají více než stíhačky a vrtulníky dálkově řízené bezpilotní drony, jejichž výhody jsou obrovské. Ačkoliv existují i velice vyspělé a drahé letouny, jsou náklady na pořízení FPV dronů nízké, a odpadá i drahý výcvik posádek, riziko jejich ztráty, a lze je rychle nasadit proti nepříteli. Z velmi drahé zbraně se tak brzy stala „zbraň chudých“, kterou navíc není drahé vyrábět ve vysokých počtech.

Historie dronů je delší, než se zdá

Vůbec první pokusy o nasazení dronů – dokonce velmi podobných těm, jaké jsou používány dnes – proběhly již za 1. světové války. Tehdy měl malý americký letoun Hewitt-Sperry po zadání kurzu zničit vzdálený cíl. Koncept se přitom ukázal jako použitelný, ale než se jej podařilo dokončit, válka skončila. Během druhé světové války ale vznikala celá řada dálkově řízených dronů, ačkoliv sloužily především k výcviku a nikoliv k ostrému boji.

Jednou z bojových misí, v níž byl nasazen dosud největší dron, byla operace Afrodita z roku 1944. Během ní měly být dálkově navedeny dva upravené bombardéry PB4Y-1 Liberator s 10 tunami výbušnin na kopuly německého superděla V-3. Jenomže jeden z letounů ještě při letu nad Velkou Británií vybuchl, přičemž zahynula celá posádka včetně pilota Josepha P. Kennedyho Jr., bratra budoucího prezidenta Spojených států amerických.

Video: precizní trefa granátem z dronu zničí kdejaký ruský tank, stačí se jen trefit do otevřeného poklopu; na opravárenské vozidlo ale nestačí

Během studené války byly potom drony využívány především k průzkumu, a skutečný zlom nastal roku 1994, kdy poprvé vzlétl první bojový dron General Atomics MQ-1 Predator vyzbrojený střelami AGM-114 Hellfire. Ten se stal během války proti terorismu postrachem Blízkého východu, ale bohužel došlo jeho zásluhami i k mnoha úderům na civilní cíle a velkým ztrátám. Navíc vycházel MQ-1 na 3,2 milionu USD (asi 71,5 milionů Kč).

Vzestup a pád povedeného Bayraktar TB2

V jistém smyslu revoluci dnes představuje Bayraktar TB2, což je turecký dron, který se poprvé zapojil do bojů s pravidelnou armádou během konfliktu o Náhorní Karabach, kde způsobil Arménům těžké ztráty. Tajemstvím 12 metrů dlouhého letounu je velká výdrž (v vzduchu vydrží až 24 hodin), stejně jako dlouhý dolet, dobré senzorové vybavení a slušná výzbroj. A oproti MQ-1 Reaper je dobrá i cena 2 miliony USD (44,7 mil Kč), uvádí MilitaryToday.

iZdroj fotografie: Uživatel Bayhaluk / Creative Commons / CC BY-SA

Jenomže místo velkých dronů přebraly „žezlo králů bojiště“ malé a rychlé letouny, často přestavěné z komerčních dronů. Ty obvykle nesou několik ručních nebo minometných granátů, případně protitankovou hlavici (např. RPG-7, což je ještě sovětský granát, ale ze správného úhlu zničí skoro vše). Nepřátelským vojákům dokáží drony znepříjemnit život opravdu hodně, vyřadit navíc umí i obrněná vozidla a tank. Cena za kus se přitom pohybuje kolem několika jednotek až desítek tisíc korun, ale jsou i dražší, i když oproti armádním stále levné.

Velký improvizovaný dron překvapil

Mezi ruskými improvizacemi se objevil například čínský dron Mugin-4, uvádí TechWP, který je z uhlíkových vláken a má rozpětí křídel 4,72 m, délku pak 2,45 m. Je teda relativně velký, což mu umožňuje nést 6 až 8 kg zátěže, a ve vzduchu vydrží až 3 hodiny, takže může k cíli buď letět z delší vzdálenosti, nebo vyčkávat ve vzduchu. Neznámý konstruktér k němu musel přikoupit sadu motorků – pohon je přitom hybridní, čtyři vrtule jsou totiž poháněny elektricky.

Až pátou vrtulku nakonec pohání spalovací motorek s výkonem 5,1 kW. To sice není moc, ale ve výsledku se jedná o docela velký bezpilotní dron, který lze dostatečně zatížit. A vynaložená suma? Mugin-4 stojí na internetu 7 999 USD (asi 178 000 Kč), a sada motorku 5 299 USD (tedy 118 000 Kč). Dohromady tak vychází dron na 297 500 Kč, což je ve srovnání s vojenskými skoro nic, ale masivní nasazení si žádá ještě levnější řešení. A to i přesto, že dron unese v závěsu dokonce dělostřelecký granát 76,2 milimetrů QF-62.

Zmíněný granát je mimochodem využíván v rychlopalných palubních kanónech AK-176/AK-726 ruské černomořské flotily, které mají kadenci až 120 ran v minutě. Střelivo přitom váží 5,9 kg a obsahuje 400 gramů vysoce účinné trhaviny. Takže ač může dron působit směšně, má značnou ničivou sílu. A je nepochybné, že trend militarizace levných civilních dronů bude pokračovat, neboť je lze vyrábět stále snáze i za pár tisíc korun.

Levný improvizovaný dron na jistotu zničil ruský tank jenom pomocí provázku a granátu. Ztráty federace jsou někdy až směšně zbytečné

I ztráta dronu za 300 000 Kč je totiž ve vysokém počtu poměrně citelná, třeba tisícovka jich vyjde na 30 milionů korun, zatímco opravdu levný FPV dron k nesení granátů stojí do 10 000 Kč, ten s dělostřeleckým granátem pak zhruba dvojnásobek (nelze totiž používat opravdu nejlevnější za pár stovek, nevydrží totiž ani lehký vítr, nemají dosah, a zejména pak nosnost), ale opomenout nelze ani náklady na komunikační systém, jímž musí být vybaveny.