Sovětské vrtulníky Mi-24 si AČR prostě nechat nemohla – logických důvodů je hned několik, o „pomstu“ Rusku zdaleka nešlo

NÁZOR: České letectvo vyřadilo staré sovětské bitevní vrtulníky nejenom pro jejich nedostačující schopnosti, navíc se jednalo o letitý plán.

Vrtulník Bell AH-1Z Viper i Zdroj fotografie: Public Domain
                   

Nákup amerických bitevních vrtulníků Bell AH-1Z Viper budí kontroverze, a to nejen z důvodu, že je někteří odpůrci nesprávně označují za zastaralé, nebo že dokonce pochází ještě z války ve Vietnamu. Mnozí namítají, že si mělo české letectvo nechat sovětské Mil Mi-24 Hind, neb se jedná o velmi schopné stroje, a snaží se vyvrátit i jeden z argumentů pro pořízení „Viperů“, a sice nedostatek náhradních dílů z Ruska. Podle zastánců vrtulníků Mi-24 je armáda mohla nechat vyrábět české firmy a ušetřit tak nemalé peníze za americké stroje.

K výrobě dílů je třeba licence

Je pravdou, že se v ČR nachází hned několika firem, které mají s výrobou různých leteckých dílů zkušenosti, a navíc je v tuzemsku vyráběn i letoun Aero L-39NG a další. Lze se tedy domnívat, že by díly na sovětské vrtulníky vyrobit dokázaly, ale má to několik háčků. Tím hlavním je, že to prostě udělat nemohou – ČR není Írán ani Čína, ale právní stát, v němž je na patenty a licenční práva dbáno (alespoň většinou). U vrtulníku Mi-24 je ale drží Rusko, které by je vzhledem k podpoře Ukrajiny proti jeho invazi udělilo českým firmám jen těžko.

Český Mi-24 při letu v horách iZdroj fotografie: Ministerstvo obrany ČR
Český Mi-24 při letu v horách

„Namítači“ by jistě opět byli názoru, že není třeba se Ruské federace ptát – hlavně poté, co napadla Ukrajinu – a prostě to udělat. Jenomže vyrábět náhradní díly načerno by byla ostuda, která by Česko i její firmy poškodila. A to nikoliv v očích Rusů, s nimiž už AČR v budoucnu téměř jistě nepočítá, ale v očích zbytku světa. Ostatní výrobci by si tak mohli říci, že jim začnou české firmy kopírovat výrobky, pročež by si mohli obchody dvakrát rozmýšlet.

Vrtulník Mil Mi-24

České vrtulníky Mil Mi-24 na Ukrajině stále válí: jsou to sice „staré křápy“, ale vojáky dokáží podpořit střelami i morálně

A pak také výroba leteckých součástek, zvláště těch vojenských, není jednoduchá. Díly musí být certifikované a splňovat řadu podmínek a parametrů (dokonce i ty ruské), nelicenčně vyráběné kopie by takovou certifikaci jistě nedostaly. Předpisy českého letectva pak určitě nepovolují lety se stroji s necertifikovanými součástkami, něco takového by bylo flagrantním porušením všech pravidel. Takto opravené Mi-24 by jistě nemohly ani na cvičení, spojenci by určitě nechtěli riskovat životy svých vojáků, i kdyby se o něco takového pokusila AČR.

Konstrukce Mi-24 je velmi stará

Vrtulníky Mi-24 sloužily v českém, respektive československém letectvu 45 let, a právě o nich je tedy možné tvrdit (na rozdíl od AH-1Z Viper), že pochází ještě z doby války ve Vietnamu, i když ty ve službách AČR byly o něco mladší. České letectvo si pak pořizuje kromě Bell AH-1Z Viper i víceúčelové helikoptéry Bell UH-1Y Venom. Ty mají s „Vipery“ 85 procent shodných dílů, což letectvu výrazně zjednoduší situaci, protože bude mít na bojové i transportní verze většinu dílů shodných, a tím bude levnější i snazší údržba.

AH-1Z Viper na letišti

Co přinese modernizace českých vrtulníků AH-1Z Viper a UH-1Y Venom, a nakolik jsou adekvátní náhradou za sovětské Mil Mi-24

Existují ale i další důvod, proč bylo nutné Mil Mi-24 vyměnit; nešlo jen o stáří a díly. Moderní „Vipery“ mají mnohem lepší schopnosti, dokáží snadno operovat v noci a za zhoršené viditelnosti, a jejich výzbroj je mnohem sofistikovanější. Mi-24 rozhodně nemohly odpalovat tak vyspělé protitankové střely jako jsou AGM-114 Hellfire nebo naváděnou verzi střely Hydra 70 APKWS II, což je díky AH-1Z Viper něco, co zvedají sílu českého letectva.

Sovětský bitevní vrtulník Mi-24 nemá ve světě obdobu. Dostal se do výzbroje desítek států, používají ho i obě strany na Ukrajině

To samo pochopitelně tak silné není, má však závazky vůči NATO (stejně jako ono vůči němu), a třeba kompatibilní střely mají do Bell AH-1Z Viper i jiné členské státy. Na scéně se pak objevil ještě třeba italský AW249 Fenice, o němž někteří tvrdí, že mohl být klidně o polovinu levnější než americké stroje, a Ministerstvo obrany ČR tak mohlo výrazně ušetřit – teoreticky ano, jenomže AW249 je stále ještě ve vývoji, kdežto náhrada za Mi-24 byla třeba již nyní.

Jejich koupě byla přitom schválena již před lety, konkrétně v roce 2019, kdy ještě nikdo o budoucí ruské invazi na Ukrajinu nevěděl. Rozhodnutí tak nesouvisí právě s tímto aktem, ačkoliv je pravda, že zamířily Mil Mi-24 namísto do šrotu právě na pomoc „žlutomodré“ zemi.

Střelba z českého Mi-24

Mohla a měla si AČR sovětské Mil Mi-24 nechat?

Diskuze Vstoupit do diskuze
82 lidí právě čte
Autor článku

Vít Lukáš

Zobrazit další články