NÁZOR: Ačkoliv je nejznámějším ruským bitevním vrtulníkem Kamov Ka-52, zaslouží si zmínku i Mi-28NM, který může velmi schopně operovat také v noci.
Nejčastěji mediálně zmiňovaným bitevním vrtulníkem ruského letectva jsou stroje Kamov Ka-52 Alligator, protože jsou nasazovány proti současné ukrajinské ofenzivě a jejich počet má narůstat. Ruské letectvo ale disponuje i druhým moderním typem typem útočné helikoptéry, a sice Mil Mi-28N Havoc, případně jejími modernizovanými variantami. Jde rozhodně o stroj, který není radno podceňovat, už jenom že může nést velké množství těžké výzbroje.
Vrtulník Mi-28 málem asi nevznikl
Vývoj pokračovatele známé helikoptéry Mil Mi-24 Hind začal v SSSR na přelomu 70. a 80. let 20. století, ale nakonec byl tlačen spíše koncept společnosti Kamov. I tak ale v roce 1988 vzlétl prototyp Mi-28, který však nemohl operovat za každého počasí, a tak byl projekt zrušen. Ani to ovšem vývoj nezastavilo a v roce 1996 se objevila verze Mi-28N s radarem a nočním viděním, přičemž splňovala i další požadavky. Ruské letectvo ji vzalo na milost a o 10 let později zařadilo do výzbroje. Roku 2016 pak začalo dostávat ještě modernější verzi Mi-28NM.
Jednou z velkých předností vrtulníku Mi-28NM je schopnost nést velké množství výzbroje. Na jeho nosníky lze umístit až 16 rádiem naváděných protitankových střel 9M120 Ataka s dosahem 6 kilometrů, a od roku 2022 se na nich začaly objevovat i větší střely LMRU s optickým a infračerveným naváděním. Jde přitom o stejné střely, jaké použily rovněž ruské Kamov Ka-52 při několika akcích k zastavení obrněných vozidel Ukrajiny během její letošní ofenzivy. Mi-28NM je přitom mohl používat ještě dříve. V přídi má pak i kanon ráže 30 milimetrů.
Vedle toho na něj lze zavěsit protitankové střely 9K121 Vichr s tandemovou hlavicí a dostřelen až 10 km, přičemž prvních osm překoná za 21 vteřin. Alternativou k výše zmíněné 9M129 Ataka je pak 9K123 Chrisantema (známá i jako 9M123) s dosahem rovněž 6 km, který má automatickou radarovou a poloautomatickou laserovou naváděcí soustavu.
Tolik ke zbraním proti pozemním cílům; proti těm vzdušným má pak třeba Vympel R-73, a konkrétně verze R-74ME (známá také jako R-73M) doletí až 40 km a má mít poměrně schopnou vyhledávací hlavici. K dispozici může mít proti letadlům rovněž starší střely 9K38 Igla s dosahem 5,2 km, ale ty jsou postupně nahrazovány novějšími raketami.
V boji má Mi-28NM dosah min. 200 km
Vrtulník Mi-28NM má, na rozdíl od konkurenčního Kamovu, klasickou konstrukci s jednám hlavním nosným rotorem, a dalším na ocase. Jeho délka je 17,01 metrů a maximální vzletová hmotnost vychází na až 11,5 tun. Osádka je 2členná, skládá se z pilota a operátora zbraní. Bojový dosah Mi-28NM je 200 kilometrů, ale pokud má přídavné nádrže, dokáže doletět až do 1 100 kilometrů. Maximální rychlost je 320 km/h a dostup 5 700 metrů.
Rusko si poprvé vyzkoušelo Mi-28NM v ostré akci roku 2016 v Sýrii, kdy byl nasazen v okolí Palmýry proti bojovníkům Islámského státu. Stroje v exportních variantách pak koupil i Irák a Alžírsko. Rusko také nasadilo vrtulník ve válce na Ukrajině, kde ho použilo například na začátku invaze při útoku na letiště Hostomel nedaleko Kyjeva. Ukrajině se podařilo několik strojů během války sestřelit. Zdá se však, že nejsou nasazovány tak často jako Ka-52, kterých mělo tamní letectvo minimálně na začátku války o něco více.