Obří německý létající člun BV 238 byl nejtěžším letadlem světové války. Potopil ho až nálet spojeneckých stíhaček

Německo za druhé světové války postavilo řadu pozoruhodných letounů. Některé byly špičkou své doby, ovšem nacisté naštěstí neměli čas řadu z nich nasadit.

i Zdroj fotografie: Bundesarchiv / Creative Commons / CC BY-SA
                   

Během druhé světové války vzniklo mnoho válečných letadel s podivuhodnými vlastnostmi. Týkalo se to i kategorie létajících člunů. Ty plnily mnoho úkolů nad světovými moři a oceány, západní spojenci velmi úspěšně využívali například Short Sunderland či PBY Catalinu, která byla v licenci stavěna i v SSSR. Největší létající člun však byl dílem nacistického Německa. Jeho BV 238 bylo i nejtěžším letadlem druhé světové války.

Mělo jít o civilní dopravní letadlo

Němci měli se stavbou velkých létajících člunů poměrně slušné zkušenosti. Již před válkou začala společnost Blohm & Voss s konstrukcí šestimotorového létajícího člunu BV 222 Wiking. Při zahájení vývoje v roce 1936 se jednalo oficiálně o dopravní letoun pro pouhých 24 pasažérů, po začátku války byl okamžitě militarizován. Šlo o pozoruhodné letadlo, které mohlo pojmout až 92 plně vyzbrojených vojáků. Mělo dolet 6100 kilometrů. Jeden z letounů měl nad mořem dokonce sestřelit americký B-24 Liberator, jiný zásoboval například Afrikakorps, atd.

iZdroj fotografie: Bundesarchiv / Creative Commons / CC BY-SA
BV 222

Ačkoli byl Wiking velký stroj, Němci chtěli ještě větší. V roce 1941 tak začala společnost pracovat na obřím BV 238. Letadlo bylo přes 43 metrů dlouhé. Rozpětí jeho křídel bylo přes 60 metrů. To nebylo nejvíc, překonával ho ruský ANT-20 Maxim Gorkij, ale s prázdnou hmotností téměř 55 tun to bylo nejtěžší letadlo druhé světové války. Do té doby nebyl žádný podobný létající člun postaven. Vlastně ho v budoucnu překonal jen jediný a tím byl americký Hughes H4, který vykonal jen jediný krátký let.

Letadlo mělo být silně vyzbrojené

Letoun měl mít pozoruhodné parametry. Měl být schopen unést náklad o hmotnosti až 100 tun. Ten se do něho snadno nakládal vraty v zadní části letadla. V nouzovém případě mohl unést až 300 osob. Letadlo mělo být vyzbrojené 12 kulomety ráže 13 milimetrů a dvěma 20milimetrovými kanony. Ve výzbroji mělo mít i bomby a torpéda, i naprostou novinku – řízené protilodní raketové střely HS-293. Dolet letadla měl být až 6600 kilometrů

Pro ověření koncepce a aerodynamiky nového letounu byla objednána u pražské firmy Flugtechnische Fertigungsgemeinschaft Prag (FGP) stavba přibližně čtvrtinového létajícího modelu. Ten byl skutečně postaven a pod názvem FGP 227 i zkoušen od počátku roku 1944. Ale se šesti motory ILO F 12/400 o výkonu pouhých 15,7kW a s provizorním podvozkem nedokázal v Praze z travnatého letiště odstartovat.

iZdroj fotografie: Bundesarchiv / Creative Commons / CC BY-SA
BV 238

Byl převezen do Erprobungsstelle See v Travemunde, ale po cestě došlo k poškození křídla a oprava se protahovala. Až v září mohly být zahájeny letové zkoušky tohoto modelu. Ale ukázalo se, že už to nemá smysl, neboť v té době se už zkoušel skutečný BV 238 a stavěly se jeho dva další prototypy.

První prototyp byl připraven ke zkouškám v dubnu roku 1944. Nikdy nebyl vyzbrojen a kotvil na jezeře Schall nedaleko Hamburku. Krátce po zahájení zkoušek ho zde ale objevily spojenecké stíhačky P-51 Mustang a po jejich útoku se částečně potopil. Po konci války vrak spojenci zničili úplně. Další dokončený prototyp nikdy nevzlétl. Po druhé světové válce pak svět s konstrukcí létajících člunů postupně přestal, proudové motory nabídly jiné možnosti.

Jak hodnotíte koncepci velkých létajících člunů?

Zdroj: Wearethemighty

Diskuze Vstoupit do diskuze
92 lidí právě čte
Zobrazit další články