Německo zbrojí na všech frontách, Rusko jen hledí. Schválilo nákup AMRAAM i Meteorů, PVO a obrněnců najednou

Dne 23. září 2026 zasedl rozpočtový výbor německého parlamentu a za několik hodin odblokoval balík akvizic, který zasáhl prakticky každou složku Bundeswehru. Nové střely vzduch-vzduch pro Eurofightery a F-35, protivzdušná obrana pro fregaty, digitalizace průzkumných vozidel, víceúčelové bojové čluny, zabezpečené komunikační sítě i pokračování strategické letecké přepravy, to všechno prošlo najednou. Nejde o jednu superzbraň. Síla balíku spočívá v tom, že Berlín současně lepí více děr v bojeschopnosti, a to tempem, které je na německé poměry neobvyklé. Ministerstvo obrany přitom u několika položek výslovně odkazuje na aktuální hrozbovou situaci a na zkušenosti Ukrajiny s obranou proti Rusku. Moskva na tento konkrétní krok veřejně nereagovala, ale právě to je podstata zkratky: zatímco Kreml vyhrožuje a vede válku, která trvá už přes čtyři roky, Německo tiše a systematicky buduje schopnosti, které mají ruskou hrozbu odstrašit.

Zuby pro stíhačky: AMRAAM a Meteor

Luftwaffe dostane další dva loty radarově naváděných střel AIM-120 AMRAAM, určených pro stíhačky F-35A Lightning II i Eurofighter Typhoon. AMRAAM je standardní střela NATO pro boj za hranicí vizuální dohlednosti (BVR), radarově naváděná, s aktivní hlavicí v závěrečné fázi letu, schopná zasáhnout cíle na desítky kilometrů. Raytheon ji označuje za jedinou radarově naváděnou střelu plně certifikovanou pro vnitřní zbraňové šachty F-35. Německo přitom není nováčkem: Bundeswehr AMRAAM pořizuje od roku 1996 a už v září 2025 americký Kongres schválil možný prodej až 400 kusů verze AIM-120D-3 do Německa.

Vedle AMRAAM prošly výborem i dva speciální loty střel Meteor, evropské BVR rakety od konsorcia MBDA. Meteor je jiné zvíře. Váží 190 kg, měří 3,65 metru a pohání ho integrální náporový motor (ramjet), který mu dává výrazně větší energii v závěrečné fázi letu než klasický raketový pohon. MBDA u něj zdůrazňuje největší zónu bez úniku ve své třídě, tedy prostor, z něhož se protivník prakticky nemůže uniknout manévrem. Německé loty Meteorů jsou určeny primárně pro verifikaci taktiky a integraci s modernizovaným radarem Eurofighteru, takže jde o přípravu na plné operační nasazení.

Koncepční rozdíl mezi oběma střelami je důležitý: AMRAAM těží z masového rozšíření, široké integrace a obrovské výrobní základny; Raytheon v únoru 2026 oznámil navýšení produkce na nejméně 1 900 kusů ročně. Meteor naopak sází na energetickou převahu v koncovém manévru. Bundeswehr si pořizuje obě, protože každá pokrývá jinou taktickou situaci.

Štít pro moře i pevninu: IRIS-T SLM a NNbS

PVO v tomto případě není metafora. Rozpočtový výbor schválil námořní adaptaci systému IRIS-T SLM pro fregaty třídy F125 Baden-Württemberg. Pozemní verze IRIS-T SLM je střednědobá protivzdušná obrana s účinným dosahem do 40 kilometrů a odpalovačem nesoucím osm střel. Námořní varianta přenáší tuto schopnost na palubu válečné lodi, a není to jen papírový projekt. Během cvičení Maritime Firing Exercise 2025 u norského ostrova Andøya fregata Baden-Württemberg odpálila tři ostré střely IRIS-T SLM. Všechny proběhly podle plánu a vzniklo první funkční propojení lodních senzorů se zbraňovým systémem. Bundeswehr to označil za technologický milník. Od prvního nápadu k ostrému testu přitom uběhlo pouhých deset měsíců, na německé obranné poměry tempo téměř neuvěřitelné.

Ministerstvo obrany u tohoto projektu výslovně píše o „aktuální hrozbové situaci“ a odkazuje na osvědčení IRIS-T v ukrajinské protivzdušné obraně, kde systém pomáhá chránit města před ruskými raketami a drony. Právě ukrajinská zkušenost funguje jako akcelerátor: Berlín vidí, co IRIS-T dokáže v reálném boji, a chce tutéž schopnost na svých fregatách.

Na pozemní straně balík zahrnuje i úpravy programu NNbS (Nächstbereichschutzsystem Nah) na platformě Boxer, tedy systému velmi krátké protivzdušné obrany. Společně s námořním IRIS-T tak Německo posiluje PVO ve dvou doménách najednou.

Obrněnci a digitální páteř: Fennek, Boxer, SINA

Bundeswehr schválil digitalizaci spojení u průzkumných vozidel Fennek ve verzích 1A1 a 1A2 a přestavbu speciální varianty Fennek JFST (Joint Fire Support Team) na standard A5.1. Fennek je lehký kolový obrněnec o hmotnosti kolem 10,5 tuny, navržený pro průzkum a řízení palby, a právě jeho komunikační systémy potřebovaly modernizaci, aby dokázal fungovat v síťově propojené bojové skupině.

K tomu přibyla rámcová dohoda na rakety ráže 70 mm a další laserové značkovače cílů, což doplňuje schopnost přesného navádění palby z terénu. Program NNbS na platformě Boxer pak propojuje protivzdušnou obranu s pozemními manévrovými silami.

Celou strukturu drží pohromadě zabezpečené komunikační sítě SINA (Sichere Inter-Netzwerk Architektur). Bez šifrovaného a odolného spojení by nové senzory a zbraně fungovaly izolovaně. Bundeswehr to ví, a proto je SINA součástí stejného balíku.

Logistika a námořní pěchota: SALIS a bojové čluny

Položka, která na první pohled nevypadá vzrušivě, ale bez které by celý balík ztratil smysl: pokračování programu SALIS (Strategic Airlift International Solution). Jde o mezinárodní řešení strategické letecké přepravy, přes které Bundeswehr využívá zejména letouny An-124 Ruslan pro nadrozměrné náklady, tedy tanky, nákladní automobily, vrtulníky či humanitární materiál. Bundeswehr výslovně uvádí, že pro tyto velikosti přeprav nemá vlastní prostředky. Bez SALIS by Německo nedokázalo rychle přesunout těžkou techniku na východní křídlo NATO.

Pro námořní pěchotu (Seebataillon) výbor schválil víceúčelové bojové čluny s dodávkami plánovanými od roku 2029 a upgrade simulátoru vrtulníku NH90. I tyto zdánlivě drobné položky zapadají do mozaiky: Německo neposiluje jen „velké“ systémy, ale i podpůrnou infrastrukturu, bez které by hlavní zbraně zůstaly na základnách.

Co to znamená pro Česko a východní křídlo NATO

Německé zbrojení není izolovaná záležitost. AMRAAM je standardní munice NATO a Česká republika ji používá na svých Gripenech JAS-39, přičemž počítá s ní i u budoucích F-35. Vyšší německá poptávka přes americký systém FMS může teoreticky zabírat výrobní kapacitu a pořadí dodávek, i když rostoucí produkce Raytheonu tento tlak částečně tlumí.

V pozemní protivzdušné obraně jde Česko jinou cestou než Německo. Zatímco Berlín staví na IRIS-T SLM, Praha v roce 2021 podepsala kontrakt na izraelský systém SPYDER CZ. Český materiál k evropské spolupráci v PVO (ESSI) to říká otevřeně: některé státy zvolí IRIS-T, Česká republika používá SPYDER. Přímá konkurence o stejný systém je tedy menší než u raket vzduch-vzduch.

Podstatné je ale něco jiného: obě země modernizují ve stejném aliančním ekosystému. F-35 bude v Evropě masově rozšířená platforma, AMRAAM je společný standard, síťově propojená PVO má fungovat přeshraničně. Když Německo posiluje vlastní zásoby a schopnosti, roste i hloubka obrany celého východního křídla, včetně České republiky.

Berlín tímto balíkem neřekl, že se chystá válčit. Řekl, že chce být připraven tak důkladně, aby válčit nemusel. Pro Moskvu, která přes čtyři roky nedokázala porazit výrazně menší Ukrajinu, je to zpráva, kterou těžko může ignorovat, i když na ni zatím mlčí.