Polsko přebralo devátou F-35A Husar, poprvé z italské linky. Rusko ví, že na ně nestačí ani s nejlepším Su-57

Když devátý Husarz dosedl na dráhu 32. taktické letecké základny v Łasku, polský ministr obrany Władysław Kosiniak-Kamysz nemluvil jen o dalším kusu do počtu. Mluvil o přechodu. Z 32 objednaných víceúčelových bojových letounů páté generace jich Polsko dosud přebíralo osm, všechny smontované v americkém Texasu. Tahle devátá je jiná, vznikla v severoitalském závodě Cameri, který provozuje Leonardo. A právě tady začíná příběh, který přesahuje jednu přistávací dráhu na východním křídle NATO.

Proč je Cameri víc než jen jiná montovna

Závod v Cameri není kopie texaské továrny přesunutá do Evropy kvůli logistice. Je to první finální montážní linka F-35 mimo Spojené státy a zároveň evropský regionální hub pro údržbu, opravy, revize a modernizace (v aliančním žargonu MRO&U). Vyrábějí se tu křídla, která putují buď na místní montážní linku, nebo zpět do Fort Worth. Stroje z Cameri přitom mají identickou bojovou konfiguraci jako ty americké. Žádný „export light“.

Pro Polsko to znamená kratší logistický řetězec a servisní zázemí na stejném kontinentu. Pro celou evropskou flotilu F-35, a ta roste každým rokem, je Cameri průmyslovou páteří, bez které by závislost na transatlantické přepravě zůstala úzkým hrdlem programu.

Husarz v číslech: kde je Polsko dnes

Smlouvu na 32 letounů F-35A podepsalo polské ministerstvo obrany 31. ledna 2020 za 4,6 miliardy dolarů, tedy zhruba 108 miliard korun. Balík zahrnuje nejen stroje, ale i logistiku, výcvik a simulátory. Devět převzatých kusů představuje necelých 28 % objednávky. Harmonogram počítá s tím, že do konce roku 2026 bude v Łasku 14 Husarzů.

Klíčové milníky polského programu:

• 22. května 2026 – přílet prvních tří F-35A do Łasku
• 12. června 2026 – oficiální ceremonie přijetí do výzbroje
• Červenec 2026 – první let polského kusu smontovaného v Cameri
• 1. října 2026 – devátý stroj v Łasku, první z italské linky
• 2027 – počáteční operační způsobilost (IOC) základny Łask
• 2030 – plná operační způsobilost Łasku, IOC druhé základny ve Świdwinu
• 2032 – plná operační zralost celého systému F-35 v polském letectvu

Polské stroje přicházejí v konfiguraci TR-3 a Block 4, což podle Lockheed Martin znamená vyšší výpočetní výkon, rozšířenou senzorovou kapacitu a rezervu pro budoucí integrace. Název Husarz (okřídlený husař) přitom není náhodný. Polské ministerstvo obrany vědomě navázalo na tradici elitní jízdy, která v 17. století neměla na evropských bojištích konkurenci.

Proč Su-57 na F-35 nestačí, a nejde o akrobacii

Teze o ruském Su-57 nestojí na srovnání dvou letadel v imaginárním souboji jeden na jednoho. Stojí na operační realitě, která je pro Moskvu nepříjemně jednoznačná.

F-35 kombinuje stealth architekturu s interním nesením výzbroje, radar AN/APG-81 s aktivním elektronickým řízením paprsku, šestikamerový distribuovaný aperturní systém DAS, elektrooptický cílicí systém EOTS a fúzi senzorových dat, tedy schopnost sloučit informace ze všech senzorů do jednotného obrazu bojiště a sdílet ho v reálném čase s dalšími aliančními prostředky. Pilot neřeší, který senzor co vidí. Vidí celek.

Su-57 je na papíře moderní koncept s vlastním radarem a elektrooptikou. Jenže operačně zůstává malopočetným programem. Podle analýzy The War Zone z poloviny roku 2026 se Su-57 rozšiřuje pomalu a nikoli ve velkém měřítku; Rusko dává přednost levnějším a rychleji vyrobitelným Su-35S. Počet sériových Su-57 se podle otevřených zdrojů pohybuje řádově v desítkách kusů; přesný stav Moskva nezveřejňuje.

Skutečná převaha F-35 je podle nás systémová a alianční. Nejde jen o to „postavit letadlo“. Jde o celý ekosystém: velkosériovou výrobu napříč kontinenty, průběžné softwarové upgrady, mezinárodní servisní huby, společné taktiky desítek uživatelských zemí. Rusko nic takového nemá a válečný tlak na rychle dostupné platformy ten deficit dál prohlubuje.

Co to znamená pro střední Evropu, a pro Česko

Polsko buduje první vlastní flotilu víceúčelových bojových letounů páté generace na východním křídle NATO. Spolu se stávajícími F-16, systémy Patriot a aliančním rámcem vytvářejí Husarzy hustší síť odstrašení, než jakou region kdy měl. Každý další kus zvyšuje schopnost průzkumu v prostředí silné protivzdušné obrany, sdílení dat a koordinace s dalšími spojenci.

Česko jde stejnou cestou. Ministerstvo obrany podepsalo pořízení 24 kusů F-35, první stroje pro výcvik v USA mají dorazit v roce 2029, dodávky do České republiky pak poběží v letech 2031–2034. Gripeny budou sloužit do roku 2035. Až se české a polské F-35 potkají ve společném datovém prostoru, východní křídlo aliance získá kvalitativní skok, který žádný malopočetný program Su-57 nedokáže vyvážit.

Devátý Husarz v Łasku není zlomový okamžik sám o sobě. Je to ale potvrzení tempa, které Rusko u svého nejlepšího programu víceúčelového bojového letounu nedokáže ani zdaleka kopírovat.