Na počátku roku 2023 se začaly objevovat první zprávy o tom, že ruské letectvo začalo proti cílům na Ukrajině používat přesně naváděné klouzavé pumy. Jedná se přitom o pumy FAB-500 M-62 s konverzní sadou UMPK, díky níž mají možnost cíl nejen přesně zasáhnout, ale také k němu letět ze vzdálenosti až desítek kilometrů. Podobné zařízení označované jako JDMA mají i Spojené státy americké, které ho dodaly Ukrajincům. Nejnovější poznatky o ruské technologii však naznačují, že není tak dobrá, přesto není radno ji podceňovat.

Rusko se do vývoje UMPK nehrnulo

Sadu JDMA měnící gravitační pumy na klouzavé a přesně naváděné zavedly USA už v roce 1997, Rusko v reakci vyvinulo sadu MPK, kterou představilo v roce 2002. Ale na rozdíl od americké neměla navádění prostřednictvím satelitního systému a i později dostala pouze inerciální. Sadu však Rusko nakonec nikdy nevyrábělo a v jejím vývoji nikdo nepokračoval. Armáda podle všeho nechtěla zákazníkům nabízet levné řešení na sovětské pumy, ale raději jim prodávat nové a mnohem dražší přesně naváděné. Zkrátka obchod.

Rare, good quality photos of Russian FAB-500M62 UMPK guided bombs fixed under the wings of a Sukhoi Su-34 bomber. pic.twitter.com/VW8D3wbRKE

— Status-6 (@Archer83Able) August 1, 2023

Jenom vzhledem k vývoji války na Ukrajině Rusko nápad oprášilo, načež ruští konstruktéři vyrobili sadu UMPK se satelitním naváděním, což nejdříve nebylo jasné, ale nakonec to prokázaly zkoumané zbytky použitých pum. O zařízení je známo jen velmi málo informací, avšak experti odhadují, že bylo vyvinuto velmi narychlo. Tvoří ho jakási křídla nasazovaná na pumu, ale na rozdíl od JDMA není možné změnit ocasní část pumy, protože je jednolitá, což americká není. To má pravděpodobně vliv na přesnost a také dosah ruského zařízení.

Ruské pumy s UMPK opakovaně odpadly

Podle udávaných informací mají být 500 kilogramů těžké ruské pumy schopny zasáhnout cíl do vzdálenosti až 70 kilometrů, experti se ale domnívají, že to bude méně. Vedle toho nejspíše také trpí některými nedostatky, jako častým neotevřením křídel a přetěžováním závěsníků letounů, kvůli nimž mohou spadnout a odjistit se hned po odhození, nikoliv až v průběhu letu. Opakovaně proto z letadel spadly a vybuchly, nejznámější je nehoda z 20. dubna 2023, kdy dvojice pum z ruského letounu sletěla na Bělgorod a jedna explodovala.

„Ukrajina je omráčená pod ničivou silou ruských klouzavých 1,5tunových pum,“ přiznal mluvčí ukrajinského letectva

Analýza trosek použitých pum přitom naznačila, že je řada komponent dovážených, což může jejich produkci limitovat. Ačkoli mají pumy s UMPK relativně vysokou chybovost, není pochyb o tom, že řadu ukrajinských cílů zasáhly, a zdá se, že je Rusko z důvodu silné ukrajinské protivzdušné obrany využívá stále častěji. Konstruktéři přitom téměř jistě na odstranění chyb a vylepšení schopností pracují, takže lze očekávat, že je bude ruské letectvo v budoucnu využívat v ještě větším počtu. Ostatně síla jejich výbuchu je veliká.

Rusko kleslo na samé dno, když výbušninami napěchovalo potraviny, domácí spotřebiče i hračky. K újmě už přišly stovky lidí

V žádném případě je přitom nelze podceňovat, protože ačkoliv nefungují zcela spolehlivě a ani nemusí být úplně přesné, ve vysokých počtech napáchají obrovské škody. Ruská federace ostatně nejednou ukázala, že jí na civilistech nezáleží, a nemá tedy problém shazovat bomby i blízko zastavených oblastí, případně přímo na ně. Jejich cílem někdy bývají dokonce i nemocnice a různá humanitární centra, nejenom vojenské objekty.