Rusko kleslo na samé dno, když výbušninami napěchovalo potraviny, domácí spotřebiče i hračky. K újmě už přišly stovky lidí

Jakých zvěrstev a krutostí se ještě ruská armáda dopustí, lze jenom s hrůzou domýšlet. Její velení se zjevně neštítí ani podlého útočení na civilisty, a to včetně dětí.

Protipěchotní mina POM-3 i Zdroj fotografie: Public Domain
                   

Téměř každé území Ukrajiny osvobozené od okupační armády přináší hrůzné důkazy o rozkazech, jaké musí vojáci plnit. Krátce po vytlačení ruských vojsk z Kyjeva třeba obletěly svět záběry popravených civilistů z Buči a Irpini. De facto v každém větším osvobozeném městě byly nalezeny mučírny, v nichž byly týrány dokonce i děti. Odchod ruských vojáků ale automaticky neznamená bezpečí. Na následky okupace umírají lidé i dlouho poté, co jsou jednotky federace pryč. Na mnoha místech totiž okupanti před odchodem nechávají výbušná „překvapení“.

Ukrajinští pyrotechnici prohlíží dům od domu

Tamní úřady varují občany před návratem do jakýchkoliv nemovitostí, bez řádné prohlídky policejními a vojenskými pyrotechniky není pobyt v nich bezpečný. Okupanti totiž v rámci teroru obyvatelstva a zpomalení ukrajinské armády s oblibou nechávají na nečekaných místech nastražené výbušniny. Smrtící pasti se tak mohou skrývat všude: ve skříních, v nádobí, v kuchyňských spotřebičích, civilních vozidlech apod. Asi nejhorším případem je však zneužití dětských hraček.

Mina POM-3 iZdroj Fotografie: Vitaly Kuzmin / Creative Commons / CC BY
Průřez ruskou protipěchotní minou POM-3

Během společné konference ukrajinského ministerstva obrany a Generálního štábu Ukrajinské armády bylo ukázáno několik dětských hraček, nejčastěji plyšových medvídků, v nichž byly výbušné předměty. Kromě obvyklých granátů vzbudila asi největší pohoršení ruská protipěchotní mina POM-3 Medailon. Jedná se o zbraně zakázané Ottawskou smlouvou, její smluvní stranou je nicméně v tomto případě pouze Ukrajina, Rusko nikoliv.

Zakázaná „skákavá“ mina POM-3 je ruská novinka

POM-3 byla vyvinuta mezi lety 2013 a 2015 Institutem vědeckého výzkumu v Moskvě, a do služby byla přijata v roce 2017. Je válcovitého tvaru se šesti sklápěcími opěrnými rameny a její hmotnost je pouhých 1,3 kg. Součástí je seismický senzor, jehož kolík se při položení na zem zaboří do země a začne snímat záchvěvy půdy. Pokud vibrace v blízkosti odpovídají lidské chůzi, znamená to pokyn k odpálení.

Zbraň je klasifikována jako tzv. „skákavá mina“, což znamená, že po aktivaci vyskočí její hlavice 1 až 1,5 metru vysoko, a teprve poté exploduje. Smrtící účinek detonace zvyšují přidané ozubené prstence, které při explozi vytvoří zhruba 1 850 trojúhelníkových střepin a rozletí se do okolí. Jednotky by měla zabít přibližně na vzdálenost 8 metrů, alespoň zranit je pak dokáže do třinácti. Miny POM-3 je možné pokládat z vozidel nebo ručně, a na delší vzdálenost pak dokonce prostřednictvím upravených raketometů ISDM.

Zaminované plochy jsou velký problém

Podle ukrajinské služby Defence Express, která shromažďuje údaje už od první ruské invaze v roce 2014, je po celém světě roztroušeno zhruba 110 milionů nejrůznějších min. Jen od roku 2014 bylo při incidentech s výbušninami zabito 172 lidí, z toho 21 dětí, a dalších minimálně 374 bylo zraněno. Vojenské výbušniny tvoří asi 65 % z celkového počtu, zbytek tvoří hlavně neautorizovaná manipulace s důlními trhavinami.

O jak vážný problém se jedná ukázala i tragédie u Plitvických jezer v Chorvatsku, kde výbuch starých min z Jugoslávské války připravil o život dvojici policejních pyrotechniků. Od roku 1996 zahynulo v Chorvatsku kvůli minám 207 lidí, z toho 40 pyrotechniků. Stejný problém čeká i Ukrajinu, odminování rozsáhlých oblastí je velice pomalý a extrémně nákladný proces. S čištěním ukrajinských území má pomáhat například americký „pavouk“ Wisent 1MC, s prohlížením domů pak třeba stovka polských policejních pyrotechniků.

Mohou být válečné zločiny Ruska někdy potrestány?

Zdroj: TechWP
Diskuze Vstoupit do diskuze
51 lidí právě čte
Autor článku

Jiří Kulík

Zobrazit další články