Severní Korea má jedny z nejpočetnějších ozbrojených sil na světě, ačkoliv jsou velice zastaralé, což dobře demonstruje její letectvo. To bývá někdy dokonce označováno za sbírku obstarožních muzejních letounů, která by neměla proti pravděpodobnému soupeři, tedy Jižní Koreji, žádnou šanci. Situace by se ovšem mohla poněkud změnit, pokud by Severní Korea získala modernější ruské letouny jako Suchoj Su-27 Flanker nebo Mikoyan MiG-29 Fulcrum.

Severokorejské letectvo spoléhá na J-7

Když se podíváme na seznam vybavení severokorejského letectva, zjistíme, že je nejpočetnějším letounem Chendu J-7 Fishcan, uvádí Wikipedia, což není nic jiného než čínská verze sovětského Mikoyan-Gurevich MiG-21 Fishbed. Ve výzbroji jsou ovšem ještě starší letouny a za opravdu modernější lze považovat jenom několik kusů MiG-29. Je proto nesporné, že by dodávka letounů 4. generace MiG-29 nebo Su-27 dostala severokorejské letectvo na úplně jinou úroveň. Bylo by pak větší hrozbou než dosud, ale otázkou je, jak velkou.

iZdroj fotografie: M Radzi Desa / Creative Commons / CC BY

Jihokorejské letectvo patří k těm nejlépe vybaveným na světě. Ve výzbroji má 40 letounů Lockheed Martin F-35 Lightning II generace a dalších 25 objednává, uvádí AsianMilitaryReview. Kromě toho disponuje třeba letouny General Dynamics F-16 Fighting Falcon nebo McDonnell Douglas F-15E Strike Eagle. Zvláště proti stealth letounům F-35 ale nemají ruské stroje šanci, neb je nemají šanci zaměřit. Zkušenosti navíc ukazují, že je předčí i F-16 nebo F-15.

Severokorejci nemusí mít vhodnou výzbroj

Ani dodávka modernějších letadel by však nemusela Severní Koreu spasit, protože nezáleží jenom na nich, ale také na výzbroji. Jelikož jsou letecké souboje vedeny na dlouhou vzdálenost, musela by získat hlavně střely R-77, avšak jihokorejským ekvivalentům by se dokázala vyrovnat jenom nejnovější verze M, která má aktivní radarový hledač s dosahem až 25 km, uvádí AviationWeek, a její dolet je udáván na až 190 km. Starší letouny ji ale zřejmě nezvládají.

Rusko ztratilo několik důležitých vojenských tajemství. Technici se mohou podívat i na jeho radarem naváděnou střelu R-77

Velikou neznámou je pak kvalita severokorejských pilotů, což je v boji důležitý parametr. Výcvik je velice náročný a drahý, mnohdy rozhodují počty nalétaných hodin. Jižní Korea má však na rozdíl od Severní Koreji dostatečné zdroje na to, aby piloty vycvičila a udržovala letouny a jejich schopnosti na patřičné úrovni. V případě severokorejského režimu o tom však mohou panovat veliké pochybnosti, i když do armády směřuje většina jeho zdrojů.